Od zavedení kurzového režimu mohla až do loňského července s klidem shlížet na vývoj kurzu koruny, aniž by musela korunu jakkoliv směřovat. Od loňského léta však téměř každý měsíc musí vstupovat na trh a bránit koruně v prolomení stanovené hranice. Podle nejnovějších statistik tak musela činit i v prosinci, kdy nakoupila dalších 1,5 mld. EUR. Za celý loňský rok se tak její nákupy na trhu vyšplhaly na téměř 9 mld. eur a od zavedení kurzového režimu už na téměř 16,5 mld. A že aktivní byla ČNB na devizovém trhu i letos v lednu, potvrzuje další nárůst devizových rezerv – tentokrát o 3,2 mld. EUR. I když celá částka samozřejmě nemusí jít na vrub intervencím (část mohou představovat klientské operace, které ČNB dělá ve prospěch ministerstva financí), trend růstu devizových rezerv je přece jen až příliš dynamický. Za posledních 12 měsíců se totiž jejich úroveň zvýšila o 15,8 mld. eur na 62,5 mld. EUR (přes 36 % HDP).
Soustavné intervence mají za následek výrazný růst likvidity bankovního sektoru a tedy i úložek bank u centrální banky. Od začátku roku se tato likvidita zvýšila už o více než 100 mld. korun. A jak se zdá, centrální banka přestává být vůči tomuto růstu až tak netečná, jak se doposud jevila. Přesně sem totiž směřují diskuse o zavedení záporných sazeb ČNB, o nichž bankovní rada na svém posledním zasedání jednala, i když ještě nehlasovala. Je si zřejmě vědoma, že potřeba intervenovat může v čase ještě zesilovat s tím, jak se prodlužuje kurzový závazek a ECB dále nejspíše znovu uvolní svoji měnovou politiku. ECB a úrokový diferenciál tak dále získává vliv na rozhodování ČNB bez ohledu na to, jak dobře se daří české ekonomice. Pravděpodobnost, že i ČNB svoji zřejmě depozitní sazbu nasměruje do mínusu, výrazně narůstá.
