V květnu roku 2010 klesly americké trhy během několika minut o 6 % a tím byl smazán bilión dolarů akciové hodnoty. Tento „flash crash“ investory vystrašil svou velikostí, rychlostí a tím, že nedával absolutně žádný smysl. Ve světě se tou dobou nic nedělo a propad nebylo čím vysvětlit. Ti, kteří celou událost vyšetřují, se nyní domnívají, že vysvětlení mají. Jmenuje se Navinder Sarao.
Sarao je investor z Londýna, ale jen těžko bychom v něm hledali geniálního zloducha finančních trhů. Je mu 36 let, obchodoval většinou ze své ložnice. Bydlel s rodiči v domě na předměstí. V e-mailu zaslaném regulátorům hovoří o tom, že „obchoduje hodně, názor mění během sekund a rozhodující je pro něj jeho intuice“. Zní to spíše jako vtip, ale SEC a Commodity Futures Trading Commission i přesto tvrdí, že tento obchodník vydělal miliony dolarů na S&P futures. Při obchodech měl podvádět, ale Sarao to odmítá a řada lidí pochybuje o tom, že by za květnovými událostmi mohl skutečně stát on.
Ať už celá věc dopadne jakkoliv, je z ní jasné, že dnes je vývoj na trhu ovlivněn lidským úsudkem i algoritmy. Obecně se předpokládá, že rozhodující by měl být ekonomický fundament, analýza firem, jejich toku hotovosti a podobně. Po většinu času ale nemá obchodování s takovým přístupem nic společného. Vše je o chování trhu ve velmi krátkém období, které někdy tvoří pouze milisekundy. Lidská mysl takový okamžik nedovede postřehnout a často tak rozhodují jen počítače. Andrei Kirilenko z MIT v souvislosti s tím tvrdí, že počítače hledí na trh „skrz lupu a sledují každý malý pohyb nahoru i dolů“. Člověk by nikdy nebyl schopen analyzovat všechny dostupné informace, počítač tak ale činí. Pak ovšem může nastat příležitost k podvodům, kterým se říká „spoofing“. A právě z nich je obviněn Sarao.
Spoofing v té nejjednodušší formě vypadá tak, že trader podá velké množství falešných pokynů k prodeji či ke koupi. Doufá, že tyto příkazy vytvoří dojem nákupního či prodejního tlaku. Sarao měl konkrétně podávat velký objem prodejních příkazů za cenu vyšší, než byla cena na trhu. Podle regulátora měly v některých dnech jeho příkazy tvořit až 40 % všech prodejních příkazů na trhu. A cílem neměly být skutečné prodeje. Šlo o snahu vyvolat u počítačů dojem, že na trhu existuje velký prodejní tlak. Počítače by pak prodávaly v očekávání poklesu ceny, což by Sarao využil k nákupům ve chvíli, kdyby ceny díky prodejům skutečně klesly. Může to znít komplikovaně, ale princip je jednoduchý: Jde o vytvoření iluze, která vám umožní nakupovat levně či prodávat draze.
Manipulace s trhem není ničím novým, dnes ale stačí jen budit dojem. Spoofing dnes nemá velký význam, ale ukazuje na základní problém. Pokud trhu dominují roboti, je zranitelný ohledně různých zpětných vazeb. Počítače nejsou problémem samy o sobě. Jde o to, k čemu je používáme. Například jedna studie z roku 2013 ukazuje, že komoditní trhy se staly mnohem zacyklenější: 60 – 70 % cenových posunů neodráží nějaký vnější faktor, ale je generováno předchozím pohybem trhu. Jinak řečeno, trhy po většinu doby hýbají samy sebou.
Autorem je James Surowiecki.
Zdroj: The New Yorker