Trhy, ekonomika, politika – evropská investiční recese a Eisman proti kryptoměnám
Eisman proti kryptoměnám a DB: CNBC přináší tento týden rozhovor se známým investorem Stevenem Eismanem, kterého proslavil film Big Short (Sázka na nejistotu). Ten tvrdí, že kryptoměny jsou většinou dobré jen pro spekulaci a praní špinavých peněz. Eisman úspěšně predikoval příchod poslední finanční krize a také si na něj vsadil. Nyní stojí v čele investiční společnosti Neuberger Berman a „pochybuje o tom, že kryptoměny mají nějaký užitek pro společnost“. Vládou podporované peníze naopak „slouží lidem dobře“.
Eisman také zmínil, že jeho fond má otevřené krátké pozice na . Ta má podle jeho názoru „velmi jednoduchý problém – prostě nevydělává peníze“. Deset let po krizi je to „šokující“ a také „je trochu pozdě začít se tímto problémem zaobírat až nyní“. Podle investorova názoru musí dojít ke zmenšení banky a „za pět let půjde o mnohem menší společnost“.
Akcioví roboti a fotbaloví vítězové: CNBC také poukazuje na banku UBS, která „používá metody pro vybírání atraktivních akcií na odhad vítěze šampionátu ve fotbale v roce 2018“. Simulace a ekonometrické nástroje podle banky nyní ukazují, že největší šanci na titul má Německo – vyhraje s pravděpodobností 24 %.
UBS uznává, že její metoda není dokonalá, ale věří, že našla klíčové proměnné, které určují vítěze. Došla také k závěru, že nejpravděpodobnějším protivníkem Německa ve finále bude Španělsko, či Brazílie. Banka poukazuje i na to, že odhady týkající se vítězného družstva bývají často vychýleny podle toho, jak je daný tým v dané zemi, či v regionu oblíben. Jenže takové odchylky od racionality jak při tipování vítězů fotbalových, tak akciových. A kvantitativní metody je mají efektivně eliminovat.
Evropská investiční „recese“ a přeborníci: Z nových dat Eurostatu je zřejmé, že v Evropě během posledních deseti let došlo ke znatelnému poklesu investic. V poměru k HDP byly investice v roce 2017 ve srovnání s rokem 2007 vyšší jen ve třech zemích – Švédsku, Rakousku a Německu. Zbytek EU i eurozóna jako celek prošel poklesem investic. Ten byl nejdramatičtější v baltských zemích, Řecku a Španělsku. Česká republika je na tom s více jak 4 % poklesem podobně jako Itálie či Kypr.
Přestože nepatříme mezi země, kde investice v poměru k HDP v posledních deseti letech rostly, jsme evropským investičním přeborníkem. Druhý graf porovnává výši investic k HDP dosaženou v roce 2017 a ta v našem případě překročila 25 %. To nám zajistilo mírný náskok před druhým Švédskem. V eurozóně a EU se poměr investic k produktu pohybuje kolem 20 %, nejnižší je v Řecku (zhruba 13 %) a Portugalsku (kolem 16 %). Německo se s úrovní kolem 20 % pohybuje blízko průměru Unie.
Byznys – pryč s trolly a 10 miliard dolarů pro Teslu
Jak na trolly: Společnost oznámila, že mění svou strategii boje s internetovými trolly. Tvrdí, že bude využívat „behaviorální signály“ a díky nim identifikuje uživatele, kteří zneužívají sociální síť. Poté „omezí viditelnosti jejich příspěvků“. Podle Reuters se firma obává odchodu uživatelů, kterým vadí osobní útoky na sociální síti. Již nyní může zablokovat účty těch, kteří uráží a obtěžují ostatní a jsou uživateli nahlášeni.
Šéf Twitteru uvedl, že společnost bude identifikovat problematické účty sledováním jejich chování – například toho, jak často komentují jiné účty, které je ale nesledují. V případě, že účet bude shledán problematickým, bude diskriminován ve vyhledávači a obecně bude upozaděn i přesto, že nemusí přímo porušovat daná pravidla sítě.
Testování nového přístupu prý již snížilo urážlivé komentáře z konverzací a reakcí na jiné příspěvky o 8 %. tvrdí, že nejvíce škod napáchá jen malý počet účtů, které ale mají „neproporcionální vliv na ostatní“. Tlak na to, aby sociální sítě problém zneužívání a útoků řešily, obecně roste. Amnesty International například ve své březnové zprávě tvrdí, že některé ženy nemohou na Twitteru otevřeně vyjádřit svůj názor bez toho, aby se následně obávaly násilného útoku.
