Rostoucí ceny elektřiny mohou mít na hospodaření pozitivní dopad, říká finanční ředitel energetické firmy Martin Novák. Prodloužit životnost jaderné elektrárny Dukovany o dodatečných 10 let je technicky možné a je to i dobrá možnost. Alternativa výstavby nových bloků to ale není, podotýká v rozhovoru pro Patria.cz.
Patria.cz: Jaký je Váš celkový komentář k finančním výsledkům za třetí čtvrtletí? Co byste v rámci nich především vyzdvihl?
Určitě bych je komentoval pozitivně. Když se díváme na odhady analytiků, tak se domnívám, že skoro všechny se nám podařilo překonat. Prvních devět měsíců je určitě velmi úspěšných.
Co se týká celého roku, tak zde jsme zpřesnili očekávku EBITDA na 50 – 51 miliard Kč, takže de facto při nižší hranici původně známého intervalu. Naopak na úrovni čistého zisku jsme se posunuli z původních 12 až 14 miliard na dnešních 13 až 14 miliard.
Patria.cz: Kde leží hlavní důvody pro úpravu výhledu u EBITDA i čistého zisku?
Je zde několik skutečností, které mají dopad na EBITDA, byly zahrnuty v předchozí očekávce, a nakonec se neuskuteční. První z nich je to, že tento rok pravděpodobně nedopadne soudní spor se SŽDC o elektřinu neodebranou v roce 2011, kde je náš nárok zhruba 1,3 miliardy Kč. To je tedy více než miliarda, která prognózu posouvá dolů.
Z dalších faktorů tu je nižší výroba v uhelných elektrárnách. Ta je zčásti kompenzována vyšší výrobou v jaderných elektrárnách. Dále je zde méně nakoupených akvizic v oblasti obnovitelných zdrojů, které by generovaly EBITDA. Důvodů je několik: Sice jsme proseli desítky, ne-li nízké stovky příležitostí, ale nenarazili jsme na nic, co by nás z hlediska výnosu zajímalo. Druhou věcí je, že jsme se více přepnuli do role developera, díky tomu, že jsme již vybudovali určitou základnu v Německu a ve Francii. Developujeme několik projektů sami, ve spolupráci s německými nebo francouzskými partnery. Budoucí výnos je u developmentu samozřejmě vyšší, ale také přichází později. To jsou základní faktory, které působí negativním směrem.
Patria.cz: Které tedy působí pozitivním směrem? Proč se odhad čistého zisku nesnížil ruku v ruce s výhledem pro EBITDA?
Očištěný zisk jsme potvrdili na vyšší hranici díky několika pozitivním faktorům. Jedním z nich byl, že jsme dostali od finančního úřadu vráceno 700 milionů Kč úroků z daně z povolenek, kterou jsme zaplatili v roce 2010 nebo 2011. Před několika lety jsme ji dostali zpátky, protože bylo rozhodnuto soudem a potvrzeno v Bruselu, že povolenky jsou přidělovány zdarma, a tudíž nemohou být zdaněny. Pak jsme ještě žádali o vrácení úroků, a to jsme nyní dostali zpátky také. To čistému zisku pomáhá.
Dalším faktorem je to, že jsme měli nižší úroveň zadlužení a méně capexových projektů, především v zahraničí, tudíž máme menší odpisy a menší úroky. I to působí pozitivně do čistého zisku. To znamená: mírně upravujeme EBITDU, takže víceméně potvrzujeme očekávku lehce nad 50 miliard Kč, a zároveň míříme v čistém zisku někam na 13 až 14 miliard korun.
Patria.cz: Ceny elektrické energie v poslední době stouply – letos zatím o zhruba 40 %. Jak by se podle Vašeho odhadu mohl růst cen promítnout do hospodaření společnosti? Generální ředitel Daniel Beneš uvedl, že v příštím roce by to do výsledků mohlo promluvit významně. Mohl byste naznačit, co si pod tím představit?
Na rok 2019 máme prodáno 84 % objemů za průměrnou cenu 35,8 EUR/MWh. To znamená, že když doprodáváme objem za ceny kolem 50 EUR/MWh, tak to bude tlačit cenu elektřiny na více než dnešních cca 36 EUR. Koneckonců se to dá dobře spočítat právě ze stavu našich předprodejů pro příští roky, které pravidelně uvádíme v prezentaci k výsledkům.
Na rok 2020 je výhled podstatně zajímavější. Zde máme prodáno 56 % za nějakých skoro 39 EUR/MWh. Myslím si, že když ceny vydrží, tak zde cena 40 EUR určitě padne. Na rok 2021 máme prodánu jenom čtvrtinu za průměrnou cenu 39 EUR/MWh.
