ECB vyzývá k “trpělivosti” při čekání na vyšší inflaci a pro nejbližší měsíce zdá se neplánuje žádnou výraznější akci. To je svým způsobem úleva pro ČNB, pro kterou jsou rozhodnutí ECB čím dál zásadnější. Úvahy o dalším snížení eurových sazeb hlouběji do záporu by mohly podobnou debatu vrátit na stůl i v Česku. Něco takového sice nehrozí dnes, ale to neznamená, že je další pokles sazeb v eurozóně definitivně mimo hru. Mario Draghi řekl, že v případě potřeby je ECB ochotna nasadit “všechny” dostupné zbraně. Sice znovu varoval před tím, že záporné sazby nemohou klesat do nekonečna, dal ale také jasný závazek, že sazby zůstanou na “stávajících nebo nižších úrovních” po dlouhou dobu. Co by se tedy muselo stát, aby se ECB rozhoupala k dalšímu snížení sazeb a navýšení měnové expanze?
Pravděpodobně by musela v očích ECB narůst jak vnější, tak vnitřní rizika. Během léta mohou teoreticky narůst politická rizika uvnitř eurozóny. V červnu nás čeká hlasování o Brexitu a v červenci mají Řekové splatit další velkou splátku ECB. Bez dohody na pokračování spolupráce mezi rozhádanými Athénami, Berlínem a MMF to bude složité. Pokud souběžně s nárůstem politických rizik v eurozóně uvidíme opět na trzích větší strach z Číny a padající ceny ropy, může být ECB ve finále hodně nervózní. Levná ropa sice na jedné straně pomáhá spotřebitelům, na straně druhé ale podle všeho stála za poklesem dlouhodobých inflačních očekávání v prvním kvartále tohoto roku. V posledních týdnech se sice cena černého zlata zotavila, dlouhodobá inflační očekávání v eurozóně však tak rychle nazpátek nevystoupala. Léto tedy nakonec může být horké, zvlášť na těch zasedáních, kde bude mít ECB k dispozici novou prognózu (např. v červnu).
Region - forex
Včera zveřejněný zápis z dubnového jednání naznačil jistý posun v komunikaci polského Výboru pro měnovou politiku (RPP) oproti přelomu roku 2015 a 2016. V zápise je totiž uvedeno, že většina polských centrálních bankéřů nevylučuje možnost snížení úrokových sazeb a to v případě ekonomického zpomalení a prohloubení deflace. Tento holubičí vzkaz byl doplněn informací, že někteří členové RPP by v takovém případě doporučili i výraznější redukci sazeb NBP. Přesto stále sázíme na stabilitu oficiálních úrokových sazeb v Polsku a to mimo jiné i proto, že vedení NBP explicitně zmiňuje nejistotu výhledu a externí rizika typu BREXITu (červen 2016). Zlotý každopádně včera oslabil a dostal se na šestitýdenní minima vůči euru, i když k tomu patrně významně přispěly i závěry zasedání ECB (oslaboval i forint).
Dnešek je v regionu bez očekávaných událostí a hlavní roli tak budou hrát patrně dozvuky zasedání ECB.
Dluhopisy
Výnosy šly včera po silných týdenních číslech z amerického trhu práce ještě lehce vzhůru, a to jak na delším konci americké tak německé křivky. A to nehledě na to, že už nerostly ani akciové indexy, ani cena ropy, na kterou jsou dlouhé výnosy v posledních týdnech hodně citlivé. Nové žádosti o dávky v nezaměstnanosti v USA poklesly na nejnižší úrovně od roku 1973, což ukazuje na dobrý výsledek payrolls (náš předběžný odhad ukazuje na dubnový přírůstek nových pracovních míst v USA na úrovni 220 tisíc).
Dnes bude v centru pozornosti v Evropě výsledek podnikatelských nálad v eurozóně (PMI) - další lehké zlepšení se nemusí dluhopisům příliš zamlouvat. Na druhou stranu by mohly ocenit se zpožděním slabší výkon ropy a akcií.
Komodity
Cena ropy včera mírně klesala, nicméně i cca 3% pokles pouze mírně korigoval výrazný nárůst z předchozích dní a cena barelu Brentu (ICE) se tak stále pohybuje kolem 45 USD.
Dnes bude pozornost poutat zejména zveřejnění počtu aktivních vrtných souprav (“rig count”), ke kterému nicméně dojde až pozdě odpoledne (v 18 hodin). V následujících týdnech bude tuto statistiku jistě zajímavé sledovat, zda ukáže nějakou reakci amerických těžařů na vyšší ceny ropy (oproti začátku roku). Zdá se totiž, že nečekaný růst cen ropy se zpožděním několika málo týdnů vede k růstu aktivity amerických producentů a má i mírně pozitivní vliv na produkci ropy…