Nassim Nicholas vydal v roce 2007 knihu o takzvaných černých labutích. V ní se pokusil veřejnosti osvětlit problematiku velmi výjimečných a neobvyklých událostí. Pro svět financí je toto téma samozřejmě velmi důležité. Kolapsy trhů sice přicházejí zřídka, ale jejich dopad na naše bohatství a na celou ekonomiku je enormní. Taleb tvrdí, že máme tendenci podceňovat rizika spojená s podobnými událostmi a na základě svého přesvědčení dokonce založil hedge fond (skončil v roce 2005) a v dalším fungoval jako poradce. Není ale možné, že ve skutečnosti rizika typu kolapsu akciového trhu přeceňujeme namísto toho, abychom je podceňovali?
U mimořádných událostí je v podstatě nemožné používat predikce na základě historického vývoje. Obvykle uvažujeme na základě pravděpodobnosti: Pokud v Atlantě svítilo během posledních 50 let po 74 % času slunce, je pravděpodobnost slunečného dne v tomto městě 74 %. Jestliže chceme tento odhad zlepšit, upravíme ho o aktuální data odrážející například globální oteplování. Podobné odhady ale doprovází velká míra nejistoty. A čím vzácnější daný jev je, tím je tato nejistota vyšší. Celý problém je ještě horší, pokud máme k dispozici pouze krátké časové období. Představme si například, že bychom se pokoušeli odhadnout pravděpodobnost hurikánu na určitém území a k dispozici bychom měli jen týdenní data o tamním vývoji počasí.
Pokud k uvedeným problémům přidáme ještě možnost, že nemáme žádnou teorii toho, proč k něčemu dochází, pravděpodobnost našeho úspěchu při predikcích dalšího vývoje je v podstatě nulová. V oblasti investic jde o velký problém. Dobré teorie týkající se kolapsu trhů a podobných událostí k dispozici nemáme a statistická analýza tak sice může pomoci, ale moc efektivní není. Často se tedy obracíme k pocitům či netestovaným teoriím. Ekonom Martin Weitzman v roce 2007 dokonce tvrdil, že tato nejistota může vysvětlit vysokou návratnost, která byla dosažena na akciích během předchozích několika desetiletí. Podle něj se lidé před obdobím vysoké návratnosti akciím vyhýbali, protože nechápali, co se na trhu děje. To drželo ceny akcií nízko a následně umožnilo jejich vysokou návratnost.
Weitzman ukazuje, že lidé mohou věřit v černé labutě i v případě, že neexistují. A i kdyby existovaly, lidé by jejich výskyt přeceňovali. Současný výzkum tuto tezi potvrzuje. William Goetzmann, Dasol Kim a držitel Nobelovy ceny Robert Shiller analyzovali data posledních 26 let a zjistili následující: Lidé se soustavně domnívají, že propady trhů, zemětřesení a podobné jevy nastávají častěji, než tomu je ve skutečnosti. Co to znamená pro investory? Pokud sázíme na to, že trhy soustavně podceňují možnost propadu, pravděpodobně na této naší víře žádné peníze nevyděláme. Naopak. Jestliže se držíme opačného názoru, kupujeme akcie a držíme je po delší dobu, povede se nám v delším období mnohem lépe. Možná, že nejlepší postoj je takový, jako kdyby černé labutě vůbec neexistovaly i přesto, že se občas nějaká objeví.
Autorem je ekonom Noah Smith.
Zdroj: Bloomberg