Samozřejmě je otázka, zda ceny vydrží. Je zde mnoho faktorů. Když se podíváme, co se stalo s cenou mezi 2. lednem a 24. říjnem, je vidět, že hlavní nárůst plyne z povolenky CO2. To je regulatorní vliv, který se může snadno změnit. Samozřejmě rostou i komodity, stále je to ale polovina toho, co udělala povolenka. Zde to je ale těžké předvídat.
Patria.cz: Vraťme se ještě jednou k cenám elektřiny. Na říjnové investiční konferenci Patria Finance, na kterou jste přijal pozvání a vystoupil s prezentací jako nejvýznamnějšího titulu pražské burzy, jste naznačoval, že průměrná cena elektřiny by se pro příští rok mohla šplhat ke 40 eurům. S ohledem na právě řečené: jak hrubý je tento odhad, který jste nastínil?
Je to velmi hrubý odhad. Bral jsem to spíše jako metu, ke které se budeme přibližovat zespoda, ale ne nějak natěsno. Myslel jsem to v tom horizontu, jako bychom se dívali na to, zda jsou ceny elektřiny spíše kolem 20, 30 nebo 40. Už se určitě překlápíme nad 35 směrem ke 40, ale ne na 40. Tím směrem to ale jde, v dalších letech to je naprosto reálné. Investoři si to na našem slidu mohou snadno spočítat (Prezentace pod odkazem, slide 21).
Patria.cz: Odhad letošní produkce tradiční energetiky ve třetím čtvrtletí snížil na 61,6 TWh. Dříve firma čekala 62,3 TWh. Výroba elektřiny je přitom důležitým faktorem v hospodaření firmy. Budete tuto nižší výrobu kompenzovat nárůstem třeba v segmentu nové energetiky?
Spíše bych se v rámci tradiční energetiky podíval na to, co čím kompenzujeme. Nám podle odhadů ve srovnání s rokem 2017 vzroste výroba na jaderné energetice asi o 5 procent a na uhlí poklesne o 2 procenta. Jaderná výroba je vždy ziskovější než uhelná, už jen proto, že nepotřebuje povolenku CO2 jako náklad a i variabilní náklady jaderné elektrárny jsou nižší než uhelné. Myslím si, že zde ten efekt zásadní nebude. Je to ale samozřejmě jeden z efektů, který uvádíme a který trochu snižuje EBITDA a tudíž má vliv i na naši očekávku. Ale velká část toho poklesu na uhlí se dá kompenzovat zvýšeným jádrem, které míří skoro k 30 TWh, na 29,8 TWh.
Patria.cz: A plyn?
U paroplynové elektrárny jsou plánována meziročně 2 procenta poklesu, nyní (za devět měsíců roku) je to 13. Éra paroplynové elektrárny přichází většinou během zimy a vysokých peakových cen elektřiny. Tato elektrárna se prakticky používá jako zdroj, který běží, když je příležitost na trhu. Dá se rychle nastartovat i rychle utlumit. Zde tedy předpokládáme, že pokles na výrobě ještě doženeme. Záleží ale na tom, jaké budou spotové ceny elektřiny v peacích a ceny plynu, který je na to navázaný.
Patria.cz: Proč vlastně výroba v uhelných elektrárnách klesla?
Pokles je kvůli odstávkám. Měli jsme loni požár na elektrárně Dětmarovice, který zničil jeden z absorbérů. Máme odstávky hlavně na elektrárně Prunéřov, kde měníme nějaké komponenty, a ta tudíž neběží naplno.
Patria.cz: Jak vidíte ziskovost tradiční energetiky do budoucna? Neplánujete produkci z tradičních zdrojů tlumit ve prospěch nové energetiky?
Máme tři pilíře strategie. Jedním z nich je klasická energetika, to znamená jádro, uhlí, velká voda. Pak tu je zákaznicky orientovaná větev a pak obnovitelné zdroje. Nemyslím si, že jedno je na úkor druhého. U klasické energetiky se budeme snažit provozovat zdroje, co nejdéle to půjde, a s co nejnižšími náklady.
Rozhodně to není tak, že bychom nyní chtěli nějak horečnatě utlumit klasickou energetiku nebo ji nahradit energetikou novou. To ještě nějakou chvíli potrvá. V dlouhém horizontu to jednou asi tak bude, to se ale bavíme o desítkách let. Záleží to na technologickém pokroku v obnovitelných zdrojích, který je masivní, ale zatím to není tak, že si můžete dovolit odstavit staré zdroje a spoléhat jenom na vítr a slunce a trochu vody, co tady ještě zbyla.
Patria.cz: Nová energetika loni generovala více než polovinu zisku EBITDA. Zahraničí přitom obstaralo 24 %, tuzemsko zbytek. Při pohledu na toto geografické rozdělení se nabízí otázka, zda nemáte nějaký cíl pro tento podíl? Nemohlo by to být pro cizinu víc?
