Po summitu sedmi nejvyspělejších ekonomik světa (G7) v italské Taormině, který poznamenaly neshody s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v oblasti životního prostředí či migrace, vyzvala německá kancléřka Angela Merkelová k větší soudržnosti Evropy. K závěru, že Evropa se už nemůže spoléhat na jiné, prý dospěla v posledních několika dnech – tedy po setkání s Trumpem na summitu NATO v Bruselu a právě na schůzce G7.
"My Evropané musíme svůj osud vzít skutečně do svých rukou," uvedla kancléřka na předvolební akci v Mnichově, na které vystoupila společně s bavorským premiérem Horstem Seehoferem před zhruba 2500 lidmi. Podle agentury DPA Merkelová reagovala na politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa i na nadcházející odchod Británie z Evropské unie, když řekla, že doba, kdy se Evropa plně spoléhala na jiné, je "do jisté míry pryč".
Evropa by se podle Merkelové měla konečně postavit na vlastní nohy, i když by stále měla udržovat přátelské vztahy s USA a Británií a "pokud to jen trochu půjde i s Ruskem a dalšími zeměmi". "Ale za svou budoucnost, za svůj osud, musíme bojovat sami jako Evropané," dodala kancléřka a předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU).
Zvláštní důraz Merkelová ve svém proslovu položila na dobrý vztah Německa s Francií pod vedením nového prezidenta Emmanuela Macrona. Tomu kancléřka popřála na dálku úspěch v prosazování jeho reformních plánů.
Trump proti protekcionismu navzdory své kampani
Státníkům se podařilo na summitu v italské Taormině dohodnout společnou pozici především v oblasti boje proti protekcionismu. Ještě před několika měsíci v předvolební kampani přitom Trump ekonomický liberalismus zavrhoval a hovořil o přeshraničních daních, odvetných clech a dalších protekcionistických krocích.
V oblasti migrace či ochrany klimatu panovaly velké neshody. Pod výzvu k naplňování pařížské dohody o ochraně klimatu připojilo své podpisy jen šest státníků. Americký prezident Trump mezi nimi nebyl.
Podle agentury DPA bude "blokáda", kterou Trump předvedl na summitu G7 na Sicílii, velkou výzvou pro chystaný summit představitelů skupiny velkých ekonomik G20 7. a 8. července v Hamburku, kde bude v roli hostitelky vystupovat právě německá kancléřka Angela Merkelová.
Americký tisk: Čeká nás "zemětřesení transatlantických vztahů"?
Deník The Washington Post označil slova Merkelové o tom, že se Evropa musí naučit spoléhat sama na sebe, za prozatím vůbec nejtvrdší hodnocení Trumpovy historicky první návštěvy evropského kontinentu v roli prezidenta USA. List Merkelovou považuje za faktickou vůdkyni Evropy. Také poznamenal, že ačkoli kancléřka ani jednou v kritickém proslovu nezmínila Trumpovo jméno, není pochyb o tom, že právě na amerického prezidenta její slova mířila.
"Tvrdý komentář Merkelové je možným zemětřesením v transatlantických vztazích. S klesající ochotou USA zasahovat v zámoří se Německo v partnerství s Francií stává dominantní silou," napsal zase liberální list The . Zároveň si povšimnul, že Merkelová si stále více zvyká na fakt, že Británie opouští Evropskou unii, což je prý také jeden z důvodů, proč kancléřka vyzvala, aby Evropa vzala osud do svých rukou.
Německá média s kancléřkou souhlasí
Summitu se dnes na titulních stranách také věnují prakticky všechny velké německé listy. "Merkelová už USA nepovažuje za spolehlivé," stojí například v titulku Süddeutsche Zeitung. "Věci budou o to těžší, že Trump nesleduje jen přesvědčení ostatních, ale má také specificky svoje kritéria úspěchu. Zatímco velká část lidstva jeho výstupy sleduje z nevěřícným zděšením, vrátil se prezident zpátky do USA s přesvědčením, že jeho první zahraniční cesta byl velký úspěch," míní list.
"Evropané se i nadále musí pragmaticky snažit o vyvažování zájmů," píše Frankfurter Allgemeine Zeitung. "Nemohou ale zavírat oči před tím, že v bouřlivém světě 21. století budou muset převzít více zodpovědnosti za svou bezpečnost a svůj blahobyt, než kdy dříve… Trumpova Amerika každopádně usiluje o zásadní změnu," největší německý deník podle nákladu.
Deník Tagesspiegel zase vyjadřuje přesvědčení, že by na situaci Evropa, Japonsko a Kanada měly v krátkodobém horizontu reagovat posílením svého angažmá v oblasti migrace a boji proti hladu, například výrazným zvýšením své dosavadní pomoci.
(Zdroj: ČTK, Reuters, Deutsche Welle, zdroj obrázku: Wikimedia)