Podle Bloombergu se upevňují vazby mezi Čínou na straně jedné a zeměmi Perského zálivu na straně druhé. O tématu hovořil Mohamed Abu Basha z Research, podle kterého se tyto země snaží přilákat zahraniční kapitál a jejich snaha o transformaci ekonomiky vyžaduje i nové technologie. Co Čína?
Podle experta čínská ekonomika prochází svou vlastní transformací, která doposud probíhá poněkud pomalu. Země by ráda diverzifikovala své exportní trhy směrem od Evropy a Spojených států a nacházela nová odbytiště pro svou výrobu. Mezi zeměmi Zálivu pak hraje nejvýznamnější roli Saúdská Arábie, která potřebuje nejvíce zahraničních investic. Její spolupráce s Čínou může být podle analytika výhodná na obě strany a už nyní se projevuje čínskými investicemi, které z velké části směřují do energetiky. Té klasické i alternativních zdrojů energie.
Čína je v Saúdské Arábii aktivní i v oblasti investic do infrastruktury a důležité je také téma elektromobilů a baterií. Znatelného pokroku ve vztazích mezi Saúdskou Arábií a Čínou přitom bylo podle experta dosaženo během posledních pěti let, což sledují i Spojené státy. Bloomberg k tomu dodal, že v roce 2022 dosahovaly přímé zahraniční investice do Saúdské Arábie u Číny 5,4 miliardy dolarů, v případě USA to bylo více než 20 miliard dolarů. Více než Čína sem investovalo i Japonsko s necelými 7 miliardami dolarů.
Abu Basha míní, že Saúdská Arábie se nyní snaží v rámci vzájemných vztahů s Čínou a Spojenými státy dosáhnout „jemné rovnováhy“. V této souvislosti se v médiích hovoří i o tom, že by Saúdská Arábie začala prodávat svou ropu v čínském renminbi a ne v amerických dolarech. Analytik by takový krok v budoucnu úplně nevylučoval, ale jeho provedení je v dohledné době nepravděpodobné. A jak vidí další vývoj cen ropy?
Podle analytikova názoru je nyní do určité míry táhne nahoru geopolitický vývoj. K tomu se přidává snižování těžby v některých zemích. Na jednu stranu tak tyto faktory brání poklesu ceny ropy, ale na stranu druhou nejsou schopny táhnout ji ještě výše. Svou roli totiž hrají i určité obavy z dalšího vývoje na straně růstu globální ekonomiky. Celkově pak Abu Basha hodnotí výhled tak, že riziko poklesu cen ropy je nyní vyšší než možnost jejich růstu.
O přechodu Saúdské Arábie z dolarů na renminbi psal nedávno na Bloombergu Javier Blas. Připomněl, že Saúdská Arábie dosahovala v roce 1974 přebytků běžného účtu na úrovni přibližně 50 % hrubého domácího produktu. Tomu odpovídal i objem dolarů, které měla k dispozici. Ty pak používala na nákup amerických dluhopisů a podle Blase tak Američané netěžili z toho, že ropa se obchoduje v dolarech, ale z toho, že za tyto dolary byly nakupovány americké obligace.
Podle Blase ale „petrodolary zemřely, a to již před dlouhou dobou.“ Došlo k tomu zhruba před třiceti lety, kdy už země OPEC měly výrazně vyšší prostor pro využití těchto dolarů v domácí ekonomice včetně importu zboží a služeb ze zahraničí. Dnes už Saúdská Arábie „nemá k recyklaci dolarů přebytky žádné“. Ona sama si naopak půjčuje na mezinárodních trzích a prodává aktiva včetně podílu ve své ropné společnosti.
Blas k tomu dodává, že z jeho zkušeností na Blízkém Východě je zřejmé, že tamní země po odchodu od dolaru nijak netouží. A jasné alternativy také nejsou. Takovou roli by mohlo těžko hrát euro, švýcarský frank či japonský jen. O čínském renminbi nemluvě, protože jde o měnu, která má jen omezenou převoditelnost. U dolaru takový problém neexistuje a navíc s ním souvisí vysoce likvidní kapitálové trhy.
Zdroj: Bloomberg