Nová energetika obsahuje i distribuci, a ta je primárním motorem nové energetiky a obnovitelné zdroje také. má v Česku i v zahraničí distribuční společnosti, ale máme třeba i velký větrný park v Rumunsku, 600 MW, což je 240 turbín na jednom místě, a to už v EBITDĚ vidět je.
V nové energetice se díváme určitě po České republice, rosteme v oblasti ESCO i v oblasti prodej. Má to ale svoje limity dané velikostí země. V distribuci už pravděpodobně mnoho nových distribučních území nezískáme. Trh je rozdělen mezi nás, Pražskou energetiku a . Co se týče ESCO, tak to je jiný příběh. Tady určitě růst můžeme. Ale co se týká výroby, tak zde přírodní podmínky ani regulatorika v současné době nejsou nakloněny výstavbě větších obnovitelných zdrojů. Velkou příležitostí jsou například solární systémy na střechy jak domácností, tak továren nebo firem. Kdybychom se ale bavili o velkých větrných elektrárnách, na které se také dnes zaměřujeme, tak je to spíše zahraničí, Německo, Francie, kde developujeme větrné parky. V portfoliu elektráren fungujících v zahraničí už máme vedle Rumunských 600 MW - přes 130 MW, hlavně v Německu.
Podíl nové energetiky bude podle mne růst spíše v zahraničí, než v Česku, což není vůbec špatně, protože tím pádem se zisky přesouvají ze zahraničí do Česka. To je asi ten správný trend.
Patria.cz: Premiér ČR Babiš nedávno podle médií uvedl, že Česko se může vrátit k solární energii. V tom byste možná mohli najít společnou řeč, což by obratem mohlo podpořit například skupinové tržby ve službách ESCO.
Tím se intenzivně zabýváme. Samozřejmě to zatím není levná záležitost, ač náklady na elektřinu z fotovoltaických elektráren klesly na desetinu. Na cenách elektřiny kolem 50 EUR už je ta technologie konkurenceschopná. Po spojení s bateriovým systémem to ještě dotaci potřebuje, ty jsou ale k dispozici, i v Česku. Je to velký segment trhu, kde evidujeme velkou poptávku, a našim společnostem se v této oblasti daří.
Ve veliké EBITDĚ, kterou má, to ale tolik vidět není. Je to ale otázka času, kdy se to změní. Potenciál je veliký a neobsazených střech je tu hodně. My se dnes orientujeme na velké střechy, což je ekonomičtější a rychlejší. Nabídka ale platí i pro domácnosti.
Patria.cz: Vláda v rámci energetické koncepce zvažuje i variantu prodloužení životnosti prvního bloku v jaderné elektrárně v Dukovanech. Podle premiéra Andreje Babiše vyvstávají kritické záležitosti i při teoretickém prodloužení životnosti Dukovan. Co Vy považujete za kritické body tohoto případného řešení?
My se na prodlužování životnosti jaderných elektráren díváme. Běží projekt LTO (long-term operation), jehož součástí bylo přelicencování Dukovan, což se stalo na dobu neurčitou, ale budeme muset samozřejmě v budoucnu průběžně plnit řadu podmínek. V rámci toho je naším cílem udržet tu elektrárnu v chodu 50 let. Samozřejmě je zde možnost udržet ji v chodu i 60 let. O těchto dalších 10 letech současná debata je. Technicky to samozřejmě možné je a my na tom také pracujeme. Je to dobrá možnost. Není to alternativa budování nových bloků. Dříve nebo později Dukovany budeme muset nějakým způsobem nahradit a v rámci státní energetické koncepce se mluví o výstavbě nových zdrojů. Na tom se ale paralelně pracuje také.
Pokud už nějaké zařízení máte a dává to finančně smysl, tak je vždy lepší prodloužit jeho životnost, než ho zavřít. U jaderné elektrárny to zatím vypadá pozitivně a tyto výpočty vycházejí. Technický stav tomu zatím odpovídá, regulatorika ale může zhatit spoustu takovýchto plánů.
Jaderných elektráren se týkají regulatorní omezení, která souvisejí s jadernou bezpečností. Také to tu může hrát roli politika, třeba v Německu dochází k zavírání jaderných elektráren na základě, řekněme, společenského konsensu, nikoliv jejich fyzického stavu. Toto vše se těžko predikuje na 30 let dopředu. Naším cílem je věnovat se technické stránce věci, abychom byli schopni zajistit provoz do roku 2045, či 2047.
Myslím si, že to je myšlenka správným směrem.
Patria.cz: V souvislosti s aktualizací energetické koncepce padla ze strany pana premiéra zmínka o paroplynové elektrárně Počerady a dotaz na to, proč stojí. Jaká by byla odpověď ?
