Energetická skupina zahájila odchod z Turecka. Podepsala smlouvu o prodeji svého padesátiprocentního podílu ve společnosti Akcez. Transakci ještě musí schválit turecké úřady, vypořádání transakce je také podmíněno sjednáním bankovního financování. Prodej podílu v Akcezu je součástí strategického záměru zbavit se části aktiv na vybraných trzích a soustředit se na dekarbonizaci svého výrobního portfolia a rozvoj obnovitelných zdrojů a moderních energetických služeb v Česku a v Evropě.
Společnost Akcez vlastní společně s tureckým partnerem Akkök Holding. Kupujícími jsou turecká společnost Torunlar Enerji Sanayi ve Ticaret a Başkent Dogalgaz Dagitim Gayrimenkul Yatirim Ortakligi z Torunlar Group. Pod Akcez spadají tři dceřiné společnosti, které se věnují distribuci elektřiny, prodeji energií a energetickým službám.
Prodejní proces zahájil ve spolupráci se svým partnerem Akkök loni v létě po otestování předběžného zájmu potenciálních investorů. Po předložení závazných nabídek se dohodnul na podmínkách prodeje svého padesátiprocentního podílu v Akcezu tureckému investorovi Torunlar Group. Akkök v projektu zůstává. Transakci ještě musí v Turecku schválit antimonopolní úřad a energetický regulátor. Pro dokončení transakce je rovněž důležité vyjednat podmínky refinancování stávajícího úvěru. Poradcem pro prodej byla mezinárodní investiční banka a turecká investiční banka Iş Yatirim.
Torunlar Enerji Sanayi ve Ticaret je turecká investiční holdingová společnost a majoritní vlastník společnosti Başkent Dogalgaz Dagitim Gayrimenkul Yatirim Ortakligi. Başkentgaz je druhý největší distributor plynu v Turecku, veřejně kotovaný na istanbulské burze. Obě jmenované společnosti jsou součástí Torunlar Group.
Na turecký trh vstoupila skupina v roce 2009. V rámci privatizace turecké energetiky ve stejné době do země vstupovali i další hráči, jako například , či . Distribuční společnost Sakarya Elektrik Dagitim (SEDAS), jako hlavní dceřiná společnost Akcez, má zhruba dva miliony odběrných míst a spravuje 60.000 kilometrů distribučních sítí. Prodejní společnost Sakarya Elektrik Perakende Satis (SEPAŞ) dodává elektřinu 1,8 milionu zákazníků. Společnost Sepaş Akilli Çözümler (Sepaş Smart Solutions) založená v roce 2021 poskytuje služby v oblasti energetické účinnosti.
Skupina je v Turecku činná i v rámci další joint venture společnosti Akenerji Elektrik Üretim. Ta se primárně zabývá výrobou elektřiny z obnovitelných a plynových zdrojů. Podle informací na webu spoluvlastní v Turecku devět elektráren o celkovém instalovaném výkonu 1224 MW. Portfoliu dominuje paroplynová elektrárna Egemer o instalovaném výkonu 904 MW a sedm vodních elektráren o instalovaném výkonu 288,9 MW. Výkon větrných elektráren činí 28,2 MW.
Loni dokončil prodeje bulharských a rumunských aktiv. Za prodej bulharských aktiv zaplatila kupující bulharská finanční společnost Eurohold 335 milionů eur (před rokem asi 8,6 miliardy korun). Divestiční proces v Bulharsku začal už v roce 2017 prodejem odstavené uhelné elektrárny Varna. Celkový prodej v Bulharsku překročil hodnotu deset miliard korun. Cenu prodeje aktiv v Rumunsku firmy neuvedly, analytici dříve odhadovali, že za prodej získal 25 až 30 miliard korun. vstoupil na bulharský trh v roce 2004, na rumunský o rok později.
Čistý zisk skupiny loni byl 9,9 miliardy korun, meziročně o 81 procent více. Po očištění o mimořádné vlivy zisk naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy korun. vlastní ze 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí, zbytek drží soukromí akcionáři.
Země, ve kterých skupina ČEZ ukončila či ukončuje své aktivity:
Albánie - ČEZ vstoupil do Albánie v roce 2009, kdy koupil 76procentní podíl v tamním distributorovi CEZ Shpërndarje zhruba za 102 milionů eur (asi 2,7 miliardy Kč). V lednu 2013 ale albánský regulační úřad české firmě odebral licenci s odůvodněním, že nezajistila dovoz elektřiny a neinvestovala do rozvodné sítě. Do vedení distributora dosadil státního administrátora, čímž ČEZ ztratil nad firmou kontrolu. Česká společnost kvůli tomu vyvolala arbitrážní řízení s Albánií, které v červnu 2014 ukončila dohoda o narovnání. České firmě dohoda přiřkla 100 milionů eur, tedy částku zhruba odpovídající investici do nákupu společnosti CEZ Shpërndarje. V souvislosti s tím se ČEZ z Albánie stáhl. Bez rozsudku skončily soudy v Albánii i v ČR kvůli údajné korupci.
Bulharsko - ČEZ se v Bulharsku věnoval především distribuci a prodeji elektřiny, provozoval tam rovněž fotovoltaickou elektrárnu Orešec (s instalovaným výkonem 5,0 MW) a poskytoval energetické služby. ČEZ v sedmimilonovém Bulharsku obsluhoval přibližně tři miliony zákazníků. Aktivity koordinovala společnost CEZ Bulgaria. ČEZ na tamní trh vstoupil v roce 2004, kdy tři bulharské distribuční firmy koupil za 281,5 milionu eur. ČEZ dokončila prodej svých bulharských aktiv loni v červenci, kupující bulharská finanční společnost Eurohold jí zaplatila 335 milionů eur (asi 8,6 miliardy korun). Odchod ČEZ z Bulharska začal už v roce 2017 prodejem odstavené uhelné elektrárny Varna. V mezinárodní investiční arbitráži, kterou společnost ČEZ vede proti bulharskému státu od roku 2016, firma podle mluvčího pokračuje. ČEZ se ze země rozhodl odejít kvůli přetrvávajícím sporům s místními úřady.
Na tomhle spravedlivém a solidárním výstřelu z Aurory z dílny @P_Fiala @Zbynek_Stanjura je nejsmutnější to, že je to argumentačně nespravedlivý faul a vyšší cash si lze legálně vzít jen z mimořádné divi #ČEZ. Jestli jde @ODScz o to jen “obrat” minority čez, pak jsou to chudáci.. pic.twitter.com/2ZFONaMbOI
Turecko - ČEZ zahájila odchod z Turecka. Čerstvě podepsala smlouvu o prodeji svého padesátiprocentního podílu ve společnosti Akcez. Transakci ještě musí schválit turecké úřady, vypořádání transakce je také podmíněno sjednáním bankovního financování. Prodej podílu v Akcezu je součástí strategického záměru ČEZ zbavit se části aktiv na vybraných trzích a soustředit se na dekarbonizaci svého výrobního portfolia a rozvoj obnovitelných zdrojů a moderních energetických služeb v Česku a v Evropě. Společnost Akcez vlastní ČEZ společně s tureckým partnerem Akkök Holding. Kupujícími jsou turecká společnost Torunlar Enerji Sanayi ve Ticaret a Başkent Dogalgaz Dagitim Gayrimenkul Yatirim Ortakligi z Torunlar Group. Na turecký trh vstoupila skupina ČEZ v roce 2009.
Země, ve kterých skupina ČEZ působí:
Francie - Prostřednictvím akvizice devíti větrných farem získaných od developerské společnosti ABO Wind vstoupila v roce 2017 Skupina ČEZ na francouzský trh obnovitelných zdrojů. Na začátku roku 2019 ČEZ přikoupila ve Francii osm větrných farem ve výstavbě od německé developerské firmy ABO Wind. Prostřednictvím fondu Inven Capital vstoupil ČEZ také vstoupil do firem Vulog a Cosmo Tech. Vulog se zabývá poskytováním technologií pro sdílení ekologických aut, Cosmo Tech se specializuje na vývoj softwaru pro řízení kritické infrastruktury.
Německo - Skupina působí v Německu od roku 2001. Hlavním cílem společnosti CEZ Deutschland GmbH bylo obchodování s elektrickou energií na území Německa. Vzhledem k liberalizaci trhu a zjednodušení licenčních podmínek v Německu se obchoduje přes CEZ Deutschland GmbH jen část elektrické energie. Zbývající část obchoduje ČEZ přímo. ČEZ v Německu také provozuje desítky turbín v pevninských větrných elektrárnách a podílí se na stavbě urychlovače částic nedaleko Darmstadtu. Po dokončení se projekt FAIR stane jedním z největších urychlovačů na světě, který bude sloužit potřebám 3000 vědců z více než 50 zemí. Na stavbě se podílí firmy ze skupiny Elevion Group, která od vstupu společnosti ČEZ v roce 2017 téměř zdvojnásobila obrat.
Polsko - Na polský energetický trh vstoupil ČEZ v roce 2006 koupí uhelných elektráren Skawina a Elcho (nyní Chorzów) od americké společnosti PSEG. Šlo o investici za 10,8 miliardy korun. Skawina je druhým největším dodavatelem tepla do Krakova a Skawiny, Chorzów je jedním z největších dodavatelů tepla do Katovic a dalších městských aglomerací ve Slezsku. Chorzów kromě uhlí spaluje rovněž biomasu. Obě fungují zároveň jako teplárny. V Polsku ČEZ provozuje i malou vodní elektrárnu, další je ve výstavbě. Kromě výroby elektřiny a tepla se věnuje rovněž prodeji elektřiny a plynu koncovým zákazníkům. Později založil také firmu ČEZ ESCO (Energy Service Company), do které včlenil podniky zajišťující dodávky komodit, energetické audity, energetické poradenství nebo výstavbu kogeneračních jednotek a instalací fotovoltaických elektráren.
V roce 2020 ČEZ oznámil, že začíná hledat zájemce o svých pět polských firem. Zájem projevilo 14 potenciálních investorů. Loni na podzim skupina prodej zastavila s odůvodněním, že nabízené ceny nebyly dostatečně ekonomicky atraktivní.
Rumunsko - Segment energetických služeb začal ČEZ v Rumunsku rozvíjet v roce 2018. Nyní všechny místní aktivity v této oblasti zastřešuje dceřiná společnost Elevion Group B. V. V Rumunsku má také společnost High-Tech Clima zabývající se aktivitami v ESCO službách a tradingovou (obchodní) firmu CEZ Trade Romania.
Loni skupina ČEZ dokončila prodej většiny svých rumunských aktiv firmě Macquarie Infrastructures and Real Assets (MIRA). Smlouvu o prodeji společnosti uzavřely v roce 2020, transakci následně schválil evropský antimonopolní úřad i bezpečnostní rada rumunského státu. Cenu firmy neuvedly, analytici dříve odhadovali, že ČEZ za prodej získal 25 až 30 miliard korun. Prodej zahrnoval celkem sedm firem, mimo jiné distribuční společnost, prodej energií a větrný park Fântânele-Cogealac.
Slovensko - ČEZ působí na slovenském trhu prostřednictvím ESCO Slovensko, společného podniku ČEZ ESCO a SPP (Slovenský plynárenský priemysel, a.s.). Mezi produkty, na které se společnost ESCO Slovensko zaměřuje, patří mimo jiné projekty energetických úspor v budovách, energetické audity a poradenství, střešní fotovoltaické elektrárny, kogenerační jednotky a ekologické teplárenství, instalace moderního osvětlení, technické zařízení budov, provoz a servis energetických zařízení. ČEZ ESCO už na slovenském trhu realizovala některé zakázky prostřednictvím svých dceřiných společností.