Takatoshi Ito, který nyní učí na Columbia University a působil na japonském ministerstvu financí na Bloombergu, vysvětloval, že ani prudce oslabující jen není důvodem pro to, aby japonská centrální banka BoJ změnila svou monetární politiku. Ekonom v první řadě poukázal na inflaci, která se v Japonsku ve srovnání s jinými zeměmi drží stále velmi nízko. Na úrovni celkové inflace se totiž čísla pohybují kolem 3 %.
Jádrová inflace se v Japonsku nachází na 1,8 %, což je mírně pod inflačním cílem BoJ. Krátkodobě by se mohla zvednout, ale Ito míní, že příští rok dojde k jejímu opětovnému poklesu kvůli vývoji cen energií. Inflace tedy důvodem ke zvedání sazeb není a ekonom poukázal i na to, že „produkt je slabý, přetrvává velká produkční mezera.“
Na rozdíl od krátkodobých sazeb by ale podle ekonoma mohlo dojít k posunu na straně výnosů dlouhodobějších obligací. BoJ se totiž drží politiky zastropování těchto výnosů na velmi nízkých úrovních. Ito se však domnívá, že u desetiletých dluhopisů by s ohledem na vývoj v ekonomice a na straně inflace mohlo dojít k uvolnění tohoto stropu. A následně k napřímení výnosové křivky. Takový krok by uvítaly mimo jiné komerční banky, protože strmější výnosová křivka by pomohla jejich finančním výsledkům.
Ekonom připomněl, že měnový kurz nespadá pod mandát japonské centrální banky. Intervence, které v září a minulý týden provedlo ministerstvo financí na měnovém trhu, byly podle ekonoma namístě. Ohledně vztahu sazeb a vládního dluhu pak uvedl, že růst sazeb by kvůli výši dluhů mohl být sám o sobě kontraproduktivní, protože by zvýšil dluhovou službu. Na snížení dluhové zátěže je v první řadě třeba poklesu vládních výdajů.
Ito míní, že mezi uvolněnou monetární politikou a intervencemi na měnových trzích není konflikt, každý nástroj má svůj vlastní cíl. Ke zvedání sazeb by pak podle něj mohl vést růst inflace doprovázený vyšším tempem růstu mezd. Monetární politika by ale měla procházet změnou, která začne u výnosové křivky. Až pak by se dostavilo zvedání sazeb.
Zdroj: Bloomberg