10 miliard dolarů pro Teslu: CNBC poukazuje na novou analýzu z dílny . Ta tvrdí, že bude do dvou let možná muset získat od investorů až 10 miliard dolarů, „aby mohla i nadále fungovat“. Nový kapitál může získat různými způsoby, včetně vydání nových obligací, či akcií. Analytik GS David Tamberrino se domnívá, že během následujících 6 měsíců klesne cena akcií Tesly na 195 dolarů, což představuje více než 30 % oslabení. Šéf Tesly Elon Musk ale ještě na počátku května ujišťoval, že jeho společnost žádné nové peníze potřebovat nebude. Přesněji řečeno řekl, že si o nový kapitál „říkat nechce“.
Privatizovat, znárodnit, privatizovat, znárodnit: Reuters tento týden píše o opětovném znárodnění železniční trati mezi Londýnem a Edinburghem. Vláda totiž oznámila, že předčasně vypovídá smlouvu soukromé společnosti, která měla spoj na starosti, a hodlá dopravu zajišťovat sama. Ročně trať přepraví 22 milionů cestujících, ale od roku 2007 byl její provoz již potřetí opětovně převeden na stát. Železniční služby byly ve Velké Británii privatizovány v devadesátých letech, soukromé společnosti je provozují na základě dlouhodobých smluv, které je zavazují k platbám státu. Jenže některé z nich jsou při odhadu ziskovosti příliš optimistické a nejsou svými zisky schopny zároveň pokrýt platby státu a své potřeby.
U nás doma – export řidičáků a šlapající ekonomika
Export českých řidičáků: Idnes.cz poukazuje na to, že „němečtí hříšníci masově jezdí do Česka pro uplacené řidičáky“. Policie totiž v poslední době odhalila stovky případů podvodů s řidičskými průkazy - v Česku si je za úplatky ve výši několik tisíc eur pořizují Němci, kteří měli doma zákaz řízení. Ministerstvo dopravy tvrdí, že situaci s problémovými autoškolami řeší. Modelově má systém fungovat tak, že „Němec platí zprostředkovatelům tři tisíce eur za to, že všechno půjde hladce – u testu mu pak tlumočník tajně ukazuje jeden, dva nebo tři prsty podle toho, zda je správně odpověď a, b nebo c“. V Německu by ti, kteří o svůj německý průkaz přišli kvůli závažnému přestupku, museli absolvovat komplikovaný pohovor s psychologem a řadu náročných testů, aby po uplynutí zákazu řízení mohli dostat průkaz zpět.
Aby cizinec mohl žádat o český řidičák, musí žít v Česku aspoň půl roku a prokázat vazby k bydlišti. I s tím si podvodníci dokážou poradit a papírově tak ubytovávají cizince v českých penzionech. O tom, jak rozšířený je byznys s českými řidičskými průkazy, svědčí podle idnes.cz i německé inzeráty českých autoškol. V jednom láká autoškola v Karlových Varech na snadné kurzy a tvrdí, že „má úspěšnost kolem 95 procent“.
Ekonomika bude dál šlapat: Ihned.cz přináší rozhovor s bývalým guvernérem ČNB Miroslavem Singerem. „Máme ty problémy, které je radost mít. Situace, kdy maloobchodní řetězce přidávají a firmy se přetahují o lidi, nesvědčí o tom, že je tu problém. Svědčí to o tom, že ekonomika funguje. Problém by byl, kdyby se začala dramaticky zhoršovat obchodní bilance, a to tady málokdo pro nejbližší období předvídá“, uvedl bankéř.
Vývoj na trhu práce je podle Singera problémem pro firmy, naopak pro zaměstnance je nynější vývoj výhodný, protože jim díky tomu rostou mzdy. Stát získává z takové ekonomiky dostatek příjmů, takže nemusí škrtit výdaje. „To z hlediska růstu letos, příští i přespříští rok není problém. Nevidím, že by tato situace měla bleskově skončit“, tvrdí Singer. Trh nemovitostí je podle něj problémem pouze v turisticky atraktivních městech, především v Praze. „V Praze se dlouhodobě nepovoluje stavba ani tolika bytových jednotek, aby to stačilo k prosté reprodukci bytového fondu, a přichází Airbnb. To není problém pro makroekonomy, ale pro úředníky města a ty nad ním mávnou rukou. Pasivita těch, kteří to mají řešit, je evidentní“, míní bankéř.