Už od konce loňského roku se česká inflace pohybuje, s jednou výjimkou, nad hranicí tří procent. Ani srpen nebyl v tomto směru výjimkou. Inflace tentokrát podle očekávání poklesla o jednu desetinu procentního bodu, avšak nad trojkou nejspíš zůstane ještě několik měsíců. ČR tak bude dál patřit mezi země s nejvyšší inflací v rámci celé EU, a to i v době, kdy se ekonomika teprve vzpamatovává z koronarecese, výrazně klesají mzdové inflační tlaky a na poptávkovou inflaci může dokonce pomalu zapomenout.
Jedním z hlavních důvodů vysoké české inflace je letošní výrazné zvýšení spotřebních daní. Jen růst cen cigaret a alkoholu se sám o sobě podílí na inflaci z více než jedné čtvrtiny. O něco menší, přesto však viditelný dopad na inflaci mají v ČR dražší potraviny, jejichž ceny ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi rostou velmi svižným tempem. O měsíc dříve (novější čísla zatím nejsou kompletní) byl meziroční růst cen potravin v ČR v rámci celé EU čtvrtým nejvyšším. Před námi bylo jen Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Ve srovnání s většinou ostatních u nás citelně zdražovalo maso, vejce a ovoce. Proč tomu tak bylo, by bylo asi na trochu větší bádání, než je rychlé ranní zamyšlení nad aktuálním děním.
Tradičním inflací pohánějícím faktorem i tentokrát zůstalo bydlení. Jeho dopad na celkové inflační dění v ČR sice postupně klesá s tím, jak zmírňuje růst cen některých služeb, avšak i nadále zůstává třetím nejvýznamnějším proinflačním faktorem. A to zvlášť „díky“ svižně rostoucím cenám elektrické energie. A tak zatímco ve většině zemí Unie po recesi náklady na bydlení klesají, v ČR dál stabilně rostou. Uklidnit někoho může třeba to, že v Polsku nebo na Slovensku jsou na tom přece jen ještě z hlediska dynamiky o něco hůř.
S inflací nad trojkou můžeme počítat i pro příští měsíce a jak je vidět, takový vývoj je i v souladu s očekáváním centrální banky. Proto centrální bankéři budou moci na svém zářijovém zasedání konstatovat naplnění prognózy a ponechat jinak vše při starém. Nižší inflace bychom se však mohli dočkat už po novém roce. Nakonec totiž minimálně zafunguje vysoký srovnávací základ a vedle toho bychom mohli dokonce spatřit i snížení některých nákladů na bydlení. Zafunguje i slabší poptávka nebo zostřující se boj obchodníků o virtuální prostor. Už proto bychom se po delší době mohli alespoň na chvíli dočkat inflace začínající jedničkou.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna v průběhu včerejška dál ztrácela a přiblížila se až k úrovni 26,60 EUR/CZK, kde byla naposledy v polovině července. Averze k riziku, respektive znovu rozvinutí koronavirové nákazy, opět znejišťují nejen ekonomické výhledy ale vlastně i nálady investorů. Na druhou stranu se koruna zcela jasně odpoutala od citlivostního scénáře ČNB, předpokládajícího kurz na hranici 26 EUR/CZK a vrátila se zpět k tomu základnímu. Centrální bankéře, kteří zasedají už za necelé dva týdny, by takto slabší koruna spolu s celkovými výsledky ekonomiky měla poskytnout dostatek argumentů k neměnnosti stávající měnové politiky.
Zahraniční forex
ECB sice zůstává připravena použít všechny prostředky ke zrychlení inflace, ale euro těmito řečmi od posilování neodradí. Naopak výrok prezidentky ECB Lagardeové, že centrální banka necílí na měnový kurz, eurodolar v průběhu tiskovky včera odpoledne dále povzbudil, takže přeskočil hranici 1,19. Euro však svoje zisky neudrželo, což je výsledek pokračujícího nárůstu averze vůči riziku.
Ta je přitom přiživována i děním kolem brexitu. Tato kauza se vrací s blížícím se koncem roku zpět na stůl, přičemž může způsobovat nejen volatilitu libry, ale i eurodolaru. Situace se přitom při vyjednávání vyhrotila poté, co Londýn začal připravovat záložní plán pro britský vnitřní trh v situaci, kdy vyjednávání s EU selžou. Unie to ale vzala jako provokaci, která fakticky ohrožuje dřívější dohodu o irské hranici. Výsledkem je nyní ultimátum Bruselu vůči Londýnu, kdy EU požaduje, aby britská vláda stáhla do konce září návrh dotyčného zákona. Londýn, ale takový nátlak nemusí akceptovat, což libru (a s ní i částečně eurodolar) trápí.