Dřívější zveřejňování ekonomických dat ze strany ministerstev mohou znejistit finanční trhy, pro něž jsou tyto údaje zásadní. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Tato praxe se podle nich v poslední době objevuje častěji. Naposled prozradila výsledky květnové nezaměstnanosti ve čtvrtek ve sněmovní debatě ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), ačkoliv tyto údaje měl podle plánu zveřejnit Úřad práce ČR až dnes dopoledne. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.
Dufek z ČSOB: Žádoucí je návrat ke standardu
Analytik ČSOB Petr Dufek zhodnotil, že čísla z úřadů práce, což není nic jiného než elektronická sjetina, má ministerstvo k dispozici mnohem dříve. Neměl by podle něj tedy být problém například upravit kalendář a zveřejňovat informace opět "standardně".
Marek z Delloite: Ať také ministerstva dodržují dobrou praxi
"Například v USA patří údaje o nezaměstnanosti mezi nejdůležitější makroekonomické statistiky pro akciové trhy, obchodování s dolarem i trhy s dluhopisy. Právě kvůli významu ekonomických dat a zajištění stejných podmínek pro všechny se používají předem oznámené kalendáře publikace dat a embargo pro tiskové agentury, aby nenastal dřívější únik informací," řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. Český statistický úřad tuto praxi používá, bylo by podle něj vhodné, aby podobná opatření měla a dodržovala také ministerstva zveřejňující citlivá data.
"Pravidla jsou pro všechny. Jsou proto, aby se dodržovala," souhlasil analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. Kalendář zveřejňování dat existuje proto, aby všichni zájemci (jiné orgány státu a samospráv, účastníci finančních trhů, novináři i veřejnost) měli stejné podmínky. Aby nemuseli neustále sledovat , a televizi, kdy který ministr něco zveřejní, dodal.
"Neumíte pracovat s daty ani je zveřejňovat"
"Vláda nejenže neumí s daty pracovat a vyhodnocovat je, ale dokonce i jejich zveřejňováním přilévá do již tak nervózní situace další nejistotu," míní ředitel společnosti Starteepo František Bostl. Pohled ratingových agentur či velkých západních investorů na ČR se podle něj může nyní měnit k horšímu. "Poslední roky se svým počínáním vzdalujeme vyspělým západním ekonomikám a více se přibližujeme rozvíjejícím trhům z východu. To může vést k horšímu přístupu k financování státu, a tím pádem k nárůstu nákladů státního dluhu, který nyní významně vzroste," podotkl.
Příkladem může být podle něho i rozpočtování ministryně financi Aleny Schillerové (za ANO). Ta při prezentaci plánovaného hospodaření státu podle Bostla aktuálně působí na zahraniční investory jako náhodný generátor čísel. "Byť je situace ohledně koronaviru nepřehledná, stát selhává ve sběru dat, a tím pádem nemůže činit adekvátní a správná rozhodnutí, natož je prezentovat. To podrývá stávající pozici ČR na finančním trhu," uzavřel.