Sněmovna v novele zákona o potravinách schválila návrh poslanců SPD, aby prodejny potravin o ploše nad 400 m2 musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku. Osm zemí EU podle Hospodářských novin přitom varovalo Česko, aby nezaváděla kvóty na podíl českých potravin v obchodech. Šlo by podle nich o diskriminaci zahraničních výrobků. Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek tento návrh už dříve označil za vítězství populismu.
Od příštího roku má povinná minimální kvóta činit 55 procent. Má postupně růst až na 73 procent v roce 2028. Zastánci kvót argumentují například tím, že i koronavirová krize ukázala, že je žádoucí, aby ČR byla soběstačnější v produkci potravin, které místní zemědělci dokážou vyrobit za stejných či nižších nákladů jako ti zahraniční.
"Pozměňovací poslanecký návrh hnutí SPD k vládní novele zákona o potravinách a tabákových výrobcích způsobí deformaci tuzemského trhu a může vést k zániku některých prodejců a nižší kvalitě potravin na trhu," vyjádřila se dnes Hospodářská komora s tím, že věří, že při jednání v Senátu budou diskriminační kvóty odstraněny.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) však vyzval poslance, aby byli trochu nacionalisty, pokud jde o české potraviny. Jako příklad uvedl, že když si dávají ve Sněmovně kávu, přidávají si do ní německé mléko, což podle něj dosvědčuje, že zákon je potřeba.
Před návrhem na zavedení kvót varovali poslance již dříve zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Návrh ale podporuje Agrární komora ČR. Podle ní se sortiment nesníží a nenavýší cena pro konečného spotřebitele.
Varováním pro poslance by měl být mj. případ Rumunska, které před několika lety nařídilo velkým maloobchodníkům nakupovat nejméně 51 % potravin od místních producentů a které kvůli hrozbě soudního řízení u Soudního dvora EU dané ustanovení předloni raději zrušilo, upozorňuje Hospodářská komora.
Neméně závažným problémem je také administrativní zátěž obchodníků a výrobců, jejichž povinností by bylo prokazovat původ zboží a surovin, dodává Hospodářská komora. Stát by tak podnikatelům svojí regulací naložil na bedra další desítky formulářů a riskuje, že řadu prodejců tím donutí k zavření jejich byznysu. „V některých aspektech rozumím argumentu, že jiné země provozují skrytý protekcionismus při dovozu potravin. Stejně tak rozumím, že je třeba podpořit domácí výrobce. Přijetí tohoto zákona však není tou správnou cestou,“ uzavírá prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Kvóta se nebude týkat maloobchodních prodejen do 400 metrů čtverečních a specializovaných prodejen. Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit ministerstvo zemědělství. Kvóty se mají týkat potravin, které se dají v ČR vyprodukovat. V mnoha případech v nich ale ČR není soběstačná, jde například o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso.
Nová povinnost se bude vztahovat třeba na vejce, med, květák, zelí nebo česnek. Spadat pod ni bude například čerstvé i chlazené maso hovězí, vepřové, skopové. Kvóta se bude vztahovat i na řepkový nebo slunečnicový olej, mléko, sýry nebo tvaroh.
Novela také předpokládá, že za prodej potravin dvojí kvality, tedy zaměnitelných s výrobky v jiných státech EU, ale s jiným složením, bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. Původní vládní návrh ale poslanci zmírnili tak, že bude muset jít o podstatně odlišné složení nebo vlastnosti. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován.
Zákaz prodeje potravin dvojí kvality kritizoval bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). Vadí mu na něm, že svaluje odpovědnost na prodejce za kvalitu zabaleného výrobku. Navržené pokuty jsou podle něj likvidační. "Kdyby se to takto použilo, tak můžeme zavírat jeden malý obchod za druhým," varoval.
Poslanci přijali pozměňovací návrh trojice poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, Josefa Kotta a Davida Pražáka, který umožní veřejným zadavatelům v zadávacím řízení zvýhodnit tuzemské potraviny. Veřejní zadavatelé budou moci stanovit jako podmínku účasti v řízení na dodávku potravin například místní nebo regionální potraviny z krátkého dodavatelského řetězce. "Veřejní zadavatelé tak budou moci dávat přednost sice dražším, ale zároveň kvalitnějším potravinám," uvádějí předkladatelé návrhu. Zvýhodnění v zakázkách se bude týkat i potravin z ekologického zemědělství.
Zdroj: ČTK, Hospodářská komora