Co to vlastně znamená být opatrný, zodpovědný? V některých situacích ta otázka nedává moc smysl, jindy platí opak. Na prázdné silnici mohu být extrémně opatrný a před každou prudkou zatáčkou zastavit a podívat se, jak to s ní vypadá. V hustém provozu by ale šlo o extrémně rizikový postup.
Tato problematika opatrnosti nyní jasně vyplouvá na povrch i ve vyspělých zemích a zejména u jejich monetární politiky. Všichni chtějí být opatrní a zodpovědní, jen nevíme, čeho se to týká – máme být opatrní směrem k vysoké inflaci, či deflaci? A pokud si vybereme, co to vlastně znamená být opatrný? Jak ukazují následující obrázky, odpověď může být na první pohled překvapivá, ale při bližším pohledu tomu tak vlastně není.
Zdroj: JPMorgan
První a největší graf ukazuje vývoj nominálního produktu v USA, UK, eurozóně a Japonsku. Skupina je hezky rozdělena na polovinu, ta první (UK a USA) je nyní se svým produktem daleko za předkrizovýmni maximy, ta druhá ještě pod nimi. Což má mimo jiné velký dopad i na schopnost oddlužení a všechny pozitivní i negativní spirály v ekonomice se roztáčející.
Druhý graf ukazuje, jak se chovaly centrální banky zemí tak hezky rozdělených na ony dvě skupiny. Fed a Bank of England provedli během krize skokové zvýšení své rozvahy a poté její růst udržovaly. ECB tak razantní nebyla, po roce 2012 dokonce nechala svou rozvahu klesat. Bank of Japan o něco navýšila tempo růstu její rozvahy. Pohled na projekce dalšího vývoje od pak ukazuje, jaký pravděpodobně bude další vývoj: Fed a BoJ budou své rozvahy sice pomalu, ale přece jen „vypouštět“, ale ECB a BoJ se budou muset vydat cestou masivního navyšování.
Neříkám, že centrální banky jsou všemocné a do popsaného vývoje nepromlouvají zde nezmíněné faktory. Ale přesto je podle mne ponaučení celkem jasné: Číma razantnější byla počáteční reakce, tím lepší výsledky co se týče ekonomického oživení. A v neposlední řadě razantní reakce (či dokonce skok do neznáma) znamená, že se vše může relativně brzy začít alespoň částečně vracet k normálu. Pokud se naopak čeká a převládne opatrnictví, vše skončí ekonomickým propadákem a nakonec nutností ještě mnohem razantnějších kroků. Vše jen podtrhuje graf poslední, který ukazuje, že sazby v USA a UK by se měly pomalu normalizovat, zatímco v eurozóně a Japonsku jsme tomu ještě hodně vzdáleni.
Pokud váháme s vylitím plného džberu vody na začínající požár, nakonec jsou škody ještě větší jak od ohně, tak od vody. Výše uvedené ukazuje, že s monetární politikou to asi bude hodně podobné. A pokud se rozhlédneme kolem sebe, vlastně zjistíme, že dilema skutečné opatrnosti a zodpovědnosti je všude kolem nás. Počínaje Ruskem/Ukrajinou a ČNB konče.