Rozbřesk - Kdo zvedne nízkou volatilitu: Řecko, libra či třeba americké vládní dluhopisy?

Kreditní úvěrové prémie jsou utažené a volatilita je opět velmi nízká - to jsou známky toho, že větší pohyb trhů může být opět za rohem. V tuto chvíli není třeba příliš rozebírat, proč jsou tyto ukazatele rizika na finančních trzích tak nízké - spíše se ptejme, jaké události mohou být záminkou pro jejich “nečekaný” nárůst.

První na tapetě je Řecko, kterému ve státní kase tentokrát už opravdu docházejí peníze a tak se objevují spekulace či úvahy jako ta včera ve Financial Times, že Atény hodlají defaultovat vůči MMF. Možná, že vše není tak horké, každopádně začátek května kdy naběhnou splátky MMF opravdu rozhodne - buď “vyměknou” věřitelé a dotlačí další peníze, respektive “vyměkne” řecké vláda a zavede úsporné programy, anebo přijde opravdu default.

Další zdroj překvapivé volatility může být pochopitelně i rozjíždějící se výsledková sezóna firem v USA, byť zisky firem mají tendenci většinou překvapovat pozitivně a tak tomu zřejmě bude i tento kvartál, ačkoliv silný dolar mohl způsobit některým nadnárodním firmám problémy.

Podíváme-li se pak na hlavní devizové trhy, tak doutnající problém zde může být britská libra, kterou 7. května čekají parlamentní volby, kde půjde s ohledem na očekávané zisky skotských nacionalistů opět o budoucí celistvost Británie a zároveň i o její budoucnost v EU. Pokud totiž zabodují konzervativci, tak Spojené království bude čekat referendum o setrvání v Evropské unii, a kdo ví, jak dopadne.

Mechanismů spouštějících na globálních trzích větší volatilitu však může být více - nezmínili jsme například Ukrajinu, Blízký Východ či třeba nečekané problémy s likviditou na trhu s nejbezpečnějším aktivem na zemi - americkými vládními dluhopisy (tak jak jsme je poznali loni v říjnu).

Jinak řečeno záminky k větší tržní volatilitě se určitě najdou a to ani nemusíme čekat na pranostiky, aby nás za pár týdnů varovaly oblíbenou hláškou: sell in May and go away.

Region

Středoevropské měny v pondělí pokračovaly v posilování. Největší zisky si připsal zlotý, který se opět přiblížil k technické bariéře 4,0 EUR/PLN, ale dařilo se i koruně a forintu. Nálada na středoevropských trzích je v současnosti podporována dobrými makroekonomickými daty spolu s kvantitativním uvolňováním ECB, přičemž investory neznervóznily ani výsledky doplňujících voleb do maďarského parlamentu, ve kterých zvítězil kandidát extremistické strany Jobbik.

Co se týká regionálních dat, nebude dnešek příliš zajímavý. Více pozornosti by mohlo přilákat až zítřejší zasedání NBP a polská inflace.

Dluhopisy

Německé dluhopisy včera dál zpevňovaly a výnos na deseti letech se pohybuje okolo 0,15 %. Bylo to zejména v důsledku přetrvávajícího napětí okolo Řecka a svoji roli mohl sehrát slabší výkon amerických akcií, kterým se opět přestává líbit silný dolar.

Dnes bude v eurozóně zajímavé sledovat únorový průmysl (čekáme dobrý výsledek) a bank lending survey od ECB. Nic z toho ale pravděpodobně nepomůže německým výnosům směrem vzhůru - prim hraje pokračující kvantitativní uvolňování a obavy z dalšího vývoje v Řecku.