Jedním z největších dobrodružství z přelomu devatenáctého a dvacátého století bylo dobývání severního pólu Fridtjofem Nansenem. Jeho plán byl velmi smělý - nechat za tím účelem bytelně postavenou loď Fram zamrznout v ledu a za pomoci "energie zdarma", tedy přirozeného pohybu ledu, se dostat až k severní točně. To se mu sice nakonec nepodařilo, ale i tak byla jeho výprava do oblasti permanentního ledu neuvěřitelná a skončila vlastně dobře, protože několikaleté riskantní dobrodružství Nansen přežil (a mohl se tak stát diplomatem a v roce 1922 i nositelem Nobelovy ceny za mír).
Dnešní plány přejít co nejrychleji a v co největší míře na obnovitelné zdroje energie jsou rovněž velmi smělé a rozhodně nejsou bez zádrhelů. Včerejšek byl praktickou připomínkou toho, že energie větru a slunce jsou sice zdarma, ale zároveň dokáží být pěkně nevyzpytatelné, respektive nestabilní. V Británii se například během několika posledních desítek hodin produkce elektřiny z větru propadla o 16 gigawattů, tedy asi o více než sedm Temelínů. Její cena na den dopředu se tak (v určitých časech) takřka zečtyřnásobila. Obavy o (ne)dostatek elektřiny vedly málem i k aktivaci nového nástroje operátora trhu, který vybraným domácnostem platí za to, že omezí spotřebu.
Kapacita propojení Británie s pevninou sice není nekonečná, jak jsme nedávno upozorňovali, ale i tak se trh postaral o to, že elektřiny nakonec bude dostatek. Mechanismem je samozřejmě cena a bilancující položkou pak dovoz. Ten však klade dodatečné nároky zejména na francouzský energetický sektor, který sám ale není úplně v nejlepší formě. Podinvestované a neudržované jaderné reaktory tak znamenají, že ve Francii se v těchto dnech generuje z uhlí a plynu jedno z nejvyšších množství elektřiny za posledních 5 let.
Doufejme, že i přes kotrmelce to naše aktuální dobrodružství skončí zdárně jako to Nansenovo a vrátíme se do (energeticky) bezpečných vod.
TRHY
Koruna
Na korunovém trhu panuje od počátku týdne klidná nálada, a tak se česká měna zatvrzele drží v těsné blízkosti 24,30 EUR/CZK. Výraznější vzrušení nevyvolal ani včerejší komentář člena bankovní rady Oldřicha Dědka, který zopakoval, že úrokové sazby by již dále růst neměly. Na druhu stranu, inflační tlaky dle jeho slov sice kulminují, ale nadále zůstávají silné, a proto není zatím ve hře ani snížení sazeb. Dnes je tuzemský makro kalendář prázdný, nicméně lehkou nervozitu mohou na korunový trh přinést zítřejší inflační čísla z eurozóny, která v posledních měsících vcelku pravidelně překvapovala směrem nahoru.
Eurodolar
V předvečer zveřejnění německé inflace slyšíme relativně jestřábí komentáře na straně ECB (Lagardeová či Knot) a poměrně umírněnou rétoriku z Fedu (Brainardová, Williams či Barkin). Asi nejvíce pak včera zaujalo prohlášení prezidentky ECB, že si nemyslí, že by inflace v eurozóně byla již za vrcholem. To je v podstatě v rozporu s tržním konsensem, který si myslí (jako už několikrát tento rok), že minulý měsíc jsme již viděli nejvyšší inflační hodnotu.
O tom, zdali je tomu tak či nikoliv, se začneme přesvědčovat již v průběhu dneška, kdy budu zveřejňována listopadová inflační data ze Španělska, Německa a Belgie. Nicméně ani tato data možná toho o inflačním vrcholu v EMU mnoho nenapoví, neboť tou hlavní zemí může být Itálie, kde docházelo ke změně statistické metodiky, což může zafungovat jako pro-inflační faktor. Každopádně z vyšších inflačních čísel a tudíž i vyšší eurových sazeb může eurodolar dočasně těžit.