Ačkoliv si německá ekonomika nevedla v prvních třech měsících roku – alespoň podle předběžných údajů – vůbec zle, nálada firem zůstává i nadále blízko bodu mrazu. Ukazuje to jak ostře sledovaný index Ifo, tak indexy nákupních manažerů, shodou okolností zveřejněné včera. Začněme u Ifa, které i tentokrát dopadlo hůře než před měsícem. Nikoliv však v důsledku chmurnějšího očekávání německých podniků, ale kvůli méně příznivému hodnocení aktuální situace. Zvlášť vidět je to především u obchodu a průmyslu, kde došlo k pozitivnímu obratu především v chemickém průmyslu. Optimismus jednoznačně opanoval stavebnictví, zažívající silný boom.
Celkově se dá říct, že výsledky Ifa byly spíše zklamáním, nicméně optimismu nedodaly ani PMI. Hlavní index se sice dostal na tříměsíční maximum, nicméně příběh za ním je trochu složitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Kompozitní index totiž není jen tak jednoduchým mixem informací z průmyslu a služeb, ale z obou sfér si vybírá jen dílčí informace, když vychází pouze z hodnocení současné situace německých firem a nikoliv očekávání. Když se totiž podíváme na to, jak si samostatně vede průmysl i služby, je obrázek ve skutečnosti horší. Takže byť německé podniky nereportují zlé průběžné výsledky, nečekají v blízké budoucnosti rapidní zlepšení. Samozřejmě i tentokrát je nepříliš optimistický výhled spojený s děním v automobilovém průmyslu.
Obě skupiny indikátorů včera vcelku příliš nenadchly, avšak rozhodně nevěstí návrat ke stagnaci, kterou německá ekonomika prožívala ve druhé polovině loňského roku. Naznačují totiž, že pozvolné oživení pokračuje i ve druhém čtvrtletí, i když velké rezervy je stále vidět u automobilového průmyslu. Ten zatím stabilizaci evropského trhu s osobními vozy zatím zcela nezaznamenal a navíc stále pociťuje slabší zájem na trzích mimo EU. S jistou mírou zjednodušení se dá říct, že se vlastně ještě nestačil pořádně otřepat z dieselgate a následně i nových emisních limitů. Z pohledu české ekonomiky jsou poslední čísla spíše neutrální, takže nás nenutí přepisovat výhledy pro letošní rok. Zvlášť, když si v nich díky jejich nejednoznačnosti může jak optimista, tak pesimista najít, co bude chtít.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna včera dále ztrácela půdu pod nohama a přiblížila se na dohled úrovně 25,90 EUR/CZK. Jak je vidět, už ani široký úrokový diferenciál jí nestačí k udržení nevelkých zisků dosažených v posledních třech měsících. Žádné domácí opory se nejspíše nedočká ani v nejbližších dnech, leda by se začali ozývat centrální bankéři, kteří chtě nechtě jsou na korunu docela citliví. A výraznější odchylka kurzu od prognózy si jejich pozornost nepochybně časem vyžádá.
Zahraniční forex
Na eurodolarový trh se přece jenom vrátila volatilita, kterou přinesly indexy podnikatelských nálad PMI. Nejprve to byla data z eurozóny, která ukázala na to, že především v německém strojírenském průmyslu pesimismus přetrvává. To se pochopitelně eurodolaru nelíbilo a tak pomalu směřoval k hladině 1,11. Ovšem odpoledne to byly PMI v USA, které se v průmyslu nečekaně propadly až na téměř desetiletá minima. Americká PMI nejsou tak sledovanou záležitostí jako např. index ISM, ale tato data podpořila zplošťování americké výnosové křivky a návratu eurodolaru blíže k hodnotě 1,12.
V EU začaly volby do Evropského parlamentu, což může být pro euro limitující, neboť trh bude vyčkávat, jak dobrých výsledků dosáhnou euroskeptické strany. Nervozita z eurovoleb je pak vidět na větším zájmu o bezpečný švýcarský frank a propadu páru EUR/CHF směrem k hranici 1,12. Výše uvedené téma se pak nepřímo týká i britské libry, která navíc dále slábne i proto, že se množí spekulace, že britská premiérka Mayová v průběhu června odstoupí.