Během minulého roku jsem tu občas psal o tom, že jestli je na trhu nějaká bublina, je tomu tak na takzvaných konopných akciích. Jde povětšinou o společnosti, které stále těžce prodělávají a to někdy už na úrovni provozního toku hotovosti (o cash flow po investicích nemluvě). To by se dalo lehce chápat, jelikož jde o nově vznikající odvětví a mladé firmy, které jsou v samém počátku svého rozvoje. Jenže když jsem si hrubě namodeloval, jak moc by se jejich hospodaření muselo zlepšit, aby ospravedlnilo jejich kapitalizaci, šlo o pro mě těžko uvěřitelné scénáře. A ono se zdá, že to není ani zdaleka ten hlavní problém.
Za poslední tři roky je index severoamerických konopných firem zhruba na nule, ale mezitím si prošel prudkým posílením a následnou korekcí roku 2019. Může jít o odraz toho, co jsem psal výše, ale možná je to vážnější. Minimálně z mého pohledu určitě ano a pokusím se to krátce osvětlit: Konopí může být v principu využito pro lékařské účely a to, čemu se třeba v Kanadě oficiálně říká „rekreace“. U lékařských účelů pak můžeme rozlišit využívání nepsychoaktivního kanabinoidu CBD (tudíž látky nekontroverzní) a využívání kontroverzního THC. U oné rekreace pak jde o THC.
O tom, jaké jsou přínosy a negativa THC v lékařské, popřípadě oné rekreační oblasti se dlouze diskutuje. Nedělám si rozhodně ambice tuto diskusi nějak systematicky uchopit a vtěsnat do jedné úvahy neodborníka. Jádrem toho, proč se dnes věnuji tomuto tématu, jsou jen dvě nové studie. Nejdříve pohovořím o „Domestic Violence and Marijuana: Evidence from Retail Marijuana Law“. Autory jsou Tse-Chun Lin a Runtong Lin a jak napovídá název, zaměřují se na vliv marihuany na domácí násilí.
Autoři studie nejdříve poukazují na některé dosavadní analýzy, podle kterých domácí násilí klesá například s tím, jak se přibližují mzdy muže a ženy v domácnosti, či jej snižuje zákaz spotřeby alkoholu. Míru násilí pak prý dokonce ovlivňují faktory jako je prohra oblíbeného fotbalového týmu, či uvíznutí v dopravní zácpě. Zde se zaměřují na marihuanu a autoři studie nedochází k závěrům, které by pro ono nově vznikající odvětví byly přívětivé.
Data vědci získali z Denveru a Aurory, kde byl povolen maloobchodní prodej marihuany, a testovali je proti porovnatelným oblastem, kde tento prodej schválen nebyl. Výsledky ukazují, že v těchto dvou městech vzrostlo domácí násilí o více jak 48 %. Autoři studie pak zmiňují, že některé jiné analýzy tvrdí, že zákon umožňující legální používání marihuany hovoří o „hmatatelných výhodách a omezeném riziku“, jejich vlastní práce ale ukazuje „objektivnější pohled na dopad takového zákona na celou společnost“.
Chci to ještě jednou zdůraznit, že tu nepředkládám žádný ucelený pohled (v případě zájmu může čtenář pročíst třeba „Introduction to a Debate: 'Marijuana: Legalize, Decriminalize, or Leave the Status Quo in Place?“). Onen zjištěný téměř poloviční růst domácího násilí ale není žádným detailem, naopak. To samé můžeme tvrdit o závěrech další čerstvé studie „A Study of the Effects of Legalization of Recreational Marijuana on Consumption of Cigarettes“, které sleduje vztah mezi legalizací marihuany a „běžným“ kouřením.
Ashutosh Bhave a B. P. S. Murthi v této studii mimo jiné píší: „Varujeme před uzákoněním používání marihuany, protože celonárodní růst nákladů zdravotní péče vyvolaný následnou vyšší spotřebou tabáku by mohl podle našich odhadů dosáhnout až 10 miliard dolarů. Takže může převýšit odhadované monetární přínosy legalizace marihuany“. A tento „monetární“ pohled je (snad nejen) pro mě až na druhém místě.
Mrzí mě, že když jsem tu minulý rok psal o finanční stránce konopných akcií a firem, nevěnoval jsem tomuto tématu větší pozornost (ani nyní tu přitom neřeším širší otázky typu umožnění svobodné volby a podobně, ale jen můj principiální pohled na odvětví a firmy samotné). Na druhou stranu podobné studie vznikají až nyní, kdy je k dispozici více dat. Vyznění těch výše zmíněných dalších komentářů nepotřebuje. Vybavuje se už jen ono varování pionýra slepých uliček Járy Cimrmana „Tudy ne, přátelé!“.