Možná, že Čína žádný záchranný plán nemá

Vývoj v Číně sleduji hodně dlouho a většina komentářů, které jsem v souvislosti s její ekonomikou slyšel, vypadá v podstatě stejně: „Ano Čína má problém X. Ale vláda má plán, jak jej vyřešit a centrální banka disponuje řadou nástrojů, které k tomu může použít. Podívejte se na třeba na 3,7 bilionu dolarů rezerv!“ Krásným příkladem podobného uvažování je analýza, kterou provedl Zheng Liu z Federal Reserve Bank of San Francisco. Ta nese název „Je čínský růstový zázrak u konce?“ a na jejím konci se dočteme:

„Čínská vláda zveřejnila v roce 2013 plán na vyřešení strukturálních problémů a dosažení dlouhodobě udržitelného růstu. Reformován by měl být finanční sektor včetně liberalizace sazeb, fiskální politika a zejména posílení záchranných sociálních sítí. K tomu se musí přidat reformy v oblasti státem vlastněných firem a otevírání trhů a liberalizace měnového kurzu a kapitálových toků. Pokud bude Čína v oblasti reforem úspěšná, měla by se vyhnout pasti středních příjmů a dosáhnout rozumného dlouhodobého růstu.“

V některé jiné zemi bychom o pravděpodobnosti úspěšného provedení tak rozsáhlých reforem mohli hodně pochybovat. Ale tady hovoříme o Číně, jejíž vláda dokázala po 37 let navigovat ekonomiku tak, že rostla neuvěřitelným tempem. Víra v úspěšné provedení reforem se může zdát naivní, ale určitě pro ni hovoří dosavadní úspěchy vlády. I když ty určitě nejsou zárukou toho, že vláda bude úspěšná i nadále a v tomto ohledu je současný vývoj v čínské ekonomice velmi zajímavý a dokonce i hrozivý. Množí se totiž známky toho, že vláda žádný velký plán nemá, nebo se na něm není schopna shodnout.

Posledním příkladem je devalvace měnového kurzu. Je pochopitelné, že po několikaměsíčním posilování dolaru a slábnutí čínské ekonomiky vláda zatoužila po uvolnění vazby mezi renminbi a dolarem. Podaná vysvětlení byla ale zmatečná a Kevin Yao z Reuters uvádí, že „ve vládních kruzích se objevují stále hlasitější volání po ještě větším oslabení, které by pomohlo strádajícím exportérům“. Ministerstvo financí prý v této souvislosti bojuje s centrální bankou, která se snaží o to, aby se Čína zbavila své závislosti na exportech.

Podobný zmatek je patrný i na vývoji na akciovém trhu. Jak uvedl WSJ: „V jednu chvíli se regulátor snažil o zvýšení prodejního tlaku, zatímco centrální banka se pokoušela o zvednutí cen akcií.“ To nezní jako dobře koordinovaná vládní politika. Naopak, potvrzuje to úvahy o vnitřních konfliktech, které dříve čínská vláda tak ráda kritizovala u jejích západních protějšků a zejména u USA. Vítejte v klubu! Tím nechci říci, že čínská vláda se najednou stala neschopnou. Řada z nás je například překvapena tím, že zoufalá snaha o zastavení propadu na čínském akciovém trhu je alespoň prozatím v podstatě úspěšná. Čínská ekonomika čelí dlouhé řadě výzev a čínskou vládu tvoří chybující lidé, kteří čelí střetu zájmů a názorů. V tuto chvíli není ani zdaleka jasné, že by tato vláda měla nějaký životaschopný plán, jak pokračovat dále. Ale stále má k dispozici 3,7 bilionu dolarů rezerv!

Autorem je Justin Fox.

Zdroj: Bloomberg