Banky budou odvádět více peněz do rezerv na ochranu úvěrového trhu. Česká národní banka (ČNB) zvýšila od ledna 2023 takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy na dvě procenta. O rozhodnutí bankovní rady dnes informovala centrální banka v tiskové zprávě. V srpnu rada ČNB zvýšila s platností od října 2022 rezervu na 1,5 procenta, předtím ji v květnu zvýšila s platností od července 2022 na jedno procento. Aktuálně je uplatňovaná sazba 0,5 procenta. Banka dnes také zpřísnila s platností od dubna 2022 limity pro poskytování hypoték. Přitom konstatovala, že ceny bytů byly ve druhém letošním čtvrtletí nadhodnoceny téměř o 25 procent a u investičních bytů o více než 30 procent.
Sazba proticyklické kapitálové rezervy platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva i obchodníky s cennými papíry.
"Tímto zvýšením sazby proticyklické kapitálové rezervy jsme se vrátili k jejímu nastavení před začátkem pandemie. Reagujeme tím na zjištění, že banky mají ve svých bilancích poměrně hodně úvěrů, které se časem mohou ukázat ztrátovými," uvedl poté na tiskové konferenci guvernér ČNB Jiří Rusnok. Finanční sektor v ČR si i v průběhu roku 2021 zachoval vysokou odolnost vůči nepříznivým šokům. Míra nejistoty ohledně dalšího vývoje pandemie i ekonomiky však zůstává vysoká a vyžaduje vysokou míru obezřetnosti při řízení bilancí, rizik i kapitálu včetně dividendové politiky, uvedla ČNB v tiskové zprávě.
"Odložená účinnost tohoto kroku dává ČNB prostor pro flexibilní přístup v případě neočekávaných nepříznivých šoků," sdělila také centrální banka. Zároveň konstatovala, že v případě pokračování rychlé dynamiky poskytování úvěrů v soukromém nefinančním sektoru a zvyšování rizik v bilanci bankovního sektoru a jeho rostoucí zranitelnosti je rada připravena přistoupit k dalšímu zvyšování této sazby. Naopak v případě, že se ekonomická situace opět zhorší, je připravena sazbu postupně snížit, případně rezervu zcela rozpustit.
Přísnější limity na hypotéky
Pokud jde o nejnověji upravené limity pro poskytování hypoték, poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) dnes ČNB snížila na 80 procent z předchozích 90 procent. Zároveň obnovila další příjmové limity pro poskytování hypoték. Limit ukazatele DTI, tedy celkový dluh žadatele vyjádřený v násobcích jeho čistého ročního příjmu, bude od dubna 8,5. Pro mladé do 36 let pak bude 9,5. Limit ukazatele DSTI, tedy poměr mezi celkovou výší měsíčních splátek dluhu žadatele o úvěr a jeho čistým měsíčním příjmem, bude 45 procent. U mladých to bude 50 procent.
„Bankovní sektor jako celek se v průběhu letošního roku při poskytování hypotečních úvěrů vrátil ke značně uvolněným standardům. Takto uvolněné standardy jsme naposledy pozorovali v roce 2018, než byly poprvé zavedeny limity příjmových ukazatelů. S ohledem na tuto skutečnost i na přetrvávající nadhodnocení cen bydlení považujeme za nezbytné nastavit přísnější parametry pro poskytování hypoték, tj. nastavit limity ukazatelů LTV, DTI a DSTI na obdobných úrovních jako před počátkem pandemie. Cílem je bránit nárůstu zranitelnosti bankovního sektoru,“ uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Nová zákonná úprava připouští, že 5 procent všech nově poskytnutých hypoték nemusí doporučované limity ukazatelů DTI a DSTI splňovat, pokud je poskytovatel hypotéky přesvědčen, že žadatel daný úvěr v budoucnu bez problémů splatí.
„Poskytování úvěrů s velmi vysokými hodnotami DTI a DSTI jsme nepozorovali u všech bank. Hrozilo však, že dosud opatrnější banky budou na možnou ztrátu svého tržního podílu reagovat uvolněním standardů podobných těm u jejich agresivnějších konkurentů,“ upozornil ředitel sekce finanční stability ČNB Jan Frait.
"Zavedení limitů v minulosti vedlo ke zrychlení objemu nově poskytnutých hypoték s cílem si hypotéku pořídit ještě za výhodnějších podmínek. I z toho důvodu guvernér J. Rusnok doporučil, aby tyto parametry již začaly instituce neformálně dodržovat ihned, ačkoli formální platnost je až od dubna příštího roku z důvodu znění zákona," uvedl v komentáři hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Snaha o urychlení případné žádosti o hypoteční úvěr ze strany některých domácností byla podle něj tažena v minulých měsících již očekávaným zvyšováním úrokových sazeb, "proto by nové zpřísnění hypoték nemuselo vést k takovému „předzásobení“, jako jsme viděli například v závěru roku 2018".
ČNB utahuje politiku měnovou zvyšováním úrokových sazeb, "k čemuž se nyní přidává intenzivněji i politika makroobezřetnostní, která bude působit v obdobném směru a bude také ochlazovat některé části ekonomiky, zejména trh bydlení", poznamenal také ekonom. Důvody zpřísňování makroobezřetnostní politiky však nesouvisí se snahou ČNB korigovat trh bydlení, ale zabránit tomu, aby bankovní sektor poskytoval více rizikové úvěry, které by mohly v budoucnu snížit jeho odolnost.
Zdroje: ČNB, ČTK, ČBA