Známý ekonom Larry Summers si na svém blogu všímá článku, který napsal „přítel Fareed Zakaria“ pro Foreign Policy Magazine. V něm „zpochybňuje relevanci a užitečnost ekonomie a ekonomů“. Summers píše, že Fareedovy myšlenky odrážejí často slyšené argumenty, tudíž si také zaslouží promyšlenou odpověď. Tu Summers začíná slovy: „Fareed ignoruje velkou část ekonomických myšlenek a to, že sami ekonomové jsou zdrojem velké kritiky předchozího ekonomického uvažování. K tomu kritizuje něco, co nikdo z ekonomů netvrdí, a nenabízí žádnou alternativu k současnému přístupu.“
Summers poukazuje na to, že řada kritiků ekonomické profese jí dává za vinu neschopnost predikovat příchod poslední finanční krize. Jenže „tento pohled ignoruje základní premisu teorie financí, která tvrdí, že trhy jsou ve své podstatě nepredikovatelné“. Tato premisa stojí na jednoduché logice: Pokud by šlo jejich vývoj predikovat, ceny by se již podle predikcí nastavily na nové úrovně. Navíc ekonomové jako Janet Yellen, Raghuram Rajan či Robert Shiller varovali před vážnými finančními problémy měsíce či dokonce roky před krizí.
„Fareed cituje Paula Krugmana, který řekl, že ekonomická profese je slepá k možnostem katastrofického vývoje v ekonomice. Ale cituje ho selektivně. Krugman je k ekonomii kritický, ale zároveň poukazuje na to, že kdybychom se drželi základní ekonomické teorie, dokázali bychom vysvětlit velkou část finanční krize i toho, co se dělo po ní. Včetně toho, že hlavní chyby v politice, jakými byly nedostatečná stimulace a bláznivé obavy z inflace a deficitů, naopak základní ekonomickou teorii ignorovaly,“ píše Summers. Dodává, že namístě je Fareedova kritika HDP jako ukazatele ekonomického úspěchu dané země. Jenže je třeba dodat, že všechny pokusy posunout se v této oblasti někam dál provedli známí ekonomové, jako třeba již před padesáti lety Jim Tobin a Bill Nordhaus.
Kritika také zaznívá směrem k předpokladu naší racionality a neustálé optimalizace. Summers připomíná, že jde o téma, kterým se ekonomové intenzivně zabývali ještě předtím, než se on sám narodil. Rozumní ekonomové pak „chápou limity, které tento předpoklad má, a to, že jde o pouhou aproximaci reality“. V neposlední řadě pak platí, že rozšíření běžných modelů například o behaviorální ekonomii opět provedli známí ekonomové, například Robert Shiller.
Summers svou úvahu uzavírá s tím, že nebojuje proti evoluci v oblasti ekonomické politiky, která je založená na posunu v našem chápání světa, jeho změn a struktuře. Většina ekonomů se ale zabývá otázkami, jako je regulace, redistribuce, existence monopolů a další témata, která jsou relevantní pro dnešní společnost. Summers tak pochybuje, že by šlo ekonomii přes všechny její slabé stránky nahradit něčím úplně novým, jak navrhuje Fareed.
Zdroj: Larrysummers.com