Sestřelení ruského stíhacího bombardéru tureckou armádou bylo pro Vladimíra Putina hořkým soustem, které nemůže snadno strávit. Přímá vojenská odpověď je (zatím) vyloučená, slovní hrozby jsou pro změnu nedostatečné. Ruský vládce proto vyrazil do protiútoku vedeného na hospodářské frontě. Kremlu se pak nabízí široký arzenál ekonomických zbraní, které by mohl k potrestání tureckého protivníka využít…
Hned druhý den po leteckém incidentu prohlásil ruský ministr zemědělství, že minimálně 15 % dovážených tureckých zemědělských komodit neodpovídá ruským předpisům. Moskva na základě tohoto vyjádření zvažuje omezení nákupu zejména tureckých potravin, o plošném embargu (na potraviny) se momentálně nauvažuje.
Druhou bezprostřední reakcí na sestřelení bombardéru byla výzva ruského ministerstva zahraničních věcí, aby Rusové z bezpečnostních důvodů necestovali (za rekreaci) do Turecka. Všechny hlavní ruské cestovní kanceláře následně zájezdy stornovaly. A aby se cesta do Istanbulu ještě více zkomplikovala, ministr zahraničí Lavrov dnes odpoledne oznámil, že se Moskva rozhodla ukončit s Tureckem bezvízový styk (účinnost od Nového roku).
Nejistý je rovněž osud společných rusko-tureckých projektů, nejvíce byl v této souvislosti skloňován plynovod Turkish Stream, který by měl přes Černé moře přivádět do Turecka ruský zemní plyn. Prvotní silná slova o ukončení tohoto projektu však utichla, Rusko si totiž nemůže v současném prostředí nízkých cen komodit dovolit přijít o další zdroj financí. Stačí, že rubl se pohybuje jako na houpačce podle toho, jaká je zrovna cena ropy (Brent) na světovém trhu. Dalším mega-projektem, který by mohl kvůli pádu Su-24 skončit, je stavba jaderné elektrárny v tureckém městě Akkuyu.
Prezident Putin rovněž varoval, že turecké společnosti mohou kvůli útoku na vojenský letoun přijít o velkou část tržního podílu na ruském trhu. Podle agentury Tass by mohlo dokonce dojít až k úplnému zákazu tureckých stavebních firem, které v minulosti výrazně profitovaly na nemovitostním a infrastrukturním boomu v Rusku. Turečtí stavaři se už nesmění účastnit veřejných projektů financovaných státním rozpočtem a rozšíření zákazu i na privátní projekty není podle premiéra Medveděva vyloučeno. Krizi ve vztazích Moskva – Ankara by mohli odnést také turečtí dělníci, kterým hrozí vyhoštění (k listopadu 2015 bylo v Rusku oficiálně registrováno necelých 90 tis. tureckých pracovníků).
Zdroj: Tass, RTRS, BBG