Krachuji, krachuješ, krachujeme aneb realita amerického energetického sektoru

Cena ropy se možná v porovnání s volným pádem na počátku letošního roku celkem stabilizovala okolo 45 dolarů za barel a v dubnu se díky býčím sázkám spekulantů vyšplhala dokonce na letošní maxima, ani cena barelu nad 45 dolary však nepomáhá zmírnit či dokonce odvrátit silnou vlnu bankrotů společností nejen z ropného sektoru. S vzrůstající cenou černého zlata zrychlilo i bankrotování energetických společností na pokraji kolapsu. Jen tento týden se neschopnost splácet závazky stala osudná třem společnostem.

Cena severoamerické WTI za posledních 5 let



Statistika od počátku loňského roku je neúprosná. Bankrot od začátku 2015 vyhlásilo v Severní Americe 130 producentů ropy a plynu a společností poskytujících služby v energetickém sektoru. Jejich dluhy dosáhly téměř 44 miliard dolarů. Součástí tohoto výčtu však nejsou tři energetické firmy, které skončily v úpadku tento týden. Chaparral Energy, Penn Virginia a Linn Energy mají přitom dohromady na kontě dluhy za 11 miliard dolarů. A další nejméně 4 společnosti ze sektoru ropy a plynu se závazky za více 8 miliard včetně Breitburn Energy a SandRidge Energy se krachu blíží.

Úpadky se znásobily hlavně poté, co se pro firmy z odvětví, které zoufale potřebují hotovost, stalo prakticky nemožné získat kapitál. Energetické společnosti byly téměř odstřiženy od vysoko výnosových trhů s dluhopisy. Banky omezily úvěrové linky a prodeje aktiv zpomalily. Podnikání se ani při současných, i když oproti úrovním pod 30 dolary za barel méně tragickým cenám černého zlata, prostě nevyplácí.

Největší americké ropné a plynové společnosti, které zkrachovaly během posledního měsíce a výše jejich závazků v miliardách USD



Někteří analytici se domnívají, že ačkoliv ropa za 45 dolarů většinu energetických společností nespasí, černé zlato nad 50 dolary by již současný žalostný stav vylepšit mohlo. Pokud by cena WTI vystoupala nad 50 dolarů, situace by se dramaticky změnila. Jenže společnosti poskytující služby v sektoru by pak pravděpodobně zvýšily ceny, aby si ze ziskového koláče také ukrojily kousek anebo v případě, že by se s růstem ceny produkce obnovila příliš rychle, je otázkou, jak dlouho by cena ropy nad 50 dolary vůbec vydržela. Jednoznačné je jediné: barel za 45 dolarů jednoduše nikoho nezachrání. Jestliže někdo krachuje při ceně severoamerické WTI na 30 dolarech, bude bankrotovat i pokud barel stojí 45 dolarů. Opravdový obrat ziskovosti by dle některých analytiků mohla přinést ropa na udržitelných 60 až 65 dolarech.

Trh s ropou podle analytika Petra Báči z ČSOB přitom v současnosti patrně žije dvěma příběhy, jež mají na cenu opačný vliv. „Ten první, poptávkový, nahrává poklesu ceny. Spotřeba ropy sice i letos roste rychle, v USA například zejména kvůli spotřebě benzínu, ale z relativního vývoje cen produktů se zdá, že rafinérie ji dokáží uspokojovat. Obdobné se dá říci i o asijské poptávce. Ani zde vývoj marží rafinerií nenaznačuje silně rostoucí poptávku,“ komentuje Báča poptávkovou stranu trhu a k té nabídkové dodává: „Za vyššími cenami proto stále vidím právě nabídkové faktory. Významným faktorem, který se objevil v poslední době, je výpadek produkce v Kanadě. Rozsáhlé požáry v Albertě odstavily asi 0,7-1 milión barelů denní produkce. Poslední čísla EIA za minulý týden sice výraznější výpadek dovozů z Kanady nenaznačují, nicméně nízká produkce se patrně projeví. Pokles zásob ropy, který odhalila středeční čísla EIA, tak byl o to překvapivější.“

Ačkoliv by citelnější růst cen ropy v co nejbližší době přivítali nejen američtí producenti, zůstává dle Petra Báči výhled na následující týdny negativní. „Nabídkové šoky zpravidla nemají dlouhého trvání a domnívám se, že po jejich odeznění se do centra pozornosti dostane přece jen opatrnější výhled na vývoj poptávky. V dalších měsících však stále sázím na postupné vyrovnávání trhu, jež by se mělo projevit i tlakem na postupný růst cen ropy, uzavírá Báča.

Zdroj: BBG