Ve Vídni se tento pátek koná první zasedání OPEC po posledním listopadovém setkání, které rozvrátilo dění na energetickém trhu. Překvapivě liberální rozhodnutí ponechat ceny ropy volně padat nebylo ovlivněno ničím jiným, než snahou Organizace zemí vyvážejících ropu vytlačit z trhu producenty vysoko nákladové ropy jako jsou například USA. Pro nadcházející měsíce se očekává, že OPEC zachová těžbu ropy na současné úrovni. Přece jen může být organizace relativně spokojena s výsledkem loňské šokové terapie, která přinesla na trh oživení skomírající poptávky a srazila rostoucí konkurenci.
Snížení nebo zvýšení produkce
Obecně převažuje názor, že z hlediska nastavení produkce se po zasedání tento týden mnoho nezmění. Organizace pravděpodobně udrží strop ropné produkce na 30 milionech barelů denně. Existuje však i malá šance, že se OPEC rozhodne trhy překvapit zvýšením tohoto cíle, vzhledem k tomu, že všech 12 členů čerpá o nejméně 1 milion barelů denně více.
OPEC a velké ropné společnosti
Ještě před hlavní schůzí organizace OPEC, která proběhne tento pátek, se koná dvoudenní summit mezi hlavními představiteli OPEC a hlavami takzvaných velkých ropných společností, který se koná každé dva roky. Zásadní bude setkání saudskoarabského ministra pro ropu s řediteli společností ExxonMobil a a lze mezi nimi čekat značné napětí. Právě těchto velkých ropných firem se totiž značně dotkl plán, iniciovaný hlavně Saudskou Arábií, ponechat ceny ropy klesat čelem rostoucí americké produkci. Donutil tak právě velké společnosti snižovat náklady a odložit investice, naplánované v době, kdy se průměrná cena ropy pohybovala nad 100 dolary za barel.
Dopad poklesu cen na členy OPEC
Ceny ropy letos v lednu dosáhly na šestiletá minima na úrovni 45 dolarů za barel a spekulovalo se o tom, že možná poklesnou ještě níže. Od té doby se však stabilizovaly na úrovni kolem 65 dolarů za barel. Pravdou však zůstává, že i tak jsou ceny ropy o dost níže, než potřebuje mnoho členů OPEC k tomu, aby byli schopni naplnit domácí rozpočty. Zvláště těžce dopadl propad cen ropy právě na Venezuelu, Nigérii, Angolu a Irán. Naopak bohatší arabské členské země z oblasti Perského zálivu, které mají výhodu jednak vyšší produkce a dále potom menší populace, většinou ropnou cenovou bouři přečkaly bez vážnějších problémů. Ropný trh je stále přezásoben a to o nejméně 1 milion barelů denně a ceny černého zlata tak zůstávají náchylné k další korekci.
Irán a Irák
OPEC bezesporu bojuje o větší podíl na trhu. V posledních letech tento podíl ztrácel na úkor rychle rostoucího trhu v USA a dalších producentů. Ve hře nejsou však pouze externí faktory jako vytlačování vysoko nákladové produkce, ale zároveň i vnitřní tlaky ze strany členských států. Například ropný vývoz v Iráku neutrpěl přetrvávající nestabilitou v zemi a po letech sankcí a válek vzrostl na rekordní úroveň nad 3 miliony barelů denně. Zároveň se neustále mluví o vlivu případné dohody o iránském jaderném programu na světový ropný trh. Pokud dohody bude tento měsíc skutečně dosaženo, zrušení nebo omezení sankcí bude otázkou nejméně několika měsíců. Potrvá tak než se na trh vrátí iránský ropný vývoz ve větším objemu. Otázka Iránu by tak pro páteční summit nemusela být aktuální a OPEC k tomuto tématu zaujme pravděpodobně vyčkávací postoj. „Král“ OPECu Saudská Arábie také v poslední době navyšoval produkci a to na téměř rekordní úroveň nad 10 milionů barelů denně.
OPEC a Rusko
Ministra pro energetiku poslalo do Vídně i Rusko, které není členem OPEC. I když v minulosti si OPEC Rusko předcházel ve snaze přesvědčit velmoc o společném snižování produkce, Moskva dala jasně najevo, že snižování produkce není na pořadu dne a to ani přesto, že nižší ceny ropy škodí ruské ekonomice, která je již tak poznamenaná sankcemi.
Zdroj: BI, FT