Po bývalých komunistických zemích z východní Evropy je požadováno, aby přijaly jen malý zlomek uprchlíků. Jejich odpor je ale i přesto intenzivní a stojí v cestě jednotné reakci Evropy na současnou krizi. Nový polský prezident Andrzej Duda si v souvislosti se současným vývojem stěžuje na „diktát“ ze strany Evropské unie, která chce, aby jeho země přijímala uprchlíky z Blízkého východu a Afriky. Slovenský premiér Robert Fico říká, že jeho země přijme pouze křesťanské uprchlíky, protože pokud by „země, kde není jediná mešita“, přijala i muslimy, šlo by o „falešnou solidaritu“. A radikální maďarský premiér Viktor Orbán zase hovoří o „rebelii ilegálních migrantů“ a slibuje razantní zásahy proti nim.
Evropa se otřásá kvůli vývoji v eurozóně a řecké krizi, nyní se přidává příliv lidí, které láká relativní prosperita a mír v tomto regionu. Když některá země vstupuje do EU, je po ní požadováno, aby slíbila podporu takzvaným evropským hodnotám. S tím do ní vstupovaly i postkomunistické země, které chtěly sdílet hodnoty jako otevřené trhy, transparentní vlády, nezávislá média, otevřené hranice, kulturní pestrost, ochranu menšin a odmítnutí xenofobie. Realita je ale taková, že tyto země přijímají sdílené hodnoty jen pomalu. Součástí života v nich jsou často i nadále oligarchové, hluboce zakořeněná korupce a podobné jevy. Svoboda projevu ustupuje, na síle získává nacionalismus a populismus, který těží z protiuprchlických tenzí a zároveň je podporuje.
Pouze málo uprchlíků má zájem o život ve východní Evropě, jejich cílem jsou skandinávské země či Německo, kde jsou vyšší sociální dávky a větší příležitosti uplatnit se na trhu práce. V tomto smyslu jsou jejich cíle stejné jako cíle vlád zemí východní Evropy. Ty pak také tvrdí, že EU by měla nejdříve zajistit vnější hranice a přijít se způsobem, jak ukončit válku v Sýrii. Až pak by mělo dojít k udělování kvót na přijímání imigrantů. Kenneth Roth z Human Rights Watch k tomu říká: „Příliv uprchlíků dráždí zejména pravici. Pokud se podíváme pod povrch, zjistíme, že jí nevadí problém se sociálními dávkami či vývoj na trhu práce. Skutečným problémem je prostě to, že jde o muslimy.“
Csaba Szaló z Masarykovy univerzity v Brně hovoří o tom, že celý region střední a východní Evropy má za sebou dlouhou historii pronásledování a diskriminace. V těchto zemích bylo podle jeho mínění vždy hodně obětí bezpráví, hodně lidí, kteří trpěli. „Nyní se jim toto postavení někdo snaží vzít. Pro ně může být velmi těžké přijmout, že někdo jiný trpí více než oni sami.“ Tradice přijímání jiných kultur je zde navíc velmi slabá a současná vlna uprchlíků nemá v historii obdoby. Většina zemí tak nemá potřebnou infrastrukturu, aby uprchlíky asimilovala, a nechce na tuto oblast ani věnovat vzácné zdroje. Jejich postoj je pak následovný: „My jsme problémy v zemích, ze kterých sem proudí uprchlíci, nezpůsobili. Jiní ale ano. Necítíme tak za tento vývoj zodpovědnost.“
Autorem je Rick Lymansept.
Zdroj: NYTimes