Washington Post píše o tom, že ukrajinskou ekonomiku postihla hyperinflace. Mat O’Brien tvrdí, že oficiálně udávaná čísla sice hovoří o inflaci ve výši 28,5 %, ve skutečnosti inflace ale pravděpodobně dosahuje více než 272 %. Tento svůj názor zakládá na výzkumu profesora ekonomie Steva Hankeho. Ten je znám zejména díky analýze hyperinflace v Zimbabwe, kde vláda nebyla schopna inflaci odhadovat a tak musely být používány alternativní metody. Hanke a O’Brien tvrdí, že pokud v nějaké zemi dojde ke kolapsu měny, zvyšují se ceny dovozů a jejich růst se následně projeví na celkové cenové hladině. Jde podle nich o hlavní mechanismus vedoucí k vysoké inflaci a její výši by mělo být možné odhadnout na základě teorie parity kupní síly.
V případě Ukrajiny je ale popsaný postup pochybný. Pracuje s kurzem z doby, kdy byl nejslabší a kdy země čelila největší nestabilitě. Kurz v posledních dnech naopak znatelně posílil, i když zůstává dost slabý. Navíc je oslabení hřivny ke koši měn menší než oslabení k dolaru, které bylo v odhadech použito. A v neposlední řadě nesmíme opomenout, že mzdy tvoří na Ukrajině asi 50 % všech nákladů a v dolarovém vyjádření klesly o 45 %. Je pravda, že skutečná inflace na Ukrajině pravděpodobně převyšuje inflaci zveřejněnou. Spotřebitelé totiž nakupují levnější druh zboží s nižší kvalitou. Statistická kancelář tak např. tvrdí, že lednová inflace v segmentu oblečení dosáhla pouhých 14,3 %. Kancelář navíc využívá průzkumu mezi chudšími domácnostmi, které vyplní dotazník za malý poplatek. Podíl zboží z dovozu je u nich ale menší než u nákupů většiny Ukrajinců.
Jestliže nevěříme číslům od Ukrstatu, máme k dispozici alternativu. Ministerstvo ekonomického rozvoje totiž monitoruje „sociálně významné zboží“. Jde o některé potraviny a paliva. Podle posledních dat vzrostly ceny rýže meziročně o 150 % a ceny pohanky o 190 %. Ceny benzínu leží o 120 % výše a ceny nafty o 150 %. Naopak brambory jsou o 40 % levnější. Ceny chleba vzrostly o 50 – 60 %, ceny masa o 35 – 40 %, ceny mléka a mléčných produktů o 10 – 16 %. Velké rozdíly pak najdeme mezi cenovými růsty v různých regionech.
Ceny „sociálně významného zboží“ k 27. únoru vzrostly meziročně v průměru o 49 %. Nalézáme se tak v situaci, která se hodně liší od toho, co si Ukrajinci pamatují z devadesátých let. I tak ale není dobré, když se ceny důležitých položek během pár let zdvojnásobí či ztrojnásobí. Jestliže má být inflace zkrocena, musí centrální banka omezit kurzovou volatilitu na přijatelné úrovně.
Autorem je Vitalij Kravčuk z Institute for Economic Research and Policy Consulting.
Zdroj: FT, BeyondBrics