O vývoji na východu Ukrajiny toho poslední dobou není tolik slyšet, minulý týden ale separatisté přišli s návrhem dlouhodobého uspořádání těchto regionů. Návrhy jsou ve svém jádru v souladu s dohodami z Minsku. Zároveň jsou ale koncipovány tak, aby je ukrajinská vláda odmítla, celý konflikt zůstal zakonzervován a vznikla zóna podobná Ruskem ovládaným oblastem v Gruzii. Separatisté své návrhy zveřejnili na stránkách Doněcké tiskové agentury, kterou pro podobné kroky používají častěji. Najdeme tam dokumenty navrhující změnu ukrajinské ústavy či návrhy na volební systém v separatistických oblastech. Na všem je patrný vliv Moskvy – právní kličky, kterých by samotní rebelové schopni nebyli.
Ze zmíněných dokumentů je možné usuzovat, že se Putin snaží o to, aby ukrajinská vláda návrhy zamítla. Pak bude moci říci, že Ukrajina nedodržela podmínky a odstoupí od svých vlastních slibů, že vrátí jihovýchodní hranici pod kontrolu ukrajinské vlády. Na první pohled přitom dokumenty od separatistů vypadají slibně. Nezmiňují „lidové republiky“, namísto toho hovoří o „separatistických oblastech se speciálním postavením“. Separatisté to v minulosti nikdy nepřiznali, ale dohody z Minsku počítají s tím, že jejich území zůstane součástí Ukrajiny. Soudci by podle nich museli být jmenováni v Kyjevě. Pokud tedy rebelové chtějí být konstruktivní, nemohou jít ve svých návrzích proti těmto dohodám.
I přesto však rebelové tvrdí, že mají právo na to, aby „lidové milice“ vedli místní lidé. Jejich současná armáda si podle nich ponechá zbraně a bude mít celou oblast pod kontrolou. Volební komise by také měly být pod místní správou, daně by byly spravovány separatistickými úřady. Objevuje se i požadavek na kroky, které by celé Ukrajině znemožňovaly podat si žádost o vstup do NATO. Žádný z těchto požadavků přitom přímo neporušuje předchozí dohody.
Rusko a separatisté se snaží vyvolat dojem, že chtějí dialog. Zároveň jsou si ale vědomi toho, že k němu nedojde. Jeden zástupce ukrajinské ústavní komise k tomu říká: „My nemáme zájem na podobné provokace reagovat.“ Putin bezpochyby chce, aby tato komise návrhy odmítla. Separatisté je proto odevzdali i mezinárodní kontaktní skupině, které předsedá francouzský diplomat Pierre Morel. Pro Putina je důležité přesvědčit Západ, že Ukrajina nespolupracuje na snaze o nastolení míru v celé oblasti.
Rusko se snaží o to, aby Západ unavily Porošenkovy útočné kroky. Ten například nedávno ohlásil, že Ukrajina osvobodí letiště v Doněcku, které leží částečně na území rebelů. Ve chvíli, kdy Západ začne vykazovat známky únavy, může Putin celou situaci zakonzervovat a začne posilovat vazby se separatisty podle modelu použitého v Moldavsku, Abcházii, Jižní Osetii a Gruzii. Pro Ukrajinu bude těžké se tomuto scénáři vyhnout. Poslední, o co má zájem, je vyjednávat o nové ústavě s Putinem.
Pokud Ukrajina jednání odmítne, Angelu Merkelovou to nepotěší, a to samé platí o jejím francouzském protějšku. François Hollande totiž stál na počátku celé Minské dohody. Merkelová se prý snaží tlačit Porošenka k tomu, aby byl flexibilnější a tuto dohodu držel při životě, aby se Putin musel vzdát kontroly nad částí ukrajinských hranic. Pro Porošenka je ale taková flexibilita neprůchozí, protože nemá mandát na to, aby se z části Ukrajiny staly proruské autonomní oblasti. Bude se snažit vystrašit Západ možností další ozbrojené akce ze strany Ruska. A Západ mu neuvěří, dokud ji neuvidí na vlastní oči.
Autorem je Leonid Bershidsky.
Zdroj: Bloomberg