Kdyby nebyla rozpočtová politika vlády tak rozpínavá, nemusel by být růst sazeb tak výrazný. Vyplývá to z dnešního vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka na tiskové konferenci po jednání bankovní rady. Rada dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997.
"Obecně se to spojit dá, že kdyby byla fiskální politika méně expanzivní, tak by zvýšení nemuselo být tak výrazné," uvedl Rusnok na tiskové konferenci týkající se vlivu rozpočtové politiky na rozhodování bankovní rady ČNB.
"Nemáme výraznější výhled, že by došlo ke konsolidaci fiskální (rozpočtové) politiky ve smyslu toho, že rozpočtová politika generuje výrazné deficity v době viditelného a výrazného ekonomického růstu. Tak je jasné, že to přispívá k určitému proinflačnímu prostředí a může to nepřímo ovlivňovat i naše rozhodování ve smyslu výhledu na přísnější nastavení měnových podmínek," uvedl guvernér.
Dodal, že rada ČNB si je vědoma, že plány rozpočtové politiky, i vzhledem k volbám, nemá příliš vzdálený výhled vývoje. "Nicméně ten rok dva se z toho dá vypozorovat," uvedl.
Rusnok dále upozornil, že optimální tempo růstu české ekonomiky, tzv. potenciál růstu ekonomiky, při které ještě nevznikají nerovnováhy, je mezi 2,5 až třemi procenty. "V příštím roce tak budeme už mírně nad potenciálem, a to nahrává vzniku nerovnováh, z nichž jednou z nich může být i nárůst inflace. Jestliže za této situace fiskální politika počítá s výraznými schodky, tak v tomto smyslu zůstává poměrně expanzivní," uvedl.
Letošní schválený schodek státního rozpočtu činí 500 miliard korun. Podle nedávného vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) ale rozpočet za celý rok skončí se schodkem zhruba 400 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok vláda schválila schodek 376,6 miliardy korun.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) považuje za příčinu inflace v Česku nedostatek surovin, materiálů, zboží i lidské práce. Na twitteru uvedla, že řešení situace nevidí v navyšování sazeb. Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997.
"Příčinou inflace je nedostatek surovin, materiálů, zboží i lidské práce," uvedla Schillerová na twitteru. Řešení nevidí v navyšování sazeb, doplnila. "Aktuálně nepotřebujeme dusit ekonomiku striktním dodržováním učebnicových pouček," míní. Sdílela současně rozhovor serveru Seznam Zprávy s investorem Radovanem Vávrou, podle kterého nepovede zvýšení sazeb k žádanému efektu, tedy zpomalení ekonomiky, protože příčinou inflace je nedostatek materiálů či zboží.
Skutečné inflační tlaky mají globální charakter, konstatovala. "Restriktivní kroky ČNB na ně nemají žádný vliv. Na peněženky Čechů bohužel vliv mít budou," míní. Obsluhy státního dluhu se naopak krok nedotkne. "Naopak, naše likvidita získaná výhodným předfinancováním v prvním čtvrtletí bude úročena dvojnásobně, není důvod měnit ani výdaje pro rok 2022. Nečekáme výrazný dopad ani u dlouhodobých výnosů," řekla.
Ministryně později na twitteru dodala, že rozhodnutí ČNB podle ní "přehodilo výhybku hospodářské politiky ČR na kolej typickou pro rozvojové země". "Zatímco centrální banky ve vyspělém světě podporují růst a životní úroveň, ta naše zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně," uvedla.
Ministryně Schillerová minulý týden uvedla, že očekávané zvyšování úrokových sazeb není šťastné s ohledem na to, že návrh státního rozpočtu na příští rok již počítá se zahájením konsolidace veřejných financí. Citelně podle ní zdraží obsluhu státního dluhu, stoupne tlak na růst mezd a zkomplikuje soukromé investice. Dnes uvedla, že nevidí v navyšování sazeb řešení inflace.