Evropská komise navrhuje do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropský blok podle ní v rámci šestého balíku protiruských sankcí rovněž odpojí od mezinárodního platebního systému SWIFT největší ruskou banku Sberbank a dva další bankovní domy. Aby sankce vstoupily v platnost, musí je jednomyslně schválit členské země. Podle diplomatů se čeká diskuse o ropném embargu. Maďarsko a Slovensko, které je odmítají podpořit, mají podle unijních činitelů dostat výjimku na dovoz ropy v příštím roce. Návrh budou dnes probírat velvyslanci členských zemí. Česko je připraveno podpořit zákaz dovozu ruské ropy do EU, pokud bude mít odklad do té doby, než bude navýšena kapacita ropovodů, které mohou do ČR ropu dopravit, řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Fiala: #Česko podpoří zákaz #dovoz ruské #ropa, pokud bude mít odklad - https://t.co/N0AI30Ec0Q pic.twitter.com/OeIeQJdK0y
Evropská komise chce rovněž potrestat představitele ruské armády odpovědné za zvěrstva proti civilistům v Buče a za útok na Mariupol. Trojice ruských státních televizí šířících kremelskou propagandu má mít zakázáno vysílat v unijních zemích.
Podle von der Leyenové je cílem sankcí stejně jako v případě předchozích postihů omezit možnosti režimu prezidenta Vladimira Putina pokračovat v agresi proti Ukrajině.
"Putin chtěl vymazat Ukrajinu z mapy. Rozhodně neuspěje. Naopak, Ukrajina povstala v jednotě. A nyní se potápí jeho země, Rusko," prohlásila von der Leyenová, podle níž má nový sankční balík dále oslabit ruskou ekonomiku a znemožnit její modernizaci.
"Do šesti měsíců ukončíme dodávky ruské ropy a do konce roku (dodávky) rafinerských produktů," uvedla von der Leyenová po potlesku na půdě Evropského parlamentu. "Některé členské jsou na ruské ropě silně závislé, my to ale prostě musíme udělat," podotkla. Má to maximalizovat tlak na Rusko, ale zároveň minimalizovat vedlejší účinky na členské státy a partnery po celém světě. "Abychom pomohli Ukrajině, musíme zajistit, že naše ekonomika zůstane silná," uvedla také šéfka EK.
Cena severomořské ropy Brent po oznámení rostla o více než 3 procenta na 108,6 USD/b. Americká WTI přidává zhruba podobně na 106,08 USD/b.
Návrh budou dnes probírat velvyslanci členských zemí, které v této věci stejně jako v případném pozdějším embargu na ruský plyn nemají jednotný postoj. Zástupci Budapešti a Bratislavy dávali ještě v úterý najevo, že nejsou odstřižení od ruské ropy připraveni podpořit a podle unijních zdrojů se jim má dostat výjimky z embarga pro příští rok. O dodatečných podmínkách však chtěli jednat i vládní politici dalších zemí východního křídla unie včetně Česka.
Síkela: V návrhu není vše
Český ministr průmyslu Jozef Síkela dnes uvedl, že v šestém balíku evropských sankcí chybí mechanismus distribuce v souvislosti s případným zákazem dovozu ruské ropy do Evropské unie. Kabinet o dalším balíku protiruských postihů bude hovořit. V pondělí Síkela (za STAN) uvedl, že Česko je za určitých okolností ochotno podpořit ukončení dovozu ruské ropy do konce letošního roku. Patří také k velké většině unijních zemí, které nadále nechtějí platit za ruský plyn v rublech, jak požaduje Moskva.
"Návrh teď zkoumáme. Není v něm úplně všechno, co jsem požadoval. Dnes o tom budeme jednat na vládě," řekl Síkela. "Řešíme celou řadu věcí, abychom spravedlivě rozdistribuovali ten dopad napříč Evropou," uvedl. Dodal, že v návrhu chybí mechanismus distribuce v případě nedostatků na evropském trhu.
Německo bere nejvíc
Podle Mezinárodní energetické agentury IEA vyváží Rusko do Evropy zhruba polovinu svého exportu ropy a ropných produktů, jedná se o 2,2 milionu barelů ropy a 1,2 milionu barelů ropných produktů denně. Moskva je tak největším dodavatelem ropy do Evropské unie, podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat za rok 2021 zajišťovala téměř čtvrtinu celkových dodávek této suroviny.
Největším evropským kupcem ruské ropy je Německo, které loni odebíralo denně 555.000 barelů této suroviny a podíl Ruska na jeho spotřebě přesáhl třetinu. V Polsku, které podobně jako Německo využívá severní trasu ropovodu Družba, loni činil podíl ruské ropy přes 60 procent.
Mnohem závislejší jsou ovšem na ruské ropě země ležící u jižní větve Družby, jako jsou Slovensko nebo Maďarsko. Jejich rafinerie navíc nejsou v současnosti schopné zpracovávat jinou než ruskou ropu, obě země ale mají podle unijních činitelů dostat výjimku na dovoz ropy z Ruska v příštím roce.
Slovensko s návrhem souhlasí, ale s podmínkou
Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík dnes novinářům řekl, že jeho země s návrhem souhlasí, požaduje však tříleté přechodné období. Mluvčí maďarské vlády zase podle agentury AFP prohlásil, že návrh nedává "žádné záruky energetické bezpečnosti Maďarska". Záměr vyjednávat o výjimce dala dnes najevo také bulharská vláda.
O dodatečných podmínkách chtějí jednat i vládní politici dalších zemí východního křídla unie včetně Česka. Podle Síkely je problém, že návrh sankcí nepopisuje způsob, jak se bude v rámci EU distribuovat ropa, pokud jí kvůli embargu bude nedostatek.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že jeho země nebude hlasovat pro žádné sankce, "které by znemožnily přepravu zemního plynu nebo ropy z Ruska do Maďarska". "Je to jednoduché: dodávky energie do Maďarska nemohou být ohroženy. (...) "V současné době je pro Maďarsko a jeho ekonomiku fyzicky nemožné fungovat bez ruské ropy," uzavřel.
Maďarský MOL již podle svého CEO podnikl přípravné kroky na možné unijní embargo. Pokud MOL nebude nadále smět dovážet ruskou ropu, zvýší podle něj dodávky po moři. Strategické zásoby této firmy a Maďarska budou také zajišťovat spotřebu na několik měsíců. Využití ropy z neruských zdrojů by kvůli technologickým problémům snížilo produkci rafinerií MOLK v Maďarsku o pětinu a její slovenské divize o 40 procent, uvedl také ředitel, ktreého v ranním komentáři citovali analytici Patrie.
Další státy zatím výhrady nevyslovily. Německý ministr hospodářství Robert Habeck, jehož země je objemově největším odběratelem ruské ropy v EU, dnes označil přechodnou dobu do konce roku za dostatečně dlouhou.
Co je ještě v balíku
Podle zdroje agentury Reuters EU navrhla potrestat sankcemi ruské banky Credit Bank of Moscow a Ruskou zemědělskou banku. Mimo seznam potrestaných bankovních domů zůstává Gazprombank, na jejíž účet mají podle Putinova nařízení unijní země převádět peníze za ruský plyn.
Do návrhu šestého balíku Komise také vpravila zákaz nemovitostních transakcí s ruskými občany a entitami, uvedl Bloomberg. Podle návrhu by se měl týkat mj. vlastnických práv na nemovitý majetek na území unie.
Zdroje: ČTK, Reuters, Euractiv, Patria.cz, Bloomberg