Rozhodnutí o výstavbě elektrárny Počerady bylo v době vysokých cen elektřiny, kdy byly tyto elektrárny extrémně ziskové.
Paroplynová elektrárna Počerady v posledních letech funguje tak, jak bychom očekávali. Po dostavbě fungovala málo, protože ekonomické podmínky na trhu, kdy byl relativně drahý plyn, ale už pokleslé ceny elektřiny, neumožňovaly její provoz podle našich představ.
Dnes elektrárna funguje relativně tak, jak jsme předpokládali. Je to peakový zdroj, používá se v době špiček. Nájezd po roce 2013 byl ale pomalejší, než se původně předpokládalo, nikdo ale nepředpokládal krizi ani pokles cen komodit. Teď ale jede elektrárna velice dobře a my jsme s jejím provozem spokojeni.
Patria.cz: Jaká je to s její dlouhodobou plánovanou rentabilitou?
Elektrárna loni vyprodukovala 3,6 TWh, plán na tento rok je 3,5 TWh, takže víceméně stejně. Obecně to je asi jedno z mála aktiv, která já pamatuji, které mělo opravnou položku po spuštění, a pak se ta opravná položka rozpustila, protože se výsledky elektrárny významně vylepšily. Opravná položka na této elektrárně znamenala indikaci snížení hodnoty investice. A pokud si dobře vzpomínám, tak loni jsme tu položku reverzovali zpět do plusu, což se stává málokdy. Impairments jsou většinou jednosměrka, a když je uděláte, málokdy je otáčíte zpátky. Elektrárna Počerady je snad jediným příkladem, který v energetice pamatuji široko daleko, kdy se negativní položka změnila zpátky.
Když se něco takového stane, tak to znamená, že plánovaná budoucí cash-flow jsou velmi robustní. Paroplynová elektrárna Počerady tedy nakonec vypadá jako velmi zajímavý zdroj a pomáhá nám využívat peakových cen.
Patria.cz: Holding Sev-en, sdružující firmy finančníka Pavla Tykače, vyjádřil zájem o starou uhelnou elektrárnu Počerady. Probíhají teď nějaká jednání v této věci?
Musíme se rozhodnout do konce příštího roku. Je tam vzájemná závislost elektrárny a lomu, který patří Sev.en. Budeme se tím zaobírat, máme na to ještě hodně času. Smlouvy jsou už uzavřené, takže se musíme rozhodnout, jestli prodat nebo neprodat, a vybrat to nejlepší řešení pro skupinu , které nám dává nejlepší NPV v dlouhodobém horizontu.
Patria.cz: Na konec listopadu jste na žádost menšinových akcionářů svolali mimořádnou hromadu. Jaký očekáváte výsledek?
Dnes o půlnoci bude zveřejněna pozvánka na valnou hromadu a všichni si podle toho mohou udělat názor na to, co se tam bude projednávat. To je asi vše, co k tomu dnes (Pozn. red. ve čtvrtek 8. listopadu 2018 - také zde a podrobně v článku zde) lze říci.
Patria.cz: Jak se vyvíjejí debaty o možném prodeji aktivit v Turecku? Nakolik jsou posilující dolar a ztrácející turecká lira v současnosti zátěží pro aktivity firmy v zemi nebo pro dluhové břemeno ?
Pokles liry, který se nyní už stabilizoval, nepomáhá žádné společnosti v Turecku, protože celá turecká ekonomika je založena na dolarových úvěrech a lirových příjmech. Důvod je ten, že úrokový diferenciál mezi lirou a dolarem byl markantní, proto si všichni půjčovali v dolarech, ale i proto, že schopnost financovat se v lirách na dlouhodobé projekty nebyla.
Samozřejmě nás to zatěžuje, máme k tomu již vytvořené opravné položky. Je to jedna z hlavních částí úpravy mezi čistým ziskem a očištěným čistým ziskem.
Situaci v Turecku sledujeme, jednáme s místními bankami. Debaty o prodeji aktivit v Turecku probíhají, ale do konce roku bych nic nečekal. Situace je tam teď složitá, což vnímají i potenciální kupující, a podle toho se všichni chovají - a podle mého názoru spíše vyčkávají.
Martin Novák vystudoval VŠE v Praze, fakultu mezinárodních vztahů. Absolvoval také Executive Master of Business Administration Program (MBA) na KATZ School of Business, University of Pittsburgh se zaměřením na energetiku. Svou kariéru začal jako daňový poradce v Price Waterhouse v roce 1994. Odtud přešel do České rafinérské, kde pracoval v letech 1996 - 2001. Následujících 5 let působil ve společnostech Conoco v Houstonu, v Londýně a v Praze. Ve Skupině působí od roku 2006. Od 1. ledna 2008 je ředitelem divize finance Skupiny a od října 2011 i místopředsedou představenstva , a. s.