Květen se pomalu chýlí ke konci a přibližuje se tak i další splátka, kterou Řecko dluží Mezinárodnímu měnovému fondu. Řecký ministr financí Varufakis stále obviňuje věřitele, že tlačí na další úsporná opatření, která jsou neustále kamenem úrazu probíhajících jednání. Ačkoliv včera mluvčí řeckého premiéra Tsiprase uvedl, že dohody může být dosaženo do konce tohoto měsíce, i on přiznal, že neshody stále přetrvávají v oblastech rozpočtových cílů, sazeb daně z prodeje, penzí a pravidel trhu práce.
Faktem zůstává, že Řecko má příští měsíc zaplatit Mezinárodnímu měnovému fondu téměř 1,6 miliardy eur a jak několikrát zopakoval řecký minstr pro vnitřní záležitosti, Řecko nebude bez zahraniční pomoci schopno tomuto závazku dostát. Stále se tedy nabízí otázka, co se stane, když nakonec Řecko s věřiteli dohody nedosáhne a nebude schopno MMF zaplatit.
Řecký dluh MMF – kolik a kdy
Celkem dluží za záchranné půjčky Řecko MMF v příštích devíti letech zhruba 20 miliard eur. V centru zájmu je momentálně téměř 1,6 miliardy eur splatných v červnu a to ve 4 splátkách. Harmonogram těchto splátek začíná 308 miliony eur splatnými 5. června, pokračuje splátkou 347 milionů eur ke 12. červnu, dále 578 miliony eur k 16. červnu a poslední červnový závazek ve výši 347 milionů eur je splatný k 19. červnu. Výše dluhu v eurech je ovšem pouze přibližná, vzhledem k tomu, že dluh MMF je denominován v rezervní měně SDR neboli zvláštních právech čerpání.
Kde je vlastně zakopaný pes
Řecko je v současnosti plně závislé na záchranných půjčkách od eurozóny a MMF, jelikož ztratilo přístup na dluhopisové trhy. Jednání představitelů řecké vlády, která je silně zaměřena proti úsporám s věřiteli, kteří naopak značná úsporná opatření požadují, se protahují a zatím nevedou k jasným závěrům. Posledním závazkům vůči MMF sice Řecko bylo schopno dostát ovšem za cenu opatření jako například nedočerpání rozpočtu či stahování hotovostních rezerv z regionálních vlád, univerzit, nemocnic a dokonce i z fondu rekapitalizace řecké centrální banky. Tato drastická opatření mají zároveň krátkodobě zabezpečit finanční provoz státu. Výjimkou tak nejsou ani narůstající nedoplatky dodavatelům nebo vypořádání daňových pobídek po splatnosti. Jestli se řecká vládnoucí koalice nerozhodne jít cestou větších úspor, bude na splacení dluhu muset naprosto vyčerpat veškeré zbývající rezervy anebo vyhlásit bankrot. Tak či onak, jde o čistě politické rozhodnutí.
Ačkoliv se včera mluvčí řeckého premiéra vyjádřil v tom smyslu, že Řecko vyvine maximální snahu dostát veškerým externím a interním závazkům dokud to jen bude možné, problémy Řecka s likviditou jsou notoricky známé stejně jako přístup aténské vlády, která mnohokrát zopakovala, že její prioritou bude vyplacení penzí a platů.
Faktem zůstává, že květnovou splátku Řecko zaplatilo, i když pomocí rezerv z vlastního účtu ve zvláštních právech čerpání u MMF a to i přesto, že předtím premiér Tsipras v dopise věřitele informoval, že tento závazek nebude jeho země schopna dodržet.
Může vůbec Řecko bez dohody MMF zaplatit anebo ne?
Podle zdroje obeznámeného s likviditou Řecka má země dostatek prostředků ke splacení minimálně první červnové splátky k 5. červnu, čímž by získala více času k vyjednávání před dalším datem splatnosti. Řecká vláda však několikrát opakovala svůj záměr jednání uzavřít do konce měsíce, nejpozději začátku června, stojí za tím zároveň snaha vyhnout se problémům s vyplácením penzí a platů. S likviditou Řecka se to ovšem má tak natěsno, že jakákoliv nepředvídatelná událost může spustit hotovou lavinu.
Odložení splátky MMF
Mezinárodní měnový fond v principu nerestrukturalizuje své úvěry ani nepřijímá odpisy. Země však může v případě několika splátek během jednoho měsíce požádat o jejich sloučení do jedné paušální platby. V případě Řecka by takový postup zemi v nejlepším případě získal více času k vyjednávání s věřiteli až do poslední splátky 19. června. Nutné je ovšem svolení Mezinárodního měnového fondu. Řecká vláda údajně tuto možnost nezvažuje.
Co se stane, když Řecko MMF prostě nezaplatí
Neschopnost splatit oficiální závazky jako je ten MMF by nemusela nutně vést ke snížení hodnocení ratingovými agenturami a zařazení do kategorie „default“. Tato varianta by mohla vstoupit do hry spíše v případě neschopnosti zaplatit soukromým držitelům dluhopisů. V konečném důsledku by ovšem oficiální řecký bankrot nemusel být tak zasadím faktorem. Problém by nastal pro řecké banky, které se bez přístupu na kapitálové trhy drží nad vodou jen díky více než 80 miliardám eur z programu nouzové pomoci s likviditou (ELA). Od těchto prostředků by Řecko mohla Evropská centrální banka odstřihnout, pokud usoudí, že řecké banky nejsou zkrátka dostatečně solventní a nemají potřebný kolaterál.
Vzhledem k tomu, že jako zajištění řecké banky poskytly převážně vládou garantované dluhopisy nebo pokladniční poukázky, mohlo by nedodržení závazku vůči MMF vést ECB k závěru, že zajištění již nestačí jako garance programu záchranné likvidity a garant prostě není solventní. Pak by samozřejmě záleželo, zda by Evropská centrální banka Řecku poskytla nějaký čas k dosažení dohody s věřiteli anebo zda by Atény od programu ELA odstřihla okamžitě, což by vedlo k bankovním svátkům a následným drsným kontrolám kapitálu. Bankovní prázdniny společně se zastropováním přístupu k prostředkům z ELA by mohly poskytnout velmi krátký čas k dosažení dohody, pokud by se tak nestalo, nasměruje to Řecko na cestu ven z eurozóny, vstříc Grexitu.
Kroky Mezinárodního měnového fondu
Nesplacením závazku začíná doslova hra o čas. Dva týdny po oficiálním datu splatnosti a naléhání z Washingtonu, přijde upomínka zdůrazňující vážnost neschopnosti dostát závazkům a vybízející k jejich vyrovnání. Po dalších dvou týdnech generální ředitel informuje výkonnou radu o závazku po splatnosti. A to je moment, kdy by došlo k vážným následkům pro Řecko – „cross-defaultu“ anebo „cross-akceleraci“.
„Cross-default“ neboli křížové nedodržení závazku a „cross-acceleration“ neboli křížové zrychlení
Nesplacení závazku Mezinárodnímu měnovému fondu by opravňovalo některé z dalších věřitelů Řecka, včetně Evropského záchranného fondu vyhlásit nedodržení závazku. Mohli by tak okamžitě požadovat splacení veškerých svých úvěrů, což je proces známý jako akcelerace neboli zrychlení. Další věřitelé by mohli rychle následovat. Akcelerace ovšem není automatická, každý věřitel se o ní rozhoduje individuálně. Různé stupně dluhu se spojí v síti „cross-defaultu“ a cross-akcelerace“, která celkem bezpečně zajistí, že jedno nesplacení závazků a akcelerace spustí vlnu požadavků na splacení většiny, ne-li veškerého dluhu.
Zdroj: BBG