Vláda schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 320 na 500 miliard korun. Návrh počítá nově s dopady daňových změn platných od počátku roku. Oznámila to ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Změnu rozpočtu navrhne ministryně schválit ve stavu legislativní nouze. Sněmovna by o návrhu měla jednat ve čtvrtek.
Celkové příjmy rozpočtu by letos měly být podle návrhu 1,39 bilionu korun a výdaje 1,89 bilionu korun. Příjmy by tak měly být proti schválenému rozpočtu nižší o 102,7 miliardy korun a výdaje vyšší o 77,3 miliardy korun.
"Patříme mezi země s nejnižším zadlužením a nejlepšími ratingy. Je naší povinností využít tohoto skvělého postavení a pokračovat v masivní podpoře ekonomiky. Ať už snižováním daní, nebo prostřednictvím programů přímé pomoci, kde jen v únoru a březnu vyplatíme 40 miliard korun," uvedla Schillerová.
Změny daní v podobě zrušení superhrubé mzdy, snížení zdanění, zvýšení slevy na poplatníka o 3000 korun a změně rozpočtového určení daní povedou podle dnešních informací ministerstva financí k poklesu příjmu rozpočtu o 89,5 miliardy korun.
Zamrazilová: Neopodstatněný
Podle oslovených ekonomů navrhovaný schodek 500 miliard korun je neopodstatněný. Současná ekonomická situace a nejnovější odhady vývoje ekonomiky by podle nich ospravedlňovaly schodek kolem 400 miliard korun.
Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové se přijetí daňového balíčku na konci loňského roku ukazuje v souvislosti se zvýšením schodku rozpočtu ještě více nezodpovědné, než se jevilo koncem loňského roku, kdy byla změna přijata. "Konsolidace veřejných financí je tak nyní ještě více v nedohlednu," uvedla.
Schodek 500 miliard korun považují ekonomové oslovení ČTK za neopodstatněný. Současná ekonomická situace a nejnovější odhady vývoje ekonomiky by podle nich ospravedlňovaly schodek kolem 400 miliard. Domnívají se, že stejně jako loni si ministerstvo financí vytváří rezervu pro případné zhoršení vývoje kvůli pandemii.
"Výše navrhovaného schodku je absurdní. Absolutně neodpovídá tomu, co jsme se o ekonomice dozvěděli od doby schválení původního schodku. Ekonomika je v lepším stavu, než ministerstvo předpokládalo při sestavování rozpočtu. Pro započtení prosincových daňových úprav by teď logicky mělo žádat nižší navýšení, než předpokládalo tehdy," uvedl analytik Petr Bartoň z Natlandu. "Návrh na zvýšení schodku na 500 miliard považuji za naprosto neadekvátní. Zvýšení schodku není podložené změnou makroekonomických předpokladů, které vycházejí z čerstvé predikce MF, kterou označil Výbor pro rozpočtové prognózy za realistickou," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Vláda počítá s propadem daňových příjmů téměř o 100 miliard
Ministerstvo financí v novele letošního státního rozpočtu čeká pokles daňových příjmů o 99,6 miliardy korun proti původně očekávanému výběru. Hlavní podíl na tom má schválený daňový balíček, který připraví státní rozpočet o 87,7 miliardy korun. Naopak vzrůst by měly příjmy rozpočtu z pojistného na sociální zabezpečení nebo z emisních povolenek. Celkové příjmy se proti původnímu plánu propadnou o 102,7 miliardy, naproti tomu celkové výdaje mají vzrůst o 77,3 miliardy korun. Stojí to v návrhu, který vláda předložila poslancům.
Nejvyšší propad ve výběru daní do rozpočtu očekává MF u daně z příjmů fyzických osob, a to téměř o 76 miliard. Vliv na to bude mít například výplata kompenzačního bonusu, tedy příspěvku podnikatelům a dalším osobám, na jejichž činnost dopadla protiepidemická opatření. Dopad na výběr bude mít také zrušení superhrubé mzdy, které by mělo všechny veřejné rozpočty, nejen ten státní, připravit o 78,5 miliardy korun.
O 450 milionů korun by měly klesnout příjmy ministerstva zahraničních věcí kvůli poklesu příjmů z vízové a konzulární činnosti. Naopak příjmy ministerstva práce z pojistného za sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se mají zvýšit o 13,4 miliardy korun. Důvodem je podle MF aktualizace makroekonomické prognózy i vyšší objem příjmů v loňském roce.
O 3,5 miliardy korun zvýšilo MF odhad příjmů ministerstva životního prostředí z prodeje emisních povolenek. Zdůvodňuje to hlavně nárůstem jejich ceny. U ministerstva dopravy se snižují příjmy o 25 miliard korun vlivem poklesu příjmů z programu Facilita na podporu oživení a odolnosti. O 43 milionů klesnou í příjmy Úřadu pro civilní letectví, a to kvůli tíživé situaci v letecké dopravě. Ministerstvo kultury by mělo dostat přidáno půl miliardy korun na provoz příspěvkových organizací.
Výdaje ministerstva zdravotnictví se mají zvýšit o osm miliard. Z toho sedm miliard je určeno na objednávky vakcín proti covid-19. Původně vyčleněná částka v loňském roce, která činila 1,925 miliardy korun, už podle MF nestačí. Na projekt Chytrá karanténa se navyšují výdaje o 400 milionů. Dalších 600 milionů je určeno na kompenzaci daňových povinnosti fakultních nemocnic, které se vláda loni rozhodla oddlužit. Nemocnice musely tento příspěvek zaúčtovat do výnosů a tím jim vzrostl i hospodářský výsledek a základ daně.
Novelu státního rozpočtu má Sněmovna projednávat ve čtvrtek ve zkráceném jednání. Už ve středu se jí má zabývat rozpočtový výbor.
Navržené změny ve výdajích kapitol státního rozpočtu, údaje v mld. Kč
| Ministerstvo práce a sociálních věcí |
709,59 |
4,845 |
714,435 |
| Ministerstvo průmyslu a obchodu |
46,966 |
4,61 |
51,576 |
| Ministerstvo kultury |
15,349 |
0,5 |
15,849 |
| Ministerstvo zdravotnictví |
10,038 |
8 |
18,038 |
| Technologická agentura ČR |
4,926 |
0,39 |
5,316 |
| Státní dluh |
47,982 |
4,872 |
52,854 |
| Všeobecná pokladní správa |
236,948 |
54,06 |
291,008 |
| CELKEM |
1808,336 |
77,277 |
1888,613 |
Kompenzační bonus: Kolik a pro koho
Příjmy také negativně ovlivní výplata nového kompenzačního bonusu, která přijde státní rozpočet v únoru a březnu podle ministerstva na 18 miliard korun.
Nový zákon o kompenzačním bonusu by již neměl být navázán na nouzový stav. Předloha, kterou dnes vláda také schválila, počítá s tím, že podpora bude zaměřena na firmy a podnikatele, u kterých klesly v rozhodném období tržby o 50 a více procent. Navíc zákon zvyšuje denní příspěvek z 500 na 1000 korun. Nový systém kompenzací je postaven podle dřívějšího vyjádření ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) i na pokračování programu Antivirus nebo příspěvku 500 Kč denně na zaměstnance. Podle nedělního vyjádření Havlíčka by nový plošný systém kompenzací měl bez záruk čítat 20 až 25 miliard korun měsíčně.
V případě výdajů novela podle ministerstva financí počítá s 37 miliardami korun na podporu podnikání v podobě nového programu na podporu podnikatelů spočívajícího v platbách za zaměstnance, programu Antivirus, programu pomoci podnikatelům v gastronomii, programu na podporu lyžařských středisek a veletrhů.
Novela dále počítá s uvolněním 12,2 miliardy korun na odměny zdravotníkům za nasazení při druhé vlně pandemie, pokrytím nákladů na testování přítomnosti viru ve školách za 3,8 miliardy korun nebo sedmi miliardami korun na nákup vakcín. Zároveň novela o 2,7 miliardy zvyšuje výdaje určené na přídavky na děti a o 1,7 miliardy korun půjde více na aktivní politiku zaměstnanosti.
Za celý loňský rok ovlivněný dopady pandemie skončil státní rozpočet v rekordním schodku 367,4 miliardy korun. Rozpočet na loňský rok, který schválila Sněmovna, počítal s deficitem 500 miliard korun, poslanci ho na návrh vlády třikrát zvýšili kvůli dopadům epidemie koronaviru z původních 40 miliard korun.
Za první měsíc roku skončilo hospodaření státního rozpočtu ve schodku 31,5 miliardy korun. Šlo o nejvyšší lednový schodek od vzniku ČR.