Výsledky české ekonomiky za loňský rok předčily očekávání a velmi příznivě se odrazily na vývoji nejen trhu práce, o němž se píše asi nejčastěji, ale i na ziskovosti tuzemských firem. Když se podíváme na první agregované odhady výsledku tuzemských nefinančních podniků (přibližuje nám ho smíšený přebytek ze sektorových účtů), tak zjistíme, že ziskovost firem v loňském roce nejenom rostla velmi solidním tempem, ale fakticky vytvořený zisk byl i nejvyšší v historii.
Tuzemské firmy v loňském roce těžily především z rostoucí zahraniční poptávky, která se samozřejmě zdaleka netýkala pouze automobilového průmyslu, byť je tento obor největší a zároveň nejvíce přispíval k celkovým pozitivním výsledkům ekonomiky. Exportně orientované firmy, které nemají možnost ze 100 % využívat přirozený hedging, tak mohly těžit i ze slabé koruny a to znamená i z nízkých pracovních nákladů. Podle nejnovějších dat Eurostatu totiž byly v ČR v loňském roce celkové hodinové pracovní náklady v průmyslu osmé nejnižší v rámci celé EU. Dokonce nižší než na Slovensku nebo v Estonsku.
Zajímavá ovšem není pouze samotná výše nákladů dosahující zhruba deset euro na hodinu, ale i srovnání s blízkým zahraničím. Náklady firem na práci v tuzemském největším odvětví loni odpovídaly zhruba 26 % úrovně německých firem. A je to tedy ještě méně než v době před „devalvací“. Oslabená koruna tak kromě jiného přinesla firmám – při použití optimistické optiky – nečekanou konkurenční (či ziskovou) výhodu, na druhou stranu ovšem fakticky zastavila konvergenci mezd. Samozřejmě jako vždy je vše relativní. Nebylo totiž až takovou výjimkou, že se tuzemské firmy občas musely o dodatečný devalvační profit „podělit“ se svými zahraničními odběrateli.
Navzdory tomu, že koruna v intervenčním režimu pobude přece jen déle, než se původně očekávalo (doposud se její pobyt prodloužil o 2,5 roku), mzdová konvergence by se přece jen mohla v letošním roce alespoň symbolicky projevit. Firmám se stále více nedostávají zkušení zaměstnanci, a tak nezbývá, než dříve nebo později začít nabízet atraktivnější mzdy. Nakonec se to nemusí týkat pouze vysoce kvalifikovaných pozic, ale i těch pomocných, které jsou významně zastoupeny v aktuálních statistikách volných (často velmi neatraktivních) pracovních míst. Asi ne náhodou jsou totiž jejich počty vysoké i v místech s nadprůměrnou nezaměstnaností.
Jak se zdá, tři roky od konce poslední recese by na českém trhu práce mohlo být rušněji.
Petr Dufek
Pozice: makroekonomický analytik
Petr Dufek vystudoval ekonomickou fakultu Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě. Od roku 1997 pracuje jako analytik v ČSOB. Nejprve v rámci strategie, následně v útvaru hlavního ekonoma a nyní na finančních trzích. Vedle působení v ČSOB pracuje jako externí učitel na Vysoké škole ekonomické.
Témata: Zaměřuje se na českou a slovenskou ekonomiku, bankovní sektor a na dění na finančních trzích.