Akcie společnosti United si v letošním roce prochází podobnou rally, jako Ingersoll-Rand. Cena United se ale zatím nedostala na nová maxima a stále se drží znatelně pod vrcholem dosaženým na počátku roku 2015:
Zdroj: FT, Yardeni Research
United je druhou společností z průmyslové trojky, kterou investor Lee Samaha doporučuje pro příští rok. Než se na ní podíváme detailněji, věnujme pozornost malému grafu uvedenému výše, který zobrazuje vývoj PE průmyslových společností obchodovaných na americkém trhu. Ukazuji ho zejména proto, aby si čtenáři byli vědomi, že v tomto odvětví se nyní určitě nepohybujeme mezi společnostmi s obecně nízkými valuacemi. Naopak, PE odvětví se nyní pohybuje nad hodnotou 18, což je nejvyšší hodnota dosažená po roce 2006.
Prudký růst valuací průmyslových akcií, který je patrný v posledních dnech a týdnech, přitom určitě není jevem, který by se týkal i jiných sektorů. Spíše naopak. Náznak podobného chování vidíme jen u materiálů a finančních titulů, zbytek počínaje spotřebním zbožím a konče informačními technologiemi trpí naopak poklesem valuací. Možná je příčinou víra v to, že nová americká vláda vrátí americkou ekonomiku do minulosti a opět pozvedne její výrobní sektor z relativního útlumu posledních let. Podle mne jde v tuto chvíli spíše o růžové sny podobně, jako tomu je s tolik skloňovanou fiskální stimulací. Ale možná se mýlím.
Každopádně je jisté, že na rozdíl od fiskální stimulace by pozvedávání amerického výrobního sektoru bylo hrou s nulovým (či dokonce záporným) globálním součtem – odnesly by ho firmy v zahraničí, zejména v Číně, ale pravděpodobně i v Evropě a zejména v Německu.
United Technologies
United má relativně široké portfolio – vyrábí výtahy (Otis), letecké motory (Pratt & Whitney), další vybavení pro letecký
průmysl a klimatizaci a topení. Lee Samaha tvrdí, že trhy akcii nyní zrovna moc nefandí, protože její relativní valuace (ve srovnání s porovnatelnými společnostmi) jsou v útlumu. Příčinou by mělo být to, že firma prochází restrukturalizací a změnou strategie, což se projevuje na jejích výsledcích.
Podle investora by to vše ale měla být jen krátkodobá bolest, která povede k dlouhodobým ziskům: Otis snižuje ceny, protože se snaží získat větší podíl na trhu, který by mu následně měl zajistit vyšší příjmy ze servisních služeb. Pratt & Whitney nyní zase čelí vyšším výrobním nákladům, protože rozjíždí výrobu nových typů motorů, které by měly zajistit lepší výsledky v budoucnu.
Investiční teze je zde tedy jasná a určitě ne ojedinělá: Společnost prochází změnami, které nyní bolí, ale v budoucnu by měly zlepšit její výkonnost. Trhy jsou ovšem krátkozraké, vnímají hlavně současné zhoršení a čeká se, zda po něm skutečně přijde sběr toho, co management zasel. Příležitost pro ty, kteří věří a jsou trpěliví. Usnadňuje jim čekání pevné finanční zdraví firmy?
Podle konsenzu na FT by měly
tržby v následujících dvou letech jen velmi mírně růst a to samé platí o ziscích na akcii. Krátkodobý růst tedy nic moc, ovšem schopnost generovat volný tok hotovosti je výborná. Minulý rok dosáhlo provozní cash flow 6,3 miliardy
dolarů, předloni dokonce 7,3 miliardy
dolarů. Investice do provozu se přitom v posledních letech pohybují do 2,2 miliard
dolarů. Firmě tedy na akvizice a pro poskytovatele kapitálu obvykle zbývá více než 4 miliardy
dolarů, dividendy dosahují jen 2,1 miliardy
dolarů. Podobně jako u Ingersoll-Rand je i zde rozvaha hodně silná.