V Praze dnes odpoledne začnou jednání energetické skupiny ČEZ s bulharskou společností Inercom týkající se prodeje tamních aktiv. Pokračovat budou do konce týdne. ČTK to sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Podle informací ČTK se z jednání neočekávají žádné výstupy.
"S firmou Inercom bylo domluveno již při podpisu smluv další jednání, a to do 20 dnů od podpisu smlouvy, kdy je třeba připravit podklady pro bulharský antimonopolní úřad, který musí transakci posvětit. Jsme ale připraveni diskutovat také další návrhy Inercomu," uvedl dnes Kříž. Smlouvu o prodeji svých bulharských aktiv podepsal ČEZ 23. února.
Smlouva mezi firmami vyvolala v Bulharsku značné pochybnosti, zda tak malý podnik, jako je Inercom, je schopen financovat a řídit strategicky důležité energetické provozy. Nedůvěru také vyvolaly nejasnosti, z jakých zdrojů firma získala peníze potřebné k tak velkému nákupu. Předseda dozorčí rady ČEZ Václav Pačes dnes ČTK řekl, že rada prodej odsouhlasila jednomyslně.
Server Neovlivni.cz v pondělí upozornil na informace bulharského webu epicenter.bg, podle kterého člen dozorčí rady a náměstek ministryně financí Ondřej Landa poskytl bulharské straně z Prahy důvěrná data. "To, co bylo v bulharských novinách, je jedna stránka z důvěrného materiálu, který jsme mimo jiné projednávali na dozorčí radě," potvrdil Pačes. Landa dnes ČTK sdělil, že s bulharskou vládou nekomunikuje.
Bulharský ekonomický týdeník Kapital s odkazem na své zdroje tehdy napsal, že cena obchodu je zhruba 320 milionů eur (8,1 miliardy Kč). Z toho 180 milionů eur si má Inercom podle Kapitalu půjčit od dvou nejmenovaných společností. V souvislosti s prodejem už rezignovala bulharská ministryně energetiky. Toto pondělí Kapital dále uvedl, že majitelům Inercomu v minulosti pomohl z finančních problémů český podnikatel Zdeněk Zemek. S jeho penězi začali realizovat projekty v solární energii, tvrdí bulharský zpravodajský portál Kapital.
Aféra ohrozila bulharskou vládu a přiměla premiéra Bojka Borisova, aby se s majitelkou firmy Inercom Ginkou Varbakovovou setkal a hovořil s ní o postoupení státu kontrolního balíku akcií v provozech, jichž se ČEZ v Bulharsku zbavuje. Varbakovová minulý týden po schůzce s Borisovem uvedla, že je ochotná k účasti státu svolit, ale podotkla, že s tím musí souhlasit ČEZ. Deník E15 dnes upozornil, že ČEZ si ale do smlouvy s Inercomem prosadil, že pět let po podpisu smlouvy nesmí nový vlastník bulharská aktiva bez souhlasu ČEZ prodat. Kříž informaci potvrdil. Podle listu se tím ČEZ chrání v arbitráži, kterou proti Bulharsku vede.
V této souvislosti Kapital o víkendu na webu zveřejnil obsáhlý článek o historii podnikatelských aktivit rodiny majitelky Inercomu Ginky Varbakovové a o jejím spojení s jinými podnikateli a firmami. Přitom někteří z bulharských partnerů měli co do činění s orgány činnými v trestním řízení.
Finanční problémy, do nichž se Varbakovovi postupně dostali, začaly podle Kapitalu ustupovat v roce 2012, kdy rodina zahájila spolupráci se svým "dosud největším partnerem - českým ocelářským magnátem Zdeňkem Zemkem". Skutečná základní aktiva Inercomu, fotovoltaické parky sdružené v projektu Hadžijské louky, byla vybudována se Zemkovou pomocí a financováním - investice činila něco přes 22 milionů eur (téměř 560 milionů korun), píše bulharský portál.
V polovině roku 2015 pak byly Zemkovy 76procentní podíly ve čtyřech firmách Bulharů převedeny na společnost Solar Green Energy. Zemkovo jméno se podle portálu Kapital v souvislosti s Inercomem znovu objevilo loni v létě. Na krátkou dobu jím kontrolovaný fond získal padesátiprocentní podíl ve skupině Inercom s vyhlídkou na případný nový společný projekt. Po několika měsících se ale tento podíl vrátil rodině Varbakovových.
Varbakovová potvrdila, že Zemkovi nabídli, aby se s nimi do projektu s aktivy v Bulharsku zapojil. Český podnikatel se o to podle ní "zpočátku zajímal, ale pak ustoupil a nyní se toho určitě neúčastní", napsal Kapital.
Kvůli odchodu ČEZ z Bulharska Borisov minulé úterý volal českému premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO). Majoritním akcionářem největší tuzemské energetické firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií. "Prodej se nám od počátku moc nelíbil, prostřednictvím ministerstva financí jsme byli ale několikrát ubezpečeni, že ta firma je transparentní, že peníze jsou transparentní a na základě toho dozorčí rada ČEZ prodej odhlasovala," uvedl tehdy Babiš.
V dozorčí radě ČEZ je 12 členů. Stát má osm členů, zbytek jsou zástupci zaměstnanců. Předseda rady Pačes dnes ČTK řekl, že při hlasování o prodeji aktiv Inercomu se zdržel jeden člen, ostatní byli pro. "Jsem přesvědčen, že z české strany nedošlo k žádnému pochybení," uvedl. Dozorčí rada si podle něj přesto nyní vyžádala od představenstva další komplexní materiál, který by současnou situaci v Bulharsku hodnotil.