Vítězem ruských prezidentských voleb se stal se ziskem 87,28 procenta současný prezident Vladimir Putin, oznámila podle agentury TASS po sečtení všech hlasů ruská ústřední komise. Putinovo vítězství ve volbách, v nichž mu chyběla skutečná konkurence, se očekávalo. Západ už volby odsoudil jako nesvobodné. Evropská unie poukázala na nelegitimnost hlasování v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny a uvedla, že tyto výsledky neuzná.
Na druhém místě ve volbách podle ústřední komise skončil kandidát Komunistické strany Ruské federace Nikolaj Charitonov se ziskem 4,31 procenta. Vladislav Davankov, který kandidoval za stranu Noví lidé, získal 3,85 procenta hlasů a lídr nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska Leonid Sluckij 3,2 procenta.
Funkcí Putinových protikandidátů však bylo podle některých médií včetně agentury AP pouze vytvořit zdání konkurence. Někteří ruští opoziční představitelé nicméně před hlasováním podpořili Davankova, který posléze zvítězil v několika městech mimo Rusko, kde měli možnost hlasovat ruští emigranti.
Diplomacie Evropské unie dnes upozornila, že považuje za neplatné výsledky hlasování na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny a že Moskva za vypsání voleb v těchto oblastech ponese následky. I v Rusku samotném podle EU volby doprovázelo porušování občanských a politických práv. Na volby podle Bruselu vrhá stín i nedávné úmrtí opozičního představitele Alexeje Navalného ve vězeňském zařízení za polárním kruhem. V podobném duchu hlasování odsoudila také řada zemí včetně Ukrajiny, USA, Francie nebo Polska a Česka.
Ruskem pořádané volby na okupovaných územích Ukrajiny nikdy neuznáme, uvedla EU
Evropská unie nikdy neuzná výsledky Ruskem pořádaných prezidentských voleb na okupovaných územích Ukrajiny, uvedla dnes v prohlášení unijní diplomacie. Výsledky hlasování na těchto územích jsou podle EU neplatné a ruské politické vedení za ně ponese následky.
V Rusku samotném hlasování doprovázel "alarmující nárůst porušování občanských i politických práv", dodává EU, podle níž ruští voliči neměli skutečnou možnost výběru a jen omezený přístup k informacím. Legitimitu ruských prezidentských voleb podle EU rovněž podkopává fakt, že úřady k volbám nepřizvaly nezávislé pozorovatele Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR).
V ruských volbách po sečtení drtivé většiny hlasů podle očekávání zvítězil stávající prezident Vladimir Putin, podle ruské ústřední volební komise dostal přes 87 procent. Na druhém místě se umístil Nikolaj Charitonov se ziskem okolo čtyř procent hlasů.
"Strašlivé úmrtí opozičního politika Alexeje Navalného v předvolebním období bylo dalším důkazem narůstajícího systematického utlačování. Mnoha kandidátům bylo znemožněno se voleb účastnit, včetně těch, kteří protestují proti vedení nelegální války (na Ukrajině)," stojí v unijním prohlášení. Jménem bloku text zveřejnila unijní diplomatická služba jen krátce po začátku dnešního bruselského jednání ministrů zahraničí zemí EU.
EU opět zdůraznila svou podporu ukrajinské nezávislosti, suverenitě a územní celistvosti a znovu vyzvala Rusko k zastavení agrese a stažení veškerých vojsk i vojenské techniky ze sousední země.
Z Německa se Putin gratulace nedočká, média ruské volby označují za cirkus
Jako zmanipulované volby a státní cirkus označují německá média výběr ruského prezidenta, který podle oficiálních údajů jasně vyhrál Putin. Ten mezitím obdržel několik gratulací od autoritářských režimů, od německých představitelů se ale žádného blahopřání nedočká.
Úřad německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera už v neděli ohlásil, že žádnou gratulaci do Moskvy Steinmeier nepošle. "Žádný dopis Putinovi nebude," řekla v neděli večer deníku Tagesspiegel prezidentova mluvčí Cerstin Gammelinová. Ta v neděli na síti X také zveřejnila, že Steinmeier vyjádřil podporu vězněným členům ruské opozice proti Putinovu režimu.
Šéf zahraničního výboru německého parlamentu Michael Roth z vládních sociálních demokratů (SPD) v rozhovoru se zpravodajskou stanicí RBB24 volby v Rusku označil za ty nejnesvobodnější od rozpadu Sovětského svazu.
"Musíme uznat, že z autoritářsky vedené země se stala diktatura - s fašistickými a totalitními rysy," řekl Roth. "Už neexistuje žádná opozice, občanská společnost je potlačována," poznamenal s tím, že Putin ruskou agresi proti Ukrajině a Západu potřebuje, aby živil svou imperialistickou ideologii.
Poslanec německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Norbert Röttgen, který je zahraničněpolitickým expertem strany, volební výsledek přes 87 procent hlasů pro Putina označil za komedii. "Výsledek 87 procent, který stanovil Putin, je čistá fraška," řekl Röttgen v rozhovoru s deníkem Tagesspiegel. Poznamenal, že to poslouží k falešné legitimizaci války proti Ukrajině a k novému náboru vojáků.
Po uznání ruský voleb se naopak vyslovila nově vytvořená strana Spojenectví Sahra Wagenknechtová - za rozum a spravedlnost (BSW), která vznikla odtržením od postkomunistické Levice. Místopředseda BSW Klaus Ernst listu Tagesspiegel řekl, že nemá smysl pochybovat o legitimitě ruských voleb, neboť by se tím jen Německo připravilo o vliv. Podle Ernsta by rovněž bylo chybou předstírat, že volby nic neznamenaly.
Německý mediální dům RND se v dnešním komentáři věnuje tomu, proč se Putin vůbec obtěžuje pořádat volby. "Volby bez skutečných soupeřů, bez svobodných médií a pod dohledem ozbrojených přisluhovačů nejsou žádné volby. Celý svět ví, že takzvané prezidentské volby se v posledních třech dnech přesně takto konaly," napsal RND o hlasování, které označil za státní cirkus. "Je to ukázka moci dovnitř i ven," poznamenal.
Deník Berliner Morgenpost zase napsal, že řada Rusů nehledě na volební frašku ukázala během hlasování svou odvahu. "Jejich nasazení a statečnost pro nás mohou být vzorem," uvedl deník o symbolech odporu některých hlasujících. "Naděje na lepší časy tak v Rusku stále ještě žije," dodal.
V Rusku nebyly podmínky pro svobodné volby, uvedla Francie
Znovuzvolení Putina se událo v kontextu represí v občanské společnosti a nebyly dodrženy podmínky pro svobodné a demokratické volby. V prohlášení, které citovala agentura Reuters, to dnes uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí. Francie neuznává výsledky voleb, které se konaly v Ruskem okupovaných částech sousední Ukrajiny.
Paříž také ocenila odvahu "mnoha ruských občanů, kteří pokojně protestovali proti tomuto útoku na jejich základní politická práva". Francouzská diplomacie dodala, že neuznává, že neuznává výsledky voleb, které se konaly v oblastech Ukrajiny okupovaných Ruskem a odsoudilo zřízení volebních středisek v oblastech, jako je Jižní Osetie a moldavské Podněstří.
Představitelé Ukrajiny i západních zemí volby odsoudili jako nedemokratické a nesvobodné.
Volby v Rusku nelze nazývat volbami, míní litevský ministr zahraničí
Prezidentské volby v Rusku nelze nazývat volbami, nemají žádnou legitimitu, řekl dnes šéf litevské diplomacie Gabrielius Landsbergis při příchodu na jednání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu.
"Určitě se to nedá nazývat volbami. Je to procedura, která má připomínat volby," okomentoval Landsbergis hlasování, které se konalo od pátku do neděle. Vítězství Putina bylo dopředu očekáváno i vzhledem k tomu, že dlouholetý ruský lídr nemusel ve volbách čelit žádné skutečné konkurenci. "V této atmosféře nesvobody se nemohou konat žádné volby," dodal litevský ministr zahraničí.
Hlavním tématem dnešního jednání v Bruselu bude podle Lansbergise další podpora Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron v posledních dnech zmínil i možnost vyslání vojáků ze zemí EU na Ukrajinu. "Nemyslím si, že bychom se na něčem takovém dokázali shodnout. Dokážeme se shodnout jen na méně citlivých tématech," uvedl litevský ministr s tím, že jeho země je ale připravena "jednat o jakýchkoli možnostech a pomoci Ukrajině tuto válku vyhrát".
Čína, KLDR, Írán a Indie poblahopřály Putinovi k výhře v prezidentských volbách
Čína, Severní Korea, Írán i Indie dnes poblahopřály ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi k vítězství v prezidentských volbách. Podle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga znovuzvolení Putina ukázalo, že má ruský prezident plnou podporu svého lidu. Ruská ústřední volební komise dnes uvedla, že Putin volby vyhrál se ziskem 87,28 procenta. Řada zemí včetně USA, Ukrajiny nebo Česka volby bez reálné účasti opozice odsoudily.
"Jsme přesvědčeni, že pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga a prezidenta Putina se čínsko-ruské vztahy budou nadále rozvíjet," uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien. "Obě hlavy států budou pokračovat v úzké spolupráci a podporovat udržení dlouholetého sousedského přátelství obou zemí," dodal.
Čínský prezident Si poslal Putinovi blahopřání. "V posledních letech se ruský lid sjednotil, aby překonal výzvy. Vaše znovuzvolení dokazuje, že vás Rusové plně podporují," napsal Si.
Čínu a Rusko spojuje odpor k tomu, co označují za americkou hegemonii a zasahování Spojených států do záležitostí jiných zemí. Od začátku války na Ukrajině, kterou zahájilo Rusko svou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, se Čína a Rusko dále politicky a ekonomicky sblížily.
Moskva v poslední době podniká také kroky ke sbližování s politicky izolovanou diktaturou KLDR, od níž kromě jiného získala vojenské vybavení pro svou agresi vůči Ukrajině. Severokorejská státní tisková agentura KCNA dnes uvedla, že vůdce KLDR Kim Čong-un zaslal ruskému prezidentovi zprávu, v níž mu poblahopřál k vítězství.
Putinovu výhru přivítal také Írán, který je Západem obviňován z dodávek dronů Rusku pro jeho boje na Ukrajině. "Íránský prezident Ebráhím Raísí upřímně poblahopřál svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi ke znovuzvolení prezidentem Ruské federace," informovala íránská oficiální tisková agentura IRNA.
Putinovi gratuloval také indický premiér Naréndra Módí, který na sociální síti X uvedl, že se těší na posilování "osvědčeného privilegovaného strategického partnerství". Indie patří mezi země, které Rusko po napadení Ukrajiny neodsoudily, a Moskvu nadále bere jako strategického partnera, například pokud jde o dovoz ropy.
Volby v Rusku nebyly podle české diplomacie demokratické
Prezidentské volby v Rusku nebyly demokratické ani transparentní, uvedlo v prohlášení české ministerstvo zahraničí. Poukázalo na systematické potlačování ruské občanské společnosti, nezávislých médií i jakéhokoliv náznaku opozice. Připomnělo, že volby se konaly v době agresivní války proti Ukrajině. Česko podle ministerstva neuznává volby na ukrajinských územích, které Moskva okupuje, a hlasování v nich označila za nelegitimní volební frašku.
Volby v Rusku podle ministerstva zahraničí nesplnily mezinárodní standardy. "Věříme, že ruští občané by měli mít právo si zvolit vedení státu ve skutečně svobodných a demokratických volbách," uvedl Černínský palác.
Česká diplomacie konstatovala, že mnozí prezidenští kandidáti, zejména ti, kteří se staví proti agresi vůči Ukrajině, nemohli kandidovat. Ruští občané podle MZV neměli přístup k úplným a nezávislým informacím, ani možnost volby kandidátů vystupujících proti nynějšímu režimu. Ruské úřady znovu neumožnily pozorovatelské misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) dohlížet na průběh hlasování, uvedlo ministerstvo.
Současně důrazně odsoudilo konání voleb na okupovaných územích Ukrajiny. "Česko neuznává konání této nelegitimní volební frašky v Autonomní republice Krym a ve městě Sevastopol a v částech Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti Ukrajiny. Okupace uvedených území představuje porušení nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny dle Charty OSN a principů mezinárodního práva," napsala v prohlášení česká diplomacie. Cílem Ruska je podle ní opět legalizovat výsledky své agresivní politiky vůči Ukrajině.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) označil ruské prezidentské volby za frašku a parodii. Na síti X napsal, že ani během voleb se Rusko neštítilo narušit suverenitu Ukrajiny. Podobně hodnotil ruské volby jeho stranický předseda, vicepremiér Ivan Bartoš. Uvedl, že Putin potlačil občanskou společnost, nezávislá média i opozici.