Německo se může v současné době pochlubit plnou zaměstnaností. Fáze ekonomické expanze je ale v jeho případě u konce. Zbytek eurozóny čelí vysoké nezaměstnanosti, fáze expanze u něj naopak začíná. Německý růst bude postupně konvergovat směrem k růstu potenciálnímu, který se v jeho případě nachází velmi nízko (kolem 1 %). Zbytek eurozóny se naopak bude těšit výrazně vyššímu tempu růstu, než jaký je jeho potenciál. Bude tomu tak po takovou dobu, dokud bude klesat nezaměstnanost v této části eurozóny.
Atraktivita německé ekonomiky tedy bude klesat, opak platí o zbytku eurozóny. Plná zaměstnanost povede v Německu k růstu mezd a k poklesu ziskovosti korporátního sektoru. Z prvního grafu je zřejmé, že růst nominálních mezd ve zbytku eurozóny začal prudce slábnout po roce 2008 a tento trend pokračuje dodnes, přestože se přiblížil nule. Naopak v Německu se po roce 2013 začalo tempo růstu mezd zrychlovat a tento trend stále pokračuje.
Druhý graf zobrazuje vývoj ziskovosti korporátního sektoru v Německu a zbytku eurozóny (v poměru k nominálnímu HDP). Zatímco v prvním případě začíná být patrný tlak na ziskovost, v případě druhém dochází od konce roku 2014 k výraznému zlepšování situace.
Popsané změny budou mít mimo jiné znatelný dopad na to, jak budou Němci hodnotit ekonomickou politiku eurozóny. V Německu bude imigrace stále více považována za nutnost, protože bez ní by se tempo růstu posouvalo blízko k nule. Tato země bude také mnohem otevřenější k uvolněné monetární politice Evropské centrální banky. A v neposlední řadě můžeme očekávat, že se pokles tempa růstu německé ekonomiky projeví na zhoršení veřejných financí i přesto, že se ekonomika bude nacházet ve stavu plné zaměstnanosti.
Zdroj: Natixis