Prohloubení ústavní krize ve Španělsku a další ochlazení vztahů mezi Madridem a separatistickou vládou v Katalánsku. Takové jsou některé komentáře k situaci po nedělením referendu o nezávislosti tohoto regionu, které se Madrid snažil překazit. Při střetech utrpěly v neděli zranění stovky lidí, tvrdí regionální vláda.
Podle mluvčího katalánské vlády se nedělního referenda o nezávislosti Katalánska zúčastnilo okolo 2,26 milionu voličů a přibližně 90 procent z nich hlasovalo pro nezávislost regionu. Účast podle těchto údajů činila 42,3 procenta z 5,34 milionu katalánských voličů.
Ve výsledcích nejsou podle mluvčího katalánské vlády započteny hlasovací lístky, zabavené španělskou policií během nedělních zásahů. Při nich utrpělo zranění nejméně 844 civilistů a 33 policistů, uvedla agentura AP. Jiná média přinesla zprávy o tom, jak se pořádkové sbory pokoušely hlasování zabránit. Zprávy hovoří o použití gumových projektilů proti davu a obušků proti hlasujícím.
Lídři separatistů už nechali slyšet, že nezávislost by mohli vyhlásit během několika dní. Takový krok by byl ale jednostranný a ze španělského ministerstva spravedlnost už přišlo upozornění, že země na prosazení zákona v Katalánsku použije veškeré prostředky, které má k dispozici.
Pětina hospodářského výkonu Španělska
Katalánsko tvoří pětinu španělského HDP, který je třetí největší v eurozóně. Španělské akciové trhy dnes klesly a dolů zamířilo také euro. Desetileté španělské státní dluhopisy sestoupily na nejnižší hodnoty za téměř tři měsíce.
Evropská komise hlasování označila za nelegální a konstatovala jedním dechem, že jde o interní záležitosti Španělska. Také Madrid považuje hlasování za nezákonné: pořádání referenda zakázal španělský ústavní soud a bojkotovaly ho také všechny strany, které jsou v Katalánsku v opozici vůči vládnoucím separatistům. Hlasování nesplňovalo žádné z kritérií zaručujících spolehlivost výsledků, jako jsou transparentní voličské seznamy, nezávislé volební komise či tajné hlasování, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že podle průzkumů jsou obyvatelé Katalánska rozděleni téměř přesně napůl na stoupence nezávislosti a stoupence setrvání regionu ve Španělsku. A téměř 80 procent voličů by si podle průzkumů přálo referendum, které by bylo legální a dohodnuté s Madridem.
Katalánsko už nezávislost vyhlásilo jednou, před necelými 83 lety. Katalánský stát tehdy vyhlásil prezident katalánské samosprávy Lluís Companys, který byl popraven za diktatury Franciska Franka.
Nezávislosti by zřejmě zbytek světa neuznal
Nejnovější vyhlášení nezávislosti, pokud na něj dojde, by zřejmě postrádalo jakoukoli právní moc a mezinárodní společenství by je s velmi vysokou pravděpodobností neuznalo. Pro současného premiéra Mariana Rajoye je ale současná ústavní krize nejvážnější, s jakou se kdy země od smrti generální Franka v roce 1975 potýkala.
Španělské autonomní regiony odvádí daně centrální vládě v Madridu, která jim pak vrací zpět část na zajištění jejich výdajů ve zdravotnictví, školství, na sociální služby či policii. Katalánští separatisté si ale dlouhodobě stěžují, že jejich region, který hospodářsky silný díky vývozu a cestovnímu ruchu, ze španělského rozpočtu dostává málo.
Zdroje: ČTK, BBG, CNBC