Hlavní událostí včerejšího dne bylo pro trhy nepochybně zasedání ECB, které mělo ukázat naplňování nedávno oznámené nové strategie v praxi. A nešlo pouze o dříve avizovaný symetrický cíl ve výši dvou procent, který v podstatě znamená zvýšení původního inflačního cíle o několik desetin procentního bodu, ale také o posuzování jeho plnění.
Zjednodušeně řečeno, ECB dává najevo, že svůj inflační cíl bere velmi vážně, ale než se rozhodne k akci (myšleno obratu o 180 stupňů), chce mít jistotu o jeho střednědobém naplnění. To konkrétně znamená, že nechce pouze vidět, jak se inflační prognóza někde v dáli na konci horizontu přibližuje požadovaným dvěma procentům. K obratu kormidla má být zapotřebí dosažení dvojky dostatečně v předstihu před koncem prognózované doby a rozhodně k tomu nebude stačit jen nějaké krátkodobé dosažení či přestřelení dvouprocentní hranice. Suma sumárum dává ECB najevo, že uvolněnou měnovou politiku může aplikovat déle, než se mnohým mohlo zdát. Stačí se podívat, jak úspěšná byla se svým měnovým cílem v předchozích letech, respektive jak těžké bylo i za použití nekonvenčních nástrojů vybudit v eurozóně vůbec nějakou inflaci.
Zajímavé nebylo pouze vysvětlení samotného nového přístupu, k němuž se šéfka ECB během konference několikrát vracela. Trhům jistě neunikly záměry ohledně podpůrného programu PEPP zavedenému loni v reakci na pandemii. Jeho objem (1,850 bilionů EUR) se sice nemění, avšak má pokračovat minimálně do března příštího roku. Uzavření programu je podmíněno odezněním pandemie, a proto samotné slovo „minimálně“ dává jasný prostor pro případné prodlužování tohoto nástroje, který má navíc v tomto čtvrtletí sehrávat daleko větší roli než dříve. Pokračovat má i „tradiční“ kvantitativní uvolňování v rozsahu 20 mld. EUR měsíčně, stejně jako reinvestice splatných dluhopisů.
Byť na rozdíl od samotné strategie byly další záměry ECB schváleny jen většinově, nic to nemění na faktu, že celkové vyznění červencového zasedání zůstává silně holubičí a naznačuje, že měnová expanze zdaleka hned tak neskončí. ECB tak nepochybně ještě více posílí svoji věřitelskou roli vůči zemím eurozóny, jejichž dluhy jako celku překonaly hranici 100 % HDP, byť stovkovou hranici zatím překračuje „pouze“ sedm zemí (včetně Itálie se 160 % a Francie se 118 %). Vyznění včerejší zasedání ECB je tedy dobrou zprávou pro dluhopisový trh.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Koruně se včera dopoledne pokusila atakovat hranici 25,60 EUR/CZK. Nakonec se však stabilizovala těsně nad ní a k dalším ziskům jí už nepomohla ani holubičí ECB. Na trzích stále panuje zvýšená averze k riziku podporovaná negativními zprávami o šíření delta varianty i v docela proočkovaných zemích, a tak jinak pozitivní domácí zprávy nebo jinak povzbudivé impulsy zůstávají tak trochu stranou.
Domácí kalendář je pro dnešní den prázdný, a tak tím hlavním, co bude i nadále hýbat korunou, budou zahraniční události. Konkrétně může jít o indexy nákupních manažerů za eurozónu a speciálně za Německo, které naznačí, jak se tamní průmysl (ne)vypořádává s nedostatkem komponent a drahými surovinami. Zajímavý bude nepochybně i předběžný výsledek u rozvolněných služeb, které by měly hladce vykompenzovat zabržděný průmysl.
Zahraniční forex
Silně holubičí vyznění včerejší zasedání ECB (viz úvodník) se podepsalo i na kurzu eurodolaru, který se sestoupil viditelněji pod hranici 1,18. Pro střednědobý výhled eura však každopádně příslib ECB nezvyšovat do té doby, dokud prognózovaná inflace bude zřetelně a udržitelně na 2% procentním cíli není pozitivní. Krátkodobě se pozornost začne přesouvat k zasedání Fedu, které je příští středu a může být z řady důvodů zajímavé. Nicméně ještě předtím budou důležité i dnešní index podnikatelské nálady z eurozóny (PMI), které naznačí, jak optimisticky vstoupila západoevropské ekonomika do třetího kvartálu a zda se na podnikatelském sentimentu (především ve službách) nějak negativně podepisuje strach z šířící se covidové delta varianty, či stále převažuje optimismus hnaný rozvolněním.
Z emerging markets dnes stojí za pozornost očekávané zvýšení základní úrokové sazby ze strany ruské centrální banky. Čeká se, že centrální banka zvedne sazby o 100 bazických bodů na 6,50 %. Rubl v očekávání růstu sazeb přitom prakticky celý týden posiluje.