Píše se rok 2018 a americký prezident Donald Trump na půdě OSN hřímá, že se Německo může stát totálně závislé na ruských energetických zdrojích, pokud okamžitě nezmění kurz. V sále poslouchá německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas, který na Trumpova reaguje pobaveným úsměvem.
Píše se rok 2022 a ruský dodavatel plynu Gazprom rozesílá svým hlavním zákazníkům dopisy, v nichž jim píše, že z důvodu “zásahu vyšší moci” nebude schopen dodávat plyn. Pokud k tomu dojde a příští týden, měsíc a čtvrtletí nezačne plyn z důvodu “vyšší moci” po pravidelné odstávce plynovodu Nord Stream I do Německa opět proudit, tak se naplní Trumpova varování a největší evropská ekonomika bude mít problém (a my s ní). Pokud na tento černý scénář dojde, německá ekonomika se nevyhne těžkému útlumu, který bude vyvolán racionalizací spotřeby.
Podle Německé asociace pro energetický a vodní průmysl jsou sice průmyslové a chemické podniky schopny během roku snížit spotřebu plynu o 8 %, resp. 4 %, to však nemůže stačit. Průmysl sám o sobě reprezentuje 37 % německé spotřeby plynu, takže pokud při zavřených ruských plyno-trubkách budou preferovány dodávky pro domácnosti (ze zásobníků či z alternativních zdrojů), na přídělový systém v nějaké podobě dojde. Například Bundesbank v takovém případě odhaduje, že německá ekonomika by oproti základnímu makro-scénáři poklesla o 2 % ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku a v prvním čtvrtletí roku 2023 dokonce o 8 %!
Pokud by na něco takové došlo a německý HDP by vinou zastavených dodávek plynu skutečně během dvou kvartálů propadl agregovaně třeba o 10 %, tak by to byl samozřejmě pořádný šok. V takovém případě by se dalo očekávat, že se vyrojí řada moudrolínů, kteří začnou trousit klišé o tom, že německá ekonomika potkala další černou labuť. Ale tady by Nassim Talleb (autor tohoto konceptu) opravdu hrubě nesouhlasil. Hospodářský kolaps vyvolaný budovanou dlouhodobou závislostí na nevypočitatelném obchodním partnerovi nemůže být černou labutí. Těmto nepříjemnostem se šlo alespoň částečně vyhnout. Koneckonců o tom by mohli vyprávět další naši sousedé - Poláci. Ti na německo-ruskou družbu nedali a raději budovali LNG terminál a plynovod do Norska.
TRHY
Koruna
Koruna včera mírně ztrácela a dostala se nad 24,50 EUR/CZK, stále se jí však daří držet větší část dobytých pozic z posledních dvou týdnů. Při absenci významnějších makro čísel vyčkává korunový trh zejména na komentáře centrální bankéřů k dalším krokům ČNB. Zvláště zvědavý je přitom na komentáře trojice nových členů bankovní rady (Frait, Kubelková a Zamrazilová) s ohledem na jejich nečitelnosti.
Eurodolar
Pokles averze k riziku spojený se začátkem kvartální výsledkové sezóny prospěl eurodolaru, který dokonce atakoval hodnotu 1,02 EUR/USD. Nicméně strach z toho, že Rusko již neobnoví dodávky plynu skrze plynovod Nord Stream I vrátil riziko do hry a euro je opět pod mírným tlakem. Trh ale evidentně vyčkává na čtvrteční zasedání, které může být pro eurodolar klíčové (viz dnešní FX Strategie).