Index spotřebitelských cen v květnu y/y vzrostl o 1,2 % po 1,5procentním zvýšení v dubnu. Trh přitom očekával květnovou inflaci na úrovni 1,3 % a dnešní čísla jsou tak mírným zklamáním zejména proto, že pomalejší růst cen ukazuje na slabou spotřebitelskou poptávku v Číně. Na meziměsíční bázi se ceny v minulém měsíci snížily o 0,2 %, tedy stejným tempem jako v dubnu.
Index cen výrobců se v květnu snížil, stejně jako v dubnu, o 4,6 %, což je o jednu desetinu více, než předpokládal tržní konsensus (agentura Bloomberg). Pokračuje tak zatím nejdelší (více než tříletá) série výrobní deflace, značící slabou poptávku po čínských výrobcích jak na domácím trhu, tak v zahraničí.
Graf zachycuje meziroční vývoj čínské inflace.
Růst spotřebitelských cen se v květnu y/y zpomalil jak ve městech, tak v zemědělských regionech Číny (navíc shodně o 0,3 p.b.). Největší pokles cen byl zaregistrován u spotřebního zboží a potravin, ceny služeb stagnovaly. Pokud bychom z indexu CPI vyloučily (levnější) potraviny a nápoje (tvořící cca jednu třetinu spotřebního koše), květnová inflace by činila 1,6 %.
Celková inflace se květnu nepohybovala ani v polovině svého 3procentního cíle, kde by ji centrální banka ráda viděla. Měnová autorita má proto dostatek prostoru k dalšímu uvolňování, které letos (ve formě snížení sazeb) již třikrát uskutečnila. Dnešní data tak zvyšují pravděpodobnost, že další snižování úroků bude pokračovat (sníženy by mohly být také požadavky na povinné minimální rezervy).
Zdroj: Bloomberg