Nová vědecká studie publikovaná v časopise Nature tvrdí, že pokud budou emise oxidu uhličitého růst stejným tempem jako doposud, na konci tohoto století budou globální příjmy o 23 % nižší, než jsou nyní. Pro některé země ale bude globální oteplování výhodné. Například Rusko, Mongolsko či Kanada by z něj měly těžit. O něco lépe by na tom měla být dokonce většina evropských zemí. Mírné zhoršení ekonomické situace by nastalo v USA a v Číně. Dramatický negativní dopad by pak pocítila Afrika, většina asijských zemí, Jižní Amerika a Blízký východ.
„Klimatické změny by v podstatě prudce snížily hodnotu všech nemovitostí na jih od Spojených států. A celá planeta by se kvůli nim stala méně produktivní,“ říká Solomon Hsiang z University of California Berkeley, který je jedním z autorů studie. Klimatické změny jsou podle něho „v podstatě masivním transferem hodnoty z horkých částí světa do těch chladnějších“. Jinak řečeno, „je to, jako kdybychom chudým brali a bohatým dávali“.
Práce na studii vedl Marshall Burke ze Stanfordu a jejím základem byla data z posledních padesáti let ze 160 zemí světa. Podle jejích závěrů existuje pro ekonomickou aktivitu určitá ideální teplota, která se v ročním průměru pohybuje zhruba kolem 13 °C. Pokud se nějaká země nyní nachází pod tímto ideálem, oteplování ji posunuje směrem k němu. Země, jako jsou Spojené státy, se už ale nacházejí nad tímto ideálem a oteplování je od něho tedy ještě více vzdaluje. Globální průměr dosahoval během dvacátého století asi 13,9 °C.
Burke tvrdí, že změny, které přináší oteplování, jsou na první pohled minimální, postupně se ale sčítají. Jasně patrné jsou případy, kdy například dojde k poškození úrody kvůli vysokým teplotám. Některé studie ale už nyní ukazují i to, že horka mají negativní dopad na výrobu automobilů v USA. U ekonomik, jako je ta americká, existuje poměrně velká nejistota ohledně dlouhodobého dopadu, protože se nyní nacházejí blízko zmíněného teplotního optima.
U jiných zemí je ale vývoj jasnější, protože tam je už nyní horko a je pravděpodobné, že další oteplování přinese velké škody. Jedná se například o Indii, Pákistán, Vietnam, Venezuelu či Nigérii. Studie přitom počítala s tím, že emise porostou dosavadním tempem, ale řada zemí se snaží o jejich snížení. Pokud budou dodrženy současné závazky na snížení emisí, dojde podle Burkeho do roku 2100 ke snížení globálních příjmů o 15 – 23 %. Na jeho studii přitom existují rozdílné názory. Například Gary Yohe z Wesleyan University považuje jeho studii za velmi pečlivou a významnou. Ale Richard Tol z University of Sussex hovoří o tom, že studii nemá cenu číst, protože pracuje s příliš teoretickými vztahy.
Zdroj: AP