Koruna se znovu dostává pod tlak. Ne že by se doma dělo něco velmi překvapivého. Klíč k výprodejům je třeba opět hledat za našimi hranicemi. Americké výnosy míří dál a dál vzhůru a celé skupině rozvíjejících se trhů včetně české koruny se proto nedaří. Nejvíce to samozřejmě dopadá na nejrizikovější lokality včetně Argentiny.
Ta před rokem vydala bez větších problémů 100letý dluhopis a dnes žádá o pomoc MMF - kromě zřejmých problémů samotné Argentiny je klíčové, že investorům již nestačí výnos 8 % u Argentiny (která v posledních letech zbankrotovala šestkrát) ve chvíli, kdy výnos “bezpečného” amerického 10letého dluhopisu nese více než tři procenta (nejvíce za posledních sedm let). V prostředí super nízkých bezpečných výnosů byli i konzervativní investoři nuceni hledat zhodnocení svých peněz v nebezpečnějších vodách včetně Argentiny, Turecka a ostatně i střední a východní Evropy (i když zde je rizikovost o poznání nižší). Teď se pomalu vrací zpět. A s blížícím se obratem měnové politiky v eurozóně bude tento návrat peněz do konzervativnějších pozic pokračovat.
Konec evropské měnové expanze (politiky QE) není hotovou věcí. V posledních týdnech šla ale pravděpodobnost vzhůru. A to díky stejnému důvodu, kvůli kterému ostatně zrychlil i nárůst amerických výnosů - kvůli vyšším cenám ropy. Jejich nárůst do okolí 80 USD za barel znamená jediné - inflace v eurozóně v průběhu června a července vystoupá k pěkným 1,7 % a část drahých pohonných hmot a energií by se tentokrát mohla promítnout i do jádrové inflace. V takovém prostředí by se ECB mohlo lehčeji uvažovat o konci QE, nehledě na trochu pomalejší výkon ekonomiky. Pro rozvíjející se trhy to ovšem bude další špatná zpráva.
TRHY
CZK a dluhopisy
Vysoké ceny ropy a vysoké americké výnosy znervózňují investory na rozvíjejících se trzích včetně koruny. Data z běžného účtu potvrdila tento týden, že v českém finančním systému minimálně v březnu zůstával velký objem krátkodobého zahraničního kapitálu. Proto bude koruna i nadále citlivá na jakékoliv změny v sentimentu vůči rozvíjejícím se trhům. V prostředí vysokých cen ropy a blížícího se konce QE v eurozóně lze těžko čekat rychlý obrat k lepšímu.
Zahraniční forex
Výnosy amerických dluhopisů stále pochodují na sever, a tím pádem americký dolar zůstává silný, stejně jako americká ekonomika.
Nová data zastupují ze včerejška mírně početnější žádosti o dávky v nezaměstnanosti v USA a také překvapivě dobrý výsledek průzkumu průmyslové aktivity v distriktu filadelfského Fedu. Přibývají náznaky, že výrobní sektor na tom byl v květnu docela slušně a tak i první reálnější odhady růstu HDP pro druhý kvartál jsou silné (náš Stopař říká růst 2,7 %).
Polský zlotý sice po středeční tiskové konferenci guvernéra NBP krátkodobě posílil, ale včera se jeho oslabování obnovilo. Hlavním faktorem, který tlačí zlotý do defenzivy (stejně jako ostatní emerging markets) jsou stále rostoucí dolarové sazby. Ty jsou mimochodem už i ve středním segmentu výnosové křivky výše než výnosy polských vládních dluhopisů. Ani po středečním zasedání NBP přitom nic nenasvědčuje tomu, že by polská centrální banka chtěla v dohledné době měnovou politiku utáhnout. Výše uvedený názor považujeme za dost opatrný, respektive s ohledem na námi revidovaný výhled na polskou inflaci, sázíme na to, že první zvýšení úroků přijde již v horizontu 12 měsíců. Rychle rostoucí ceny benzínu a slabší zlotý bude tlačit míru inflace zpátky nad 2 %, což při silném trhu práce podle nás vyvolá restriktivní akci ze strany NBP. I proto náš střednědobý výhled pro zlotý zůstává pozitivní, přestože v krátkodobém horizontu může měnový pár EUR/PLN vyšplhat ještě výše než dnes.
Ropa
Ropa se včera přehoupla přes 80 USD/barel, cenu, za kterou se naposledy obchodovala v listopadu 2014. Naplnil se tak cíl Saúdské Arábie, která nicméně zůstává nadále hladová a dle neoficiálních zdrojů se její další metou stala rovnou úroveň 100 USD/barel. K tomu by nicméně bylo zapotřebí napnout ropný trh ještě výrazněji, což se při pohledu na dění okolo Íránu a kalkulaci s prodloužením ropných škrtů na červnovém zasedání kartelu OPEC nemusí zdát zcela nereálné.
Důležitý však bude rovněž vývoj situace ve Venezuele, kde se o víkendu konají prezidentské volby. S ohledem na jejich nelegitimitu hrozí USA dalšími sankcemi, které by mohly již tak prudce klesající místní těžbu ropy (meziročně o více než 25 %) tvrdě zasáhnout. Otázka je, zda má americký prezident Trump zájem uvalit podobně komplexní sankce na venezuelský ropný průmysl jako v případě Íránu. Výsledkem by totiž pravděpodobně bylo další zdražení ropy a zprostředkovaně ceny pohonných hmot v USA. A to by se Trumpovým voličům těsně před startem motoristické sezóny jistě nelíbilo. Schůdnější variantou se tak spíše zdá forma cílených sankcí, kde by výsledný dopad nemusel být natolik fatální.