Řecký parlament včera schválil důležitý balík zákonů, které otvírají vládě přístup k dalším 2 miliardám eur ze záchranných fondů a především bankám k prostředkům na doplnění kapitálu. Řeckým bankám chybí podle ECB kapitál zhruba v objemu 14 miliard eur - i když teoreticky mají navyšovat kapitálovou přiměřenost i úpisem na trzích a prodejem stávajících aktiv, většina prostředků půjde ze záchranných fondů (přibližně 10 miliard euro). Pokud by řecký parlament řekl ne, mohly by se velké řecké banky dostat do značných problémů - nedostatek kapitálu by podle nových evropských pravidel mohl s koncem roku ohrozit depozita velkých vkladatelů. S vidinou tohoto nebezpečí řecký parlament balík zákonů (čítajících pro mnoho poslanců nepřijatelné uvolnění ochrany neplatících dlužníků) schválil. Nebylo to ale zadarmo. Vládnoucí koalice premiéra Tsiprase ztratila dva poslance a má tak v parlamentu již pouze těsnou většinu (dvou dalších křesel). Další ostré spory nad implementací reforem tak zavání opět nebezpečím návratu politické nestability a to je to poslední, co Řekové potřebují. Ekonomika je připravená díky nízké srovnávací základně k restartu. Potřebuje ale především normalizovat fungování bankovního sektoru a také delší období politické stability. Vidina nových voleb by se asi nelíbila ani kancléřce Merkelové, která s Athénami potřebuje vedle jejich vysokého zadlužení řešit primárně kvalitní kontrolu vnějších hranic EU.
Vyhrocení napětí v eurozóně v souvislosti s děním ve Francii může být podle nás také nakonec důvodem, proč ECB v prosinci sáhne k o něco razantnější akci, než jsme si původně mysleli. Připravenost ECB jednat včera potvrdil i zápis z jeho posledního zasedání. Je ale třeba si uvědomit, že v době pořízení zápisu nikdo nepočítal s možností prosincového růstu sazeb v USA. Vidina přísnějšího Fedu v mezičase výrazně oslabila euro a to aniž by ECB musela cokoliv dělat. Fed tak do velké míry z beder ECB sejmul značnou část odpovědnosti.
Region
Včerejší polská čísla sice vesměs dopadla lépe, než se čekalo, ale zlotý na ně nijak nereagoval. Celkově byla včerejší seance velmi klidná, což platilo i v případě forintu a koruny, která se vrátila do těsné blízkosti hranice kurzového závazku ČNB.
Dnes v regionu neočekáváme významnější ekonomické události. Nejvíce pozornosti tak dnes večer patrně přitáhne revize maďarského ratingu společností Fitch. Trh do značné míry sází na jeho vylepšení, což se však na trzích projeví až příští týden.
Dluhopisy
Dolarové výnosy lehce popadly, když jedna z holubic Fedu (Lockhart) varovala, že růst oficiálních úroků bude obzvláště pozvolný a s přestávkami. Pokud jde o americká data tak zůstávají smíšená.
Zaujalo rovněž české ministerstvo financí. Ministr Babiš uvedl, že navzdory lepšící se fiskální situaci a nižšímu deficitu státního rozpočtu hodlá i v příštím roce využít příznivých podmínek (záporných úrokových sazeb) na trhu se státními dluhopisy. Ministerstvo hodlá vydat 150 miliard CZK nového dluhu (po letošních cca 180 mld. CZK). Směrem ke konci letošního roku lze očekávat stále velmi slušnou poptávku po českých státních dluhopisech. Efekt velkých objemů volné likvidity (kvůli intervencím ČNB) mohou totiž dále podpořit regulatorní faktory (odvod prostředků do “protikrizového” rezolučního fondu).
Komodity
Komodity ve čtvrtek po delší době zažily klidnější seanci. Cena ropy Brent se z pohledu celého dne změnila pouze málo (+0,1 %). Relativní klid panoval i na trzích základních kovů - cena mědi vzrostla o půl procenta a hliník se sice ponořil na nová šestiletá minima, ale jen po zhruba 0,4% poklesu.