Už před roky byla uzavřena dohoda, že globální oteplování bude omezeno na míru, která by neměla způsobovat vážné problémy. Někteří vědci ale v současnosti varují, že i taková míra oteplování by mohla být velmi nebezpečná. V jejím důsledku by pravděpodobně docházelo k ničivým bouřím, jejichž síla by předčila vše, co naše generace poznaly. K tomu by se přidalo rozpadání ledu v polárních oblastech a růst mořské hladiny dost velký na to, aby do konce tohoto století potopil velkou část pobřežních měst.
„Je tu nebezpečí, že mladým lidem předáme svět ve stavu, který už nebude možné zvládat,“ tvrdí James E. Hansen, který dříve pracoval pro NASA a nyní se věnuje výzkumu globálního oteplování. Už před rokem zveřejnil své výsledky a ty vyvolaly intenzivní diskusi mezi vědci. Nyní přišel s dodatečnou analýzou a jeho hlavní závěry se nemění: Při současném tempu spalování fosilních paliv a vypouštění skleníkových plynů spějeme k prudké změně klimatu.
Vědec tvrdí, že významnou roli by v celém procesu mohly hrát tající vnitrozemské ledovce. Voda z nich bude totiž proudit do oceánů a podpoří tání ledovců v Grónsku a Antarktidě. Někteří vědci se domnívají, že tento mechanismus by mohl vysvětlovat doposud matoucí prudké změny klimatu, ke kterým došlo v historii. Jiní ale použitými argumenty přesvědčeni nejsou. Jak dodává Michael E. Mann z Pennsylvania State University, některé z těchto argumentů „jdou proti tomu, jak nyní běžně vnímáme klimatické změny“. V podstatě všichni se ale shodnou na Hansenově tvrzení, že v současné době nedochází k potřebným krokům, které by měly snížit riziko ze strany klimatických změn.
Hansen a dalších 18 vědců založili svou analýzu na období, kdy naposledy nastalo přirozené oteplení na Zemi. Došlo k tomu před 120 000 lety, když se teplota vyšplhala na úroveň, která byla podle odhadů mírně vyšší než dnes. Tehdy se propadlo velké množství ledovců a podle vědců došlo k růstu mořské hladiny asi o 6 – 9 metrů. Vědci se nyní shodují na tom, že lidstvo vyvolá podobné zvýšení mořské hladiny, předpokládalo se ale, že to bude trvat minimálně celá staletí. Nová analýza ovšem tvrdí, že celý proces může být mnohem rychlejší. V tom nejhorším případě by v následujících padesáti letech došlo ke zvýšení hladiny moří o několik stop (jedna stopa je zhruba 0,3 metru).
Takový vývoj by následně vedl k velkému přesunu lidí směrem od mořských pobřeží. Hansen dodává, že by došlo „ke ztrátě všech pobřežních měst, většiny největších měst na světě a veškeré jejich historie“. Základem rychlého procesu zvedání mořské hladiny by podle jeho teorie mělo být zpomalení mořských proudů způsobené vrstvou sladké vody na hladině oceánu u Grónska a Antarktidy. Toto zpomalení by blokovalo redistribuci tepla v oceánech a teplo by následně pronikalo do hlubších vrstev oceánu a urychlilo by tání mořských ledovců.
Vedle tání ledovců by se popsaný mechanismus projevil i divokými bouřemi. Zvýšil by se totiž teplotní rozdíl mezi póly a tropickými oblastmi. K takovému vývoji podle vědců došlo i před 120 000 lety. Je možné, že bouře dosahovaly takové síly, že byly schopny vrhnout obrovské balvany na pobřeží Baham, i když podle jiných názorů za to může vlna tsunami.
Někteří vědci přistupují k Hansenovým závěrům s určitou skepsí i proto, že on sám je také politickým aktivistou. Už několikrát byl zatčen na demonstracích a osobně se skupinou mladých lidí žaloval americkou federální vládu za to, že nebojuje s globálním oteplováním. Hansen tvrdí, že společnost se nachází v takovém ohrožení, že cítí morální povinnost nedržet se pouze své vědecké činnosti a jasně říkat, jakým hrozbám čelíme. Pro řadu jeho studentů se tak stal hrdinou, ovšem někteří vědci jej podezřívají z manipulace s čísly a fakty tak, aby výsledky jeho analýz vyhovovaly jeho politickým názorům.
Autorem je Justin Gillismarch.
Zdroj: NYTines