Aktuálně vykazuje americký dolar relativní sílu vůči jiným měnám. Za poslední rok posílil vůči euru o více než o 18 %. Hlavním důvodem je rostoucí americká ekonomika a z toho vyplývající divergence měnových politik centrálních bank. FED v současnosti rozhoduje o tom, kdy začne se zvyšováním úrokových sazeb, zatímco ECB teprve v březnu spustila program na nákup dluhopisů (v USA byl podobný program již ukončen). Pro další vývoj budou teď klíčová hlavně data z americké ekonomiky a načasovaní zvyšování úrokových sazeb ze strany FEDu. Vyšší úrokové sazby v USA by přilákaly další kapitál a dolar by tak mohl dále posilovat. Silný dolar má však i druhou stranu mince. Silná měna může mít negativní vliv na zahraniční obchod a tím pádem i ekonomický růst, což může oddálit zvyšování sazeb a tedy i efekt na další posílení.
Na vývoj kurzu se tak můžeme podívat ze dvou hledisek. První je vývoj kurzu vzhledem k paritě kupní síly, která určuje rovnovážný kurz z dlouhodobého hlediska. Vůči euru se americký dolar dnes obchoduje lehce pod paritou kupní síly. To znamená, že z dlouhodobého hlediska by měl být aktuální kurz lehce nadhodnocený.
Je tu však jeden problém, což ukazuje druhé hledisko. V minulosti totiž kurz při tak výrazných pohybech danou hranici zpravidla přestřelil. Při pohledu do minulosti a aproximaci hodnoty společné evropské měny EUR pomocí její předchůdkyně ECU (European currency unit) je viditelný podobný trend v období od roku 1980 do konce roku 1985 a od roku 1995 do roku 2002. V obou případech se dolar dostal výrazně pod paritu. V roce 1985 to bylo až na úroveň 0,644 EUR/USD. V tomto případě byla hlavním hnacím mechanismem protiinflační měnová politika a vyšší očekávaný rozpočtový deficit USA v porovnání se zbytkem světa. V tomto období FED na čele s Paulem Volkerem bojuje proti vysoké inflaci a cílová úroková sazba tak dosahuje maximálních historických hodnot. Posílení USD tak umožnilo USA financovat jejich rozpočtový deficit s nižší mírou inflace a nižšími reálnými úrokovými sazbami. Na druhé straně utrpěl průmysl zaměřený na vývoz. V roce 1995 naopak USD prudce posílil z důvodu solidního hospodářského růstu a nízké inflace. Americký HDP vykazoval poměrně slušný růst v delším časovém horizontu. Zlepšila se fiskální bilance a úrokové sazby poklesly. Dolaru pomohly také externí měnové krize v Asii a Rusku, což přimělo investory přesunout kapitál do bezpečného přístavu.
V realitě je poměrně složité předpovídat pohyb měn v krátkém časovém období. Když se podíváme do historie, tak posílení dolaru bylo v minulosti tažené různými důvody. Primárně však hrály roli restriktivní měnová politika, expanzivní fiskální politika a relativní rizikový profil dané země. V současnosti se nacházíme blízko počátku restriktivní měnové politiky v USA a i současný rizikový profil USA je v relativním porovnání ke zbytku světa příznivý. USD by tak mohl, jako tomu bylo v minulosti, pokračovat v posilování a dál výrazněji přestřelit rovnovážný kurz parity kupní síly. Vzhledem k tomu, že v současnosti je zatím fiskální politika po zvýšených výdajích v pokrizovém období poměrně umírněná a zahraniční obchod je v deficitu, se aktuální ekonomické podmínky podobají nejvíce období 1995–2002. Otázkou zůstává hranice, kde by se kurz mohl zastavit. Tady se podíváme na historickou relaci USD v porovnání s paritou kupní síly a absolutními změnami kurzu. V roce 1985 se kurz dolaru vůči kalkulované hodnotě eura nacházel až 28 % pod paritou kupní síly, v roce 2002 to bylo 22 %. Aktuálně je kurz dolaru pouze 4 % pod její úrovní. Druhá strana bere v úvahu absolutní změny kurzu.
V období 1980–1985 dolar posílil téměř o 53 %, v období 1995–2002 téměř o 38 %. V současnosti je to zatím 25 %. V případě, že by se opakoval historický vývoj, je tady ještě prostor k dalšímu posílení až o 10–15 %, což naznačuje hlavně aktuální volatilita a úroveň vzhledem k paritě. Pro přesné načasování dalšího výraznějšího pohybu kurzu bude pravděpodobně důležité první zvýšení (nejdříve v září) a rychlost růstu sazeb ze strany amerického FEDu.
Ing. Michal Žofaj
Pozice: Portfolio manager
Michal Žofaj má více než 7 let zkušeností v oblasti investic a finančních trhů. V ČSOB Asset Management působí jako portfolio manažer od roku 2013. Předtím pracoval jako portfolio manažer ve skupině Allianz, kde měl na starosti správu investic pro pojišťovnu a penzijní fond. V současnosti má na starosti správu dluhopisových fondů, smíšených fondů pro slovenskou klientelu a portfolií ČSOB poisťovne. Je držitelem titulu inženýra ekonomie z Vysoké školy ekonomické v Praze.