Česká míra úspor ke konci roku opět překvapivě vzrostla a dosáhla 19,4 %. To je z historického pohledu velmi vysoké číslo - dlouhodobě Češi před rokem 2019 spořili zhruba 12 % ze svých příjmů. Pak přišla pandemie COVID 19 a napříč vyspělým světem šla míra úspor prudce vzhůru - stát garantoval domácnostem příjmy, které však častokrát nebyly kryté prací a nebylo je také kde utrácet (velká část segmentu služeb byla mimo hru). Po odeznění pandemie COVID 19 začala míra úspor opět klesat, ale v Česku v souvislosti s energetickou krizí znovu překvapivě vzrostla. A to ve chvíli, kdy značná část domácností osekávala výdaje i na běžné útraty (například potraviny). V tu chvíli šla průměrná míra úspor opět vzhůru, a to o poznání více než v sousedním Maďarsku a zejména Polsku, kde domácnosti v průměru prakticky nic nespoří.
Jak je to možné a co to znamená? Za prvé, je třeba zdůraznit, že se jedná o průměrné míry úspor. A i když detailní čísla za příjmové skupiny nemáme k dispozici, zdá se, že nižší i střední třída se s inflační vlnou a prudkým propadem reálné mzdy v letech 2022 a 2023 srovnávala relativně těžko. Jednoduše řečeno neměla moc z čeho spořit a za nárůstem míry úspor stály tak zejména domácnosti s vyššími příjmy. Za druhé, zdá se, že “bohatší” české domácnosti jsou dlouhodobě “opatrnější” než sousedé v regionu - globální nejistota a pravděpodobně i vyšší vládní deficity tak vedly k výraznějšímu “opatrnostnímu” odkládání peněz stranou. Za třetí, vysoká míra úspor ukazuje také na vyšší účinnost české měnové politiky. Zejména při porovnání s Polskem byla měnová politika utaženější - sazby se sice příliš nelišily (vrchol na 7,0 % versus 6,75 %), z pohledu dlouhodobě nízko-inflačního Česka byly však takto vysoké sazby dlouho nezažitou zkušeností (naposledy v roce 1999).
Co čekat dál? Vysoká míra úspor je minimálně směrem k roku 2024 a 2025 dobrou zprávou - oživení spotřeby domácností nebude pomáhat jen rostoucí reálná mzda, ale také alespoň lehce klesající míra úspor. Otázkou je, jak výrazně může míra úspor klesat? Vyšší příjmové skupiny pravděpodobně budou spořit o něco méně díky nižší míře globální nejistoty i kvůli poklesu úrokových sazeb. Na druhou stranu výraznějšímu snížení míry úspor (do blízkosti dlouhodobého průměru v okolí 12 %) bude bránit vyšší úroveň rovnovážné reálné úrokové sazby. Navíc rostoucí reálné příjmy mohou zvyšovat míru úspor i střední třídy (která v úsporách zaostávala) a celková míra úspor tak může zůstat relativně vysoká.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna se drží v okolí 25,30 EUR/CZK a nakonec v uplynulém týdnu ustála výraznější zisky amerického dolaru na frontě s eurem. Částečně k tomu pomohl i dobrý výsledek českého HDP, který díky oživení spotřeby začíná viditelně kontrastovat se sousedním Německem.
V tomto týdnu je kalendář domácích událostí relativně slabý a klíčovou roli bude hrát opět dynamika na eurodolaru. V závěru týdne může české koruně lehce pomoci další slušný výsledek českého maloobchodu.
Eurodolar
Dolar zpočátku profitoval z poklesu EUR/USD pod úroveň podpory kolem 1,08 a vytvořil intradenní minimum na 1,0775 (nejníže od poloviny února). S oživením amerických státních dluhopisů se zotavil i měnový pár, který v současnosti mění kurz kolem 1.0810. Pokud se podíváme na americkou stranu kalendáře, tento týden nás čeká ADP zaměstnanost, payrolls a ISM. Šéf Fedu Powell zřejmě vsadil na oslabení amerického trhu práce, které by mělo být důvodem k rychlejšímu snížení sazeb (než Wallerova tábora). Nic nenasvědčuje tomu, že by k tomu mělo v brzké době dojít, což naznačuje, že slušná čísla by mohla prodloužit jestřábí přeladění trhu.
Vydatná velikonoční nadílka v USA v podobě výrazného vylepšení indexu podnikatelské nálady v průmyslu (indexu ISM) vytlačila včera výnosy amerických dluhopisů výrazně výše. To se odrazilo i na kurzu eurodolaru, který viditelně propadl.
Zkrácený týden bude pěkně vydatný. Již dnes dopoledne začnou nabíhat inflační data z Německa, která spolu předurčí zítřejší číslo za celou eurozónu (agregátní výsledky by mohly být pod konsenzem trhu). Odpoledne se dostanou do hry americká data z trhu práce v podobě otevřených pracovních pozic. Pokud přitom výše uvedená data půjdou v linii těch velikonočních, tak se eurodolar může tlačit dále jižním směrem.
Akcie
Nejméně vydařený obchodní den včera ukázal průmyslový Dow Jones Industrial Average, jenž odevzdal 0,6 %. Přeci jen o něco lépe se vedlo technologickému indexu Nasdaq 100, který zakončil obchodní den v lehkém plusu. Lví podíl na solidním výsledku indexu mají akcie Alphabet, které narostly o více jak 2 %. Mocně šlapou na plynový pedál investoři do akcií Micron Technology, které i včera přidaly okolo 5 %. Tentokrát se přidal analytik Bank of America, který nemohl chybět s aktualizací jeho 12M cílové ceny, kdy ze 120 USD došlo k navýšení na 144 USD. Pozitivní změny se dočkala letecká společnost Delta Air. Analytik Morgan Stanley posunul cílovou cenu ze 77 USD na 85 USD, což mělo za následek růstový den u těchto akcií.