Ceny průmyslových kovů a akcie těžebních společností mají za sebou dlouhé období zkoušek. Jeho základ je jednak na utlumené poptávkové straně komoditního trhu, na kterou doléhá zejména vnitřní tenze v ekonomice čínského draka. Cyklický obrázek čínské ekonomiky se ale nyní mění k lepšímu a komoditní trhy na to reagují i přesto, že může jít o past. Tento pozitivní cyklický vývoj jde totiž do značné míry ruku v ruce se zhoršujícím se strukturálním výhledem. Ale minimálně prozatím mají trhy jasno (viz následující grafy).
Významnou roli na komoditách a „přilehlých“ akciích pak hraje i investiční cyklus, které vedl k vytváření nadbytečných kapacit. Ty v tržních ekonomikách neodbourá nic jiného, než nízké ceny. Tak se také už částečně stalo a jak se u komodit a s nimi souvisejících odvětví říká, „nejlepším lékem na nízké ceny jsou nízké ceny“. Ty totiž vedou k obratu v investičním cyklu – k osekání CapExu, následnému poklesu kapacit a startu do nového cyklu. Jak první ukazuje graf, tento bod zlomu možná už nastal. Ještě jednou bych ale rád v této souvislosti zmínil onu potenciální čínskou past:
Zdroj: FT
U akcií některých těžařů panuje velmi silná korelace s vývojem cen komodit, někde je korelace nižší. Mezi ty první patří jednoznačně a (viz první a druhý graf). Oproti nim stojí , která dovedla jít v roce 2013 a 2014 proti proudu, ovšem v roce 2015 to „napravila“ prudkým propadem. Třetím případem pak je Vale, která také ceny komodit kopíruje věrně, ovšem s mnohem větším negativním nádechem než BHP a RT. Podle některých názorů je Vale dokonce typickým příkladem toho, jak může management společnosti a i jeho vlastník dlouhodobě ničit hodnotu firmy a vývoj ceny akcií společnosti tomuto pohledu odpovídá:
Zdroj: FT
Výhled smíšený, sentiment se mění
I akcie těžařů ukazují na to, že trh se snaží o nádech a následný výstup nahoru. Rád bych se proto na pár společností z oboru podíval podobně, jako jsme to v předchozích dílech učinili u energetiky, která má dosti podobné ambice. Dnes se ale věnujme pohledu na celkový vývoj a začněme od skepse. U železné rudy přetrvává převis nabídky nad poptávkou. , i Vale navíc dál investují do nových kapacit, protože věří v dlouhodobě silnou poptávku. přitom nedávno oznámila, že její dodávky železné rudy v roce 2017 budou nižší o cca 15 milionů tun. BHP zase odhaduje pokles letošních dodávek o 10 milionů tun na 229 milionů tun.
Trh s mědí je na tom trochu jinak. International Copper Study Group (ICSG) očekává letošní schodek na trhu ve výši zhruba 130 tisíc tun, protože růst poptávky převyšuje růst těžebních a výrobních kapacit. a BHP ovšem plánují těžbu navýšit a získat větší podíl na trhu (vytlačit z něj těžaře s vysokými náklady).
K negativním faktorům můžeme směle přidat i zmíněný strukturální útlum v Číně. I když se Peking se snaží o stimulaci, s růstem ekonomiky kolem 6,5 % a posunem směrem ke službám se nějaký dlouhodobý pozitivní impulz pro komoditní trhy dá čekat jen těžko. Dobře na tom z hlediska poptávky (zejména po oceli) není ani Brazílie a Rusko. Divokou kartou je podle mne dolar – jeho dřívější posilování působí obecně na ceny komodit negativně, ale nyní je možné, že jeho kurz alespoň na nějakou dobu směr otočí. Podobně je tomu u cen ropy, protože ceny kovů se většinou pohybují stejným směrem jako ony.
Kde se dá čerpat optimismus? Optimisté poukazují zejména na dobrý vývoj v automobilovém průmyslu a ve výrobě letadel. Ten by se následně mohl projevit ve spotřebě hliníku, který se i „strukturálně“ stává stále významnější součástí výrobních řetězců. Dlouhodobě by pak měl vývoj ve světové ekonomice a zejména na EM prospívat i zmíněné mědi. Jde o známou povídku o rostoucí střední třídě, která bude kupovat stále více domácích spotřebičů a všeho možného plného měděných součástek. A Zacks poukazuje i na to, že mědi jako významnému stavebnímu materiálu by měl pomáhat i vývoj na americkém stavebním trhu, přidat pak můžeme i onen dlouhodobý růst EM plný mrakodrapů a nové infrastruktury.
Komoditní příběh, přesněji řečeno příběh průmyslových kovů tedy není černobílý a je jisté, že letité cenové propady jednou skončí. Jinak řečeno, je jasné, že trh přestřelí a začne korigovat. Kdy a jak moc nevím. Mám ale pocit, že sentiment se pomalu mění, i když se určitě nepřelil z černé do růžové. V této situaci mě zajímá, jak je na tom při možném vstupu do nového cyklu fundament těžebních gigantů a proto bych se na něj rád v následujících příspěvcích podíval.