Trhy, ekonomika, politika – optimistický akciový fundament a začínající obchodní potyčky
Zisky na jedničku: Bespoke vlévá investorům optimismus do žil pohledem na vývoj podílu společností, které svými čtvrtletními výsledky předčily očekávání analytiků. Tato pozitivní překvapení bývají mnohdy jedním z nejdůležitějších tahounů trhu. A jak ukazuje následující obrázek, poslední zveřejňované výsledky byly v 69 % lepší než očekávání. Jde o výjimečně vysokou hodnotu, jejíž význam ještě roste díky tomu, že analytici již před výsledkovou sezónou své odhady ziskovosti posouvali výrazným způsobem nahoru. Zatím se tedy potvrzuje, že trh má stále silnou fundamentální oporu:
Vedoucí indikátory prudce rostou: Podobným jazykem jako vývoj ziskovosti hovoří i týdenní vedoucí indikátor YRI WLI. Ten počítá Yardeni Research na základě vývoje spotřebitelské důvěry a indikátor „vykazuje vysokou korelaci s indexem od ECRI“. Yardeniho index nyní míří prudce nahoru, což je zejména odrazem nízké nezaměstnanosti a také toho, že „ řada spotřebitelů těží ze snížení daňové zátěže“. Z následujícího grafu je vidět vývoj YRI WLI a také zisků očekávaných analytiky v následujících 12 měsících. Obě proměnné míří v posledních dnech a týdnech jednoznačně na sever:
U nás bezpečno, pozor na Balt: V předchozích Perlách jsme poukazovali na to, že v EU (a nejen v ní) máme výjimečně dobrou pozici, co se týče nezaměstnanosti, či ohrožení chudobou a vyloučením ze společnosti. Jak ukazuje čerstvý graf od Eurostatu, můžeme se v naší zemi cítit také hodně bezpečně - patříme mezi země s nejnižším počtem vražd na 100 000 obyvatel. Nejhůře je na tom v tomto ohledu Litva s téměř 6 oběťmi vražd na 100 000 obyvatel, zle je na tom i zbytek Baltu, ale i země jako Finsko, Francie, či Polsko:
Začínají obchodní potyčky: Od nástupu Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta se hovoří o možnosti vypuknutí světové obchodní války. Většinou je za její možný zdroj považován obchodní konflikt mezi Spojenými státy a Čínou, ale v poslední době se zdá, že tenze rostou zejména mezi USA a Evropou. Agentura DPA tento týden informovala, že Brusel prý již od léta roku 2017 pracuje na seznamu amerického zboží, na které by mohlo být uvaleno clo v případě, že Američané přikročí k obchodním sankcím vůči Evropě. Poškozeny by pak mohly být exporty firmy Harley Davidson, vývoz amerického rumu, rajčat, či brambor. Frankfurter Allgemeine Zeitung dokonce tvrdí, že cílem EU by byly zejména produkty, které jsou důležité pro regiony, které nějakým způsobem podporují Trumpa. Nyní tenze rostou zejména kvůli tomu, že americké ministerstvo obchodu před několika dny navrhlo Trumpovi několik možností, jak omezit dovoz výrobků ocelářského průmyslu.
Byznys – oceláři se radují a horší než jsou jen daně
Jeden se raduje, druhý je zklamán: V souvislosti s americkými snahami o ochranu svého ocelářského průmyslu je zajímavý pohled na vývoj cen akcií amerických oceláren, ale také společností, které jejich produkci ve velkém využívají – tedy například automobilek. Bloomberg Gadfly přináší srovnání vývoje cen akcií těchto společností poté, co americké ministerstvo obchodu představilo návrh na zavedení obchodních tarifů. Ocelárny a zareagovaly znatelným posílením, nicméně akcionáři automobilek z vývoje na trhu už takovou radost neměli. Že nejde o náhodu naznačuje i vývoj cen akcií společnosti CAT, která vyrábí například těžké stavební stroje a její výsledky jsou tudíž také značně citlivé na vývoj cen oceli:
Horší než jsou už jen daně: Nová výsledková sezóna nepřinesla na trh jen optimistického ducha, ale také další důkaz toho, že v ekonomice dál řádí barbar jménem . Z následujícího grafu vidíme, že během konferenčních hovorů při zveřejňování posledních výsledků byly asi v 3 000 případech zmíněny daně jako významný faktor ovlivňující hospodaření firem. Druhým nejčastěji zmiňovaným faktorem ale už byl právě . Ten nechal daleka za sebou i Donalda Trumpa:
Emisní aféry nekončí: Tento týden řada médií informovala o pokračování aféry s emisními podvody. Jejím aktérem ale tentokrát není , ovšem další německá automobilka – . I ten si podle nových zpráv mohl pomáhat softwarem, který se snažil rozpoznat, zda je auto v běžném provozu, či zda je testováno na emise. Funkce pro snižování emisí měly být u vozů navíc funkční jen při prvních 26 kilometrech jízdy. nyní spolu s čelí vyšetřování v USA i v Německu.
U nás doma – země euroskeptiků v rukou velmocí
Země euroskeptiků: Idnes.cz tento týden poukazuje na průzkum think tanku Europeum, který ukazuje, že „Češi by z EU nevystoupili, ve střední Evropě jsou však největšími euroskeptiky“. Pro setrvání v Unii by podle studie hlasovalo 54 % Čechů. Nejsilnější podporu má členství u důchodců a mladých lidí, naopak nejvíce odpůrců EU je mezi nezaměstnanými a živnostníky. Průzkum také ukázal, že podle 82 % Čechů politici často využívají EU jako obětního beránka. A také to, že „mezi Čechy panuje představa, že unijní instituce jsou vůči Česku silně nespravedlivé“. Česká republika je také jediná za všech zemí průzkumu, která si myslí, že členství přináší více nevýhod. Následující graf ukazuje strukturu odpovědí na otázku, zda by země měla zůstat, či opustit EU:
Autonomně elektrická budoucnost: Ihned.cz přináší rozhovor s šéfem inovační laboratoře AuresLab Stanislavem Gálikem. Podle jeho názoru čekají automobilový průmysl již v brzké budoucnosti zcela zásadní změny. „Budoucnost je v autonomních a elektrifikovaných automobilech, které mezi sebou budou lidé sdílet“, říká Gálik. Dodává, že „kolem roku 2030 se může začít lámat“ poměr elektromobilů k vozům se spalovacími motory. Brzdu rychlejšímu rozvoji elektromobility demonstruje na tom, že „elektrický Golf dnes stojí milion a normální téměř polovinu“. K tomu dodává: „Já například bydlím v centru Prahy a z bytu si prostě na ulici kabel nevyhodím, abych mohl auto nabíjet. Ale na druhou stranu vidíme, že celý svět jde tímto směrem, takže se nám to nakonec nevyhne“.
„Snaha, abychom tu co nejdříve měli samořiditelné autobusy a kamiony, je obrovská. Myslím, že v roce 2030 už bude výrazná část této profesionální dopravy autonomní. Průzkumy dnes hovoří, že by se v roce 2030 mohl podíl autonomních vozidel pohybovat někde mezi dvaceti až padesáti procenty... Vývoj v oblasti IT jde strašně rychle dopředu a poptávka po bezpečnější, levnější a rychlejší dopravě je obrovská - to je hlavní důvod, proč je to nezastavitelné. Jen si představte, že si můžete vybrat, jestli nastoupíte do levného sdíleného hyperbezpečného robotaxi, nebo do taxíku, který řídí pomalejší, dražší a nebezpečnější smrtelník“, řekl Gálik o rozvoji autonomních aut.
Jak je na tom armáda: Lidovky.cz tento týden shrnují výsledky průzkumu CVVM, podle nichž se „tři pětiny lidí domnívají, že by se česká armáda při napadení neubránila“. Polovina Čechů dokonce prý považuje otázku obrany ČR za zbytečnou, protože osud tak malé země je podle nich stejně v rukou velmocí. Nicméně 88 % dotázaných zase zastává názor, že suverenitu státu je potřeba bránit za každou cenu. Zajímavý je meziroční posun v názorech: Od loňska se o šest procentních bodů snížil podíl těch, kteří nedůvěřují obranyschopnosti české armády. A o sedm procentních bodů klesl podíl lidí považujících obranu Česka za zbytečnou. Naopak v názorech na nutnost obrany suverenity státu jsou Češi dlouhodobě konzistentní. Stejně jako loni si 46 % dotázaných myslí, že česká armáda je na úrovni armád vyspělých západních zemí.