Svět patří čím dál méně lidem. Procento nejbohatších vlastnilo v roce 2015 již stejně, jako zbylých 99 % z nás. Majetkové rozdíly navíc narůstají čím dál rychleji. Od roku 2010 podle nevládní organizace Oxfam vzrostl majetek 62 nejbohatších lidí na světě o 44 %, zatímco majetek 3,5 miliardy nejchudších o více než 40 % poklesl. Co za tím stojí? Na jedné straně bezesporu narůstající příjmové rozdíly - ať už berete jako hlavní důvod globalizaci, ostřejší konkurenci strojů a počítačů anebo špatný přístup velké části populace ke vzdělání nebo zdravotnictví. Za druhé, rostoucí rozdíly v majetku samy o sobě vytváří pro hrstku vybraných takové investiční příležitosti ke zbohatnutí, které zbytek populace jednoduše nemá. Konzervativní deník Wall Street Journal před pár lety napsal, že majetkové rozdíly v USA se po krizi prohloubily, protože chudí na rozdíl od bohatých špatně zainvestovali. Ano, ale je to možná lehce cynické, vyčítat nejchudší části americké populace, která buď o práci přišla, nebo se o ní strachovala, že dostatečně neinvestovala a v pravý čas neskupovala podhodnocená aktiva.
Narůstající majetkové a příjmové rozdíly do velké míry také vysvětlují to, čím v posledních letech prochází Čína. Dlouhodobá snaha nahradit vývozní orientaci domácí poptávkou naráží na jeden problém - v Číně s raketovým růstem také raketově narostly příjmové rozdíly. I proto domácí spotřeba zatím netvoří velkou část HDP a rozpočtový růst v uplynulých letech táhly, namísto vyčerpaných vývozů, investicemi (necelých 50 % HDP) nabuzené úvěry. Dnes se bohužel ukazuje, že řada investic se nevrátí, protože jim k úspěchu na konci chybí právě silnější finální poptávka čínských domácností. Co je výsledkem - zpomalující růst a narůstající dluh - zadlužení čínských podniků a domácností se podle posledních odhadů vyšplhalo ke 260 % HDP. Čína podle dnešních ranních čísel rostla v uplynulém roce nejpomaleji za posledních 25 let a nic nenasvědčuje tomu, že by se jí mělo v dohledné době vést lépe.
Region
Zlotý na začátku týdne smazal část pátečních ztrát, ačkoliv na cenách vládních dluhopisů i polských akcií byla nervozita z nečekaného zhoršení ratingu od S&P jasně patrná. Zajímavé je, že po delší době se včera odlepila od intervenční hranice ČNB i koruna, která oslabila o pár haléřů.
Ačkoliv je tento týden zajímavý i z hlediska makroekonomických statistik, které budou v Polsku zveřejněny (st a čt), tak nejvíce pozornosti asi přitáhne politika. Vláda Práva a spravedlnosti se mimo jiné dnes bude propírat v Bruselu v Evropském parlamentu, kam odjíždí i nová polská premiérka Szydlová. Rozhovory však začínají až odpoledne (16:00), takže jejich závěry případně ovlivní obchodování až zítra.
Jak jsme již poznamenali, fundamenty polské ekonomiky a vyhlídky pro letošní rok jsou podle nás velmi dobré a proto v letošním roce očekáváme posilování zlotého, zejména ve srovnání se současnými úrovněmi.
Dluhopisy
S ohledem na včerejší svátek bylo pondělní obchodování velmi klidné, když zajímavostí byl spíše vývoj na trhu s polskými vládními dluhopis, resp. růst kreditního rizika země (CDS) s ohledem na páteční snížení ratingu ze strany S&P.
Dnešek však bude o Číně a pokračující výsledkové sezóně v USA. Čínská makro data (HDP, průmyslová výroba i maloobchodní tržby) byla sice mírně za očekáváním, avšak stále relativně dobrá, což by mohlo dát prostor k růstu rizikovým aktivům a naopak ublížit bezpečným vládním dluhopisům na obou stranách Atlantiku.
Komodity
Navzdory tomu, že dnešní ranní data z Číny lehce zaostala za očekáváním trhů, tak cenám komodit se daří dobře. Jedním z vysvětlení může být, že sázky na nějaké dramatické zhoršení čínské situace, které lze činit například právě prostřednictvím komodit (vzhledem k jejich velké spotřebě v Číně), nemusí být zcela opodstatněné. Kromě ropy je tak mírný optimismus patrný zejména na cenách základních kovů (cena mědi např. roste na 6denní maxima).