Britský premiér David Cameron odtajnil datum, ke kterému se upne pozornost celé Evropské unie. Je jím 23. červen 2016. Právě tento den byl vybrán jakožto termín celonárodního referenda o setrvání Velké Británie v evropském uskupení. Oznámení přichází jen pár hodin po skončení dvoudenního jednání zástupců členských států s vyslanci ostrovní země. Na něm si Velká Británie vyjednala celou řadu výhod, v čele se zachováním národní suverenity, která je v rámci stanov EU „narušena“ požadavkem na budoucí politickou integraci.
Cameron označil červnové referendum za jedno z největších rozhodnutí v životech britských občanů. Taktéž zcela jasně vyjádřil podporu setrvání země v EU. Případné vystoupení by považoval za hrozbu pro hospodářství země a její národní bezpečnost. Následující měsíce se tak ponesou v duchu ostrých mediálních střetů vládního kabinetu se zastánci Brexitu.
Z řady volebních průzkumů vyplývá, že převaha zastánců setrvání je pouze mírná, pokud vůbec nějaká. Například únorový průzkum Financial Times ukázal na vyrovnané preference obou táborů. Navíc, loňské volby v zemi ukázaly, že průzkumy dokáží být dosti nespolehlivé, pročež panuje velká nejistota ohledně jejich vypovídací hodnoty. Celkově nicméně platí, že by vystoupení země z EU přineslo řadu ekonomických důsledků. Hlavní rozpaky budí případné nastavení obchodních podmínek se zbytkem Unie, která tvoří klíčového partnera pro britský zahraniční obchod. Pro zachování spolupráce by pak Velká Británie nejspíš byla donucena k ústupkům, které by výrazně snížily naději na omezení regulatorních nároků Unie, na něž euroskeptici v zemi často upozorňují. Samotný dopad na HDP lze jen stěží vyčíslit, pročež je rozptyl odhadů široký na škále od plusových do mínusových hodnot. Poměrně bezpečně nicméně můžeme tvrdit, že se odhady rozcházejí v závislosti na argumentačním účelu jednoho, či druhého tábora.
V našem scénáři pracujeme se skeptickým postojem. Vystoupení země by dle našeho názoru v prvních letech způsobilo negativní dopad na HDP britské ekonomiky v řádech jednotek procent. Mezinárodní spolupráce by utrpěla nejen ze strany výměny zboží a služeb, ale taktéž možného omezení přítoku zahraničních investic. Případné střety potenciálně znesvářených stran (vystoupivší Velká Británie a zbytek EU) by navíc výrazně zvýšily rizika pro klíčový londýnský bankovní sektor.
Implikace pro Bank of England
Bank of England na únorovém zasedání rozhodla o ponechání stávajícího nastavení měnové politiky. Důvodem je stlačená inflace, na čemž se příliš v nejbližším období nezmění. Upravená prognóza měnové autority pak pro letošek počítá s růstem britské ekonomiky o 2,2 %, proti původně avizovaným 2,5 %. I s ohledem na mírnější dynamiku růstu mezd a holubičí doprovodný komentář se tak pravděpodobnost měnového utažení v letošním roce výrazně snížila. Tržní očekávání kupříkladu se zvyšováním sazeb vůbec nepočítají. Nejistota spojená s blížícím se referendem pak scénář odložení procesu normalizace měnové politiky pouze podporuje. Jestliže by případné vystoupení země z EU bylo spojeno s řadou negativních efektů, Bank of England si bude chtít ponechat manévrovací prostor na případné vyhlazení dopadů.
Pro finanční aktiva je pak referendum přirozeně rizikovým aspektem. Libra v posledních týdnech oslabuje na párech s dolarem i eurem, obavy z výsledku volby občanů pak příliš její síle nepřidá. Pro britský akciový trh se pak jedná o „záminku“ ke zvýšené volatilitě. Akciový index FTSE 100 od začátku roku ztratil necelých 